Reklama

Reklama

Recenze (3)

JFL 

všechny recenze uživatele

Některé věci prostě nejdou dohromady, a to i když jejich spojení na papíře vypadá jako potencionálně velmi nosné. "At World's End" spojuje osmdesátkové hollywoodské dobrodružky ala "Honba za diamantem" s prvky severských dramat a krutých černohumorných absurdit. Místo mužného hrdiny je zde uťáplý frustrovaný psychiatr, který si sám hýčká snůšku psychóz a traumat, a roli fešné dámy v nesnázích přejímá bizarně nevyrovnaná figura asistentky, která alternuje mezi póly otravné fifleny a konstruktivní ženy činu. Byť jejich anabáze skrz nástrahy Indonésie po stopách záhadné květiny z povrchního hlediska odsýpá a sází jeden akční či přemrštěně dramatický moment za druhým, nelze se zbavit dojmu, že to, co by mělo film ozvláštňovat prostě nehraje do noty akčně dobrodružným principům. Proč mít mnohoznačně profilované postavy, když stejně jediné, co je pojí dohromady, je předpis scénáře, a jejich komplikované charaktery tento fakt kontraproduktivně zdůrazňují? Jaký měla celá anabáze smysl, když postavám vůbec nic nepřinesla? Je možné, že se má jednat o sofistikovaný způsob, jak ukázat, že život na rozdíl od žánrových vyprávění nemá vnitřní smysl a neodvíjí se v didaktických pasážích. Jenže pak celá dobrodružná část filmu z Indonésie vyznívá jako balamutící stylová exhibice, a navíc by film neměl ospravedlnění pro evidentně přemrštěné žánrové prvky jako je burleskní odolnost hlavní dvojice vůči zreněním, zatímco okolo nich lidé umírají jak na běžícím pásu. ve výsledku film nejlépe funguje jako ozřejmění, že život a žánrová fikce spolu nemají nic společného, což ale kontrastuje s bombastickou kampaní k filmu, která ho propaguje jako karikaturně nadsazenou žánrovku. ()

Reklama

Galerie (6)

Reklama

Reklama