Rango

Inu... ne. Pokud je film postavený čistě na tom, že je jednou velkou, šílenou citací úplně všeho bez jakékoli soudnosti, je mi to poněkud málo. (A abych nebyl nespravedlivý, na zfetovaném Deppovi.) Celé tohle podání "všechno už jsem někde viděl" mě netěší a nevyvolává úsměv, ale křečovité pozdvihování obočí. Verbinski nejdůkladněji vykrádá sám sebe a ještě se tím chlubí. Jsem suchar, ach jo. Dobrá hudba. (06.07.2012)

[imdb: 7.8/10] | me: Na túto "rozprávku" som sa tešil dostatočne dlho už z viacerých dôvodov, pričom jeden z najpodstatnejších je Johnny Depp. A tak prídem do kina, svetlá zhasnú, všetko je tak ako má byť. Na plátne sa ukáže sovia kapela hrajúca úvodný (hombre) song na konci ktorého jedna zo spomínaných sov prehovorí. A tu moja radosť končí. Sova hovorí po slovensky a moje očakávania a predčasná radosť sa rozplynuli ako hmla nad Berlínom. Ivan Šándor "Šandy" alias Rango, hmm ... akosi som s tým nedokázal stotožniť. Proste dabing ani z ďaleka nedokáže ponúknuť to čo bolo do filmu vložené a pre mňa tak Rango stratil cca 30 percent na hodnotení. A nakoľko nechcem hodnotiť film len na základe vizuálnej stránky, tak môj skutočný komentár k tejto (ne)rozprávke napíšem až po tom, čo si ju pozriem v originálnom znení (so skutočnými dialógmi), ktoré bolo pre ňu z istých presných špecifických dôvodov vytvorené. (14.03.2011)

Kdyby Duch západu hovořil hlasem skutečného Ducha západu, nechybělo by Rangovi absolutně nic. Největší výhodou tohohle animáku (především) pro dospělé je jeho režisér. Gore Verbinski má ve zvyku hýřit nápady a ohromovat akčními scénami, ale nezapomínat přitom na dobře vystavěný příběh, humor a vykreslování postav. A stejně jako v (především druhých) Pirátech z Karibiku se mu to daří i tady. Z počítačů ILM navíc vypadla bezchybná, snad 99procentně realistická animace, Hans Zimmer zase napsal nejlepší hudbu od Sherlocka Holmese, a každý z herců, kteří ještěry, ještěrky, hlodavce, ptáky a jiné dabovali, se očividně náramně bavil. Stejně jako já.__P.S. Že se k tomu ještě vracím... Snad s Duchem západu alespoň pořádně popasuje české znění. Pokud ho nebude mluvit Ladislav Županič, tak nevím.__P.P.S. Hurá, tvůrcům dabingu to naštěstí myslelo, Ladislav Županič bezchybný. (19.06.2011)

Podle traileru nejzajímavější animák roku. Podle verze viděné v kině bohužel zdlouhavý film, který má sice všechna doplňková esa (výborná hudba, prostředí, anglický dabing, odkazy na kultovní filmy i postavy čtyř vypravěčů), scénáristické lince ale chybí něco, co by mě překvapilo nebo aspoň výrazně pobavilo. Zdaleka nejlepší jsou na Rangu ty věčné odkazy na Eastwoodova muže beze jména, které se táhnou od první barové scény (to párátko!) přes jeden surrealistický, Oscarový, pouštní dialog až po pončo během záverečného zůčtování. Možná v budoucnu ještě změním názor, zatím si ale stojím za tím, že s ohledem na potenciál, který tento film měl, je výsledek obrovským zklamáním. (05.03.2011)

RANGO není animovaným filmem pro dospělé jenom proto, že si nebere servítky a obsahuje velkou řadu narážek na jiné mediální texty, ale hlavně z toho důvodu, že počítá se žánrově sběhlým a na určité formální konvence navyklým divákem, což je věc, která přichází s přibývajícím věkem. (Vše je motivováno transtextuálně, a tak je poněkud nesmyslné vytýkat, že "tohle jsme viděli jinde".) Ačkoliv může být představa dítěte, které se svého rodiče dožaduje vysvětlení, co to je paradigma, zábavná, poukazuje na to, že k plnému docenění jednoho z nejlepších animáků vůbec je nutné pochopit, o čem vypovídá, a porozumět přitom prostředkům, které k tomu využívá. Jde totiž o pozoruhodné dílo nejenom z hlediska animace, která je nezvykle fotorealistická (práce ILM a konzultace Rogera Deakinse k tomu nebývalou měrou přispěly), ale i co do žánru a dobového významu. Vypráví se zde totiž o tom, že je třeba nastolit nové paradigma, protože se anomálie nakumulovaly, což mělo za následek vychýlení světa z daného řádu - ekonomické jistoty (peníze zde nahradila voda). Je tak nutné se přimknout k tradičním mýtům a vzorcům, které jsou součástí každého správného campbellovského vyprávění. Na to se v obdivuhodně sebereflexivním díle upozorňuje nejenom volbou hlavního hrdiny s tisíci tvářemi (jde o chameleona), ale i přítomností vševědoucích - a ne tak úplně spolehlivých - sovích vypravěčů a okázalým upozorňováním na konstruovanost světa zviditelňováním rámování apod. Zatímco OPRAVDOVÁ KURÁŽ bratrů Coenových je westernový milník, který v podobě biblického podobenství pojednával o tom, že došlo ke změně paradigmatu (podoba klasického westernu je mrtvá), RANGO ve své reflexi postklasického westernu (nejenom toho spaghetti, ale i acid a dalších typů) oroduje za navracení postklasické podoby žánru. (30.03.2011)