Kurōzu zero II
Crows Zero 2
Režie:
Takaši MiikeScénář:
Šógo MutóKamera:
Nobujasu KitaHudba:
Naoki ÓcuboHrají:
Šun Oguri, Takajuki Jamada, Meisa Kuroki, Júsuke Izaki, Hisato Izaki, Jú Kojanagi, Šunsuke Daitó, Haruma Miura, Gó Ajano, Kenta Kiritani, Júsuke Kamidži (více)Obsahy(1)
Příběh začíná zhruba osm měsíců po skončení prvního filmu. Genjimu se blíží promoce na Suzuranu, ale věc, kterou musí vyřešit, je konkurence jiné školy - Housen Gakuen. Neboť příměří, jež do té doby přetrvávalo, bylo zrušeno. V čele s dravým Taigou Narumim Housen Gakuen zahajuje totální útok na Suzuran. Navíc Genjimu se stále ještě nepodařilo sjednotit vlastní školu kvůli tajemnému Linda Manovi. Jak si tedy poradí s tímto útokem? Stejné obsazení jako v jedničce nás vítá do dalších krvavých bitek! (Zíza)
(více)Recenze (38)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $29,893,636║ ()
Po skonceni prveho dielu som sa na druhy tesil i ked s obavami, ze ci nepojde len o recyklaciu toho isteho. A obavy sa naplnili, i ked to v konecnom dosledku nie je az tak zle. Druhe "vrany" sa snazia naznacovane motivy z jednicky (pocetne bitky a akcne sekvencie ako ekvivalent vyjadrovania emocii priatelstva a chlapskej spolunalezitosti ku "zenskym" zanrom) obohatit o nove prvky (rodina, vysporiadanie sa z minulostou), ovsem robia to iba velmi naznakovo a nefunkcne, cim zbytocne natahuju uz beztak premrstenu stopaz. ____Vyprazdnenie zivota mladikov mimo gang a jeho peripetie je este intenzivnejsie ako v prvych "vranach" - zensky element je tu takmer eliminovany, zaverecna bitka sa odohrava aj v samotnom priestore vnutra skoly - ziaden naznak, ze dane prostredie ma mimo posobenie gangsterskych sarvatiek aj ine funkcie a ucely. A hlavne na konci filmu su postavy takmer tam, kde boli na zaciatku prveho dielu - tam kde film Drop (dalsi japonsky prispevok do kategorie filmov "gangy a skolaci") na konci naznacuje pre hrdinov novy smer a posun vo vlastnom zivote, Miike a jeho banda skolakov nema tu silu sa (zatial) ubrat dalej.____Vrany zaujimavo pracuju aj s modelom "akcnej postavy", resp. jej vzhladu-> 80. roky mali v akcnom zanri silne muskulatury resp. n-nasobnych majstrov bojovych umeni, 90. roky potom upustaju od vypracovanych tiel smerom k telam vysportovanym, pricom rovnocennym faktorom sa stava inteligencia hrdinov. Na konci prveho desatrocia noveho milenia potom Miike prinasa mladikov, z ktorych vacsina po odhaleni tiel vyzera ako aktivny ucastnik hladovky, ovsem silu a razanciu ich uderov, spolu s vytrvalostou toho, kolko uderov znesu, by im mohol zavidiet aj Terminator.____Samotne bitky su oproti predchodcovi ovela menej stylizovane, dokonca aj choreografiou menej napadite. Vo vysledku ide o pokracovanie, ktore svojmu predchodcovi hanbu nerobi, hoc je de facto zbytocne. Na jeho konci som si totiz pomyslel > "Diki Takashi, bolo to fajn, ale treti diel uz prosim nie". ()
Zatímco v prvním díle Miike s nadsázkou reflektoval principy žánru chuligánských šónen mang, zde odhaluje jejich schematičnost tím, že jí nastavuje nezakalené zrcadlo a předkládá divákům ryze mechanický řetězec atrakcí. Dvojka Crows Zero tak jen ukazuje, že vše již bylo řečeno v prvním díle a druhý je pouze bonus na generování zisků; byť z řemeslného hlediska naprosto dokonalý. ()
První díl byl hodně v pohodě a pro mne rozhodně jeden z nejlepších filmů vymagořeného "vše/ne-umětela" Miikeho. Školní prostředí, japonské uniformy a hlavně mraky akce, soubojů, hromadné bitky o nadvládu školních gangů ... děj skoro žádný, o to lepší postavy atd. Dvojka je v podstatě to stejné ... skoro úplně. A to je asi problém. Protože jednička byla něco nového a člověk na to koukal s otevřenou hubou a výborně se bavil, tady se opakuje úplně to stejné a to ještě přes dvě hodiny. Musím napsat, že jsem se rozhodně nenudil, ale ani mne film už nijak extra nedostával ... pár zajímavých postav, chvílemi se film bral až trapně příliš vážně a pak tu byla hlavně opět akce a mraky soubojů mladých výrostků. Závěrečná megařežba trvá snad 30 minut a nedivil bych se, kdyby to někoho časem třeba i začalo nudit ... Rozhodně dobré, ale doporučuji shlédnout hned po prvním díle, protože oba dávají spolu dohromady jeden velký celek. Jinak výtvarná stránka, speciální efekty, triky, kostýmy, to vše naprosto na jedničku, výborné! Ale stále dokola a dokola ... ()
Zklamání? U mě se nekoná. Ano, je to o něco horší než jednička, ale jen o malinkou píď. Hudba, souboje, lidé - všichni tu jsou. A mají stále ty své kvality. Jediné, co mi vadilo, bylo to, že jsem se pořádně nevyznala v některých soubojích; zřejmě roztržitou kamerou, ale jinak? Pořád je to pro mě adrenalinový film, kterej to umí pořádně roztočit. Pěkně se všichni vykoupali v krvi. Navíc se mi líbí, jak si muži vyřizujou účty, jak jim stačí rvačka k uzavření přátelství, k vyřešení problému. "Není nic špatného na tom být vrána. Když to porovnáte s chudáky ptáky v kleci, kteří zapomněli létat, Vrány jsou mnohem lepší. Být Vrána je dost dobré i pro mě." První a poslední písnička, ta samá písnička, suki desu! :-) ()
Po druhém shlédnutí Vran v lepší kvalitě a už s titulky jsem musel přehodnotit z 3 na 4 hvězdičky. Stejně jako v Crows 0 má i Crows II nezapomenutelné momenty, ale i tak malé chybičky. Již intro je připomínkou starých Vran a hlavně písničky byly stejné jak v jedničce tak i ve dvojce, až na dvě nové. Od počátku je vidět jistý rozvoj postav, které si zachovali své charaktery, ale musí řešit jak spory mezi sebou tak mezi sousední školou Housen, díky nesjednocení Suzuranu a pomstě Housenu za dávnou smrt jejich vůdce... začíná boj mezi školami, tak i mezi studenty na obou stranách. Jediné co mě vadilo na dvojce je asi jen odbyté souboje, ovšem ne, že by jich bylo málo ba naopak , ale chaotičnost některých scén je opravdu hrozná. Velké plus dávám ovšem závěrečné bitce, která trvala přes půl hodiny, což byl neuvěřitelnej odvaz a parádní mlátičská akce jak má bejt. xxD 8/10 ()
Na pokračování jsem se už dívala s vědomím, že tohle není můj žánr filmu (u jedničky jsem ještě nevěděla, co čekat), ale zajímaly mě spíše role Oguriho a Miury. Oguri opět potěšil, ta role Genjiho mu opravdu sedne. Miura byl spíše zklamáním, protože se zaprvé jedná o jeden z jeho starších počinů, takže jde vidět, že mu hraní ještě tolik nejde, a za druhé, jeho role tam byla menší, než jsem čekala - v podstatě se tam jen několikrát mihnul. Na druhou stranu mě tam ale z té konkurenční školy Housen zaujal Kaneko Nobuaki v roli Narumiho. Dělal úplně stejný dojem, jako když jsem ho viděla v Buzzer Beat. Tenhle typ role drsného bad boye mu očividně sedne, otázka však je, nakolik by zvládnul něco jiného (uvidíme později, jestli se dostanu ještě k něčemu, v čem hrál). Celkově na mě dvojka Crows Zero dělala dost podobný dojem jako první díl - všechno je to hlavně o bojích mezi delikventy ze dvou škol. Chápu, že jde hlavně o efekt a o tu stylovost, koneckonců závěrečný souboj byl opravdu dobře provedený a čišel z toho adrenalin. Jenže já osobně za tím od začátku do konce viděla jen bandu školáků, kteří si hrajou na drsné dospěláky a rvou se v těch svých rozbitých školách (které jim sotva kdy poskytly nějaké vzdělání) v podstatě pro nic. Tenhle pocit jsem ze sebe nemohla setřást jak u jedničky, tak u dvojky, a myslím, že je to ten hlavní důvod, proč si mě Vrány nikdy nezískaly. Přijde mi to až příliš absurdní - btw, kdo jim vůbec na konci udělil ty absolventské diplomy, na které je tam na konci záběr? Raději mám filmy a seriály, které jsou aspoň o něco bližší realitě (možná i proto se mi z delikventského prostředí víc líbil Gokusen). Malá lahůdka na konec - všimněte si, jak Oguri po finálním souboji vypadá s monokly na obou očích jako panda :D Musela jsem se tomu zasmát. ~(3,2★)~ ()
Pravdou je, že první díl byl revoluční a dary (...legendary), nicméně nesouhlasím s tím, že by byl o tolik horší. Konkurenční bitky se přesunuli z prostředí Suzuran na a vůči vedlejší škole Hausen. Připouštím, že film ztratil na dynamice oproti jedničce. Skvělé je, že všechno (jako v jedničce) dobře dopadne. Nicméně celková atmosféra a Japonská věrnost a choleričnost mě opět uchvátila natolik, že jsem nucen dát 5 *. (Víte, podle mě není nic špatného na tom být vránou) ()
Odvrácená tvář Japonska aneb Země vycházejícího slunce není jenom o slušnosti a o klanění. Dvojka Vran se mi líbila, i když už mě nebavila tolik jako jednička. Bylo to v podstatě to samé jenom s tím rozdílem, že tady už nešlo o boj v rámci jedné školy, ale válka mezi školami, která vedla k předvídatelnému konci. Oguri byl stejně skvělý jako v jedničce a vždycky znovu mě udivovalo jak je ohebný a pružný. Občas jsem měla dojem, že má místo kostí a kloubů nějakou pružinu. :^) Co mě ale zase znovu dostalo byla muzika. Poslouchala bych ji pořád dokola. ()
Po monstrózní bitce se Serizawou se Gendžimu omylem podaří rozpoutat válku s konkurenční bitkařskou střední školou Housen, která do té doby udržovala se školou Suzuran příměří kvůli tragické události z let před nástupem Gendžiho na Suzuran. Druhý díl Crows zero se nese v trochu vážnějším duchu, chybí tu komiksová nadsázka a spíš než soutěživost tu mladíky proti sobě žene nenávist. Tak jako se Gendži a jeho parta blíží maturitě, tak se i děj filmu a jeho postavy blíží spíš dospělejším otázkám a musí čelit tomu, že mlátit se hlava nehlava na střední nejde donekonečna a jednou budou muset chtě nechtě dospět. Tohoto se týkají dějové odbočky s Gendžiho otcem, bývalým studentem Suzuranu Kawanišim a taky i hlavní děj filmu a kam až se dostane soupeření mezi Suzuranem a Housenem. Chybí tomu už prostě taková ta hravost a je to sice dospělejší, ale ne úplně a působí to trošku nedotaženě. Další změna oproti prvnímu dílu je méně dynamické pojetí bitek, jednodušší choreografie a taková odtažitá kamera, protože v prvním filmu byl pohyb kamery mnohem pohybovější v těch bitkách a víc to diváka vtáhlo. Toto osekání se ale nahrazuje větší brutalitou a větší krvavostí, kdy už je divákovi málem líto těch hodných milých chlapců ze suzuranu jakou dostanou nakládačku od přesily plešatých Housenek. Celkovým dějem je to ale taková pomalejší verze prvního dílu, takže pochopitelně se čeká i na nějaký ten finální střet, který je tu docela velký a dlouhý, ale bohužel díky odlišnému pojetí bitek to mohlo být mnohem lepší, takže přinejmenším se to vykompenzuje větším počtem Housenkáčů ke zbití :). A nechybí ani song od Street Beats, který mimochodem v úvodních titulkách k druhému dílu předznamenává trochu "dospělejší" náplň příběhu, nechybí nějaké ty vtípky, ikdyž trošku laciné občas a očividně jen aby to nebylo tak suché, a samozřejmě nechybí Lindaman, který je skoro jak maskot těchto dvou filmů o Gendžim, Serizawovi, Izakim, Makisem, Tokiem a celou jejich partou na škole Suzuran :). Ale když se u jedničky ještě dalo uvažovat mezi pětkou a čtyřkou, tak tady to je jen ta čtyřka už. ()
Jednička ještě ušla ale tady ta mlátička už byla nuda a hlavně hudba při boji katastrofa nelíbilo se. ()
Stará známa parta je späť. Na jednu stranu je fajn, že Miike vie vytvoriť prostredie a stále spraviť postavám dostačujúci background a vytvoriť si tak vlastnú japonskú verziu Fight Clubu. Ale mimo hlavnej motivácie, ktorá vlastne ťahá celý film a ktorá je sama o sebe veľmi slabá a prostoduchá, film nemá čo ponúknuť. Vzťahy sú mdlé, presahy takmer nulové a celá ta akcia je tiež po chvíli pomerne ťažkopádna. A aj tá dĺžka tomu veľmi nepridá. Je to škoda. Páči sa mi veľmi súčasná japonská kinematografia, ktorá má tendenciu prekračovať klasické žánre a ukazovať odvrátenú stranu japonskej kultúry. Čoraz viac si ale myslím, že tým, že je Miike tak všestranný a že točí ako na bežiacom páse, tak sa mu vo filmoch strašne stráca osobitosť. Ťažko dopozerateľný priemer. ()
Já to nechápu-Celé je to strašně utahané, výrazově hrozně expresivní, zpomalované, překombinované.....Ale jako celek to z nějákého důvodu opravdu funguje... Nevím proč ale líbí se mi to. ()
Zpočátku mě to neoslovilo tolik, jako první díl... přecejen méně humoru a akce už nejsou tak neokoukané. Navíc se mi předtím hodně líbila linie s Kenem, kterou zde prostě už nic nezastoupí. Každopádně už jen kvůli závěrečné bitce sledování vůbec nelituju. Tam je to takovej nářez, že se mi to skoro chce hodit do jednoho pytle s jedničkou. ()
Ten finální souboj je neskutečná pecka, má skvělou choreografii, a i když je velmi dlouhý, rozhodně neztrácí náboj. Takashi Miike je neskutečný šílenec a nebojí se výzev. A je to dobře, protože mu to prostě vychází. Ano, je to dost podobné prvnímu filmu, ale ten mě nedokázal tak skvěle strhnout jako druhý díl. Miike je prostě šílený génius a já mu to žeru. ()
Jedničku jsem nikde nesehnal, takže mi trvalo se zorientovat, kdo je kdo. Ale líbilo. ()
O něco slabší než jednička, přecijen je to nastavovaná kaše a už nemá čím překvapit, ale i tak stále solidní porce zábavy a především brutální řežby :-) ()
Nastavovaná kaše bez jediného čerstvého nápadu. Nejistý přechod k větší serióznosti se příliš nevyvedl nicméně coolness a stylovost však neochvějně trvá. Hluchá místa a recyklace sráží jinak vcelku zábavnou jízdu do nevýrazného průměru. Oguri a Yamada tentokrát táhnoucí za jeden provaz ale za vidění přesto stojí. ()
Vcelku to isté ako jednotka. Ako najednej strane áno super, a na druhej strane je tam až priveľa vecí, ktoré mi vadili. Záverečná bitka je maga. Pochudnutí homo emáči sa brutálne mlátia s bledo odetými holohlavými míchmi-telocvikármi. No proste mazec. Bitky miešajú hooliganské násilie, bojové umenia a rubačky štýlu Bud Spencer a Terence Hill. Čiže veľmi nesúrodá zmes. Nemám moc rád Azíjské vyjadrovanie emócií, ich spôsob reakcie a motivácie. A Japonsko nie je vínimkou. Na druhej strane má film zas príliš veľa dobrých nápadov aby sa dal zatratiť. A kvitujem to násilie. 3*. ()
Lepší než jednička prostě. Více bitek, krve a té nabuzenosti, kterou jsem už v prvním díle moc nenašel. Jednička měla příběh, ale tohle má prostě koule !!!! ()