13

Vítejte ve Verbalově virtuální honírně. Pohodlně se usaďte a já vám na dnešním semináři z pohledu respektované autority fundovaně filmově-teoreticky ukážu, jak zacházet se skvělým filmem, co si o něm máte myslet a jak se chovat při jeho projekci! Nejdůležitějším aspektem je, jak ho uchopit! Na tomto místě bych rád podotkl, že se v této otázce s některými kolegy teoretiky, preferujícími ryze Deleuze-Bordwellovský úchop, značně rozcházím! Po letech empirických výzkumů se bohužel musím hrubě ohradit a konstatovat, že tento přístup je již dnes značně suchopárný a přežitý a jednoznačně novátorsky doporučuji úchop mezi palec a ukazováček dlaní vzhůru, přičemž zbývající prsty tvoří přirozenou oporu. Tak, úchop bychom měli a nyní plynule přejdeme k následným procedurálním krokům. K umocnění zážitku je nezbytné dokonalé uvolnění, a to především zápěstí a předloktí pravé ruky, u leváků samozřejmě levé (Pro urychlení a plynulost následujícího textu se dále omezím pouze na prostý úzus "ruka"). Toho dosáhneme jednoduše tak, že ruku vztyčíme kolmo k trupu a za současného rychlého kruhového kmitání dlaně proti a po směru hodinových ručiček, necháme ruku pomalu klesat zpět k tělu. Celý postup několikrát zopakujeme a to nejlépe do momentu, až je ruka od předloktí k prstům dokonale flexibilní. Nyní jsme perfektně připraveni na jedinečný filmový zážitek. Můžeme tedy konečně provést úchop dle výše uvedených pokynů a uvolněnou! rukou zahájíme inverzní a reverzní horizontální pohyb, při němž se snažíme využívat setrvačnosti celého předloktí. Pro ty z vás, kteří cítí v tomto okamžiku jakýkoliv diskomfort a nejsou tak schopni dokonalého položení se do projekce, doporučuji do zmíněných pohybů zapojit také zápěstí! Závěrem bych si dovolil upozornit na velice rozšířenou chybu začínajících laiků, kterou je předčasné vyvrcholení, než film vůbec pořádně začne! Je to často způsobeno ukvapeným či lajdáckým přístupem subjektu k látce! I zde nám však filmová věda nabízí účinnou prevenci jak předcházet těmto nežádoucím jevům, a tou je požití 2-4 dcl tvrdého alkoholu před samotným zahájením aktu. Doufám, že dámy prominou můj výhradně šovinistický přístup! Ženský pohled na věc si probereme u dalšího dílu Heryho Potrata. No nevím jak vy, ale já si to parádně užil !!! (07.12.2010)

Klíčové je skousnout útrpně natahující expozici a načrtávání jednotlivých charakterů. Film samotný de facto začíná až po půl hodině, pak se však začne hrát zvrhlá hra o život a pořádný balík peněz a nepustí vás až do konce. Do velmi vydařeného konce. Měl jsem menší obavy, zda se mi nebude Statham již zajídat, ale právě naopak. Působil tady velmi vkusně a dal vzpomenout na své role u Guye Ritchieho. Shannon opět herecky na výši, Rourke jako obvykle ta samá póza, ale nevadí tu. Paradoxně za velkými jmény ve vedlejších rolích figuruje až hlavní postava Sama Rileyho. Originál z roku 2005 neznám, možná v budoucnu zhlédnu, celkově příjemné překvapení, byť třetina nudy z hodinu a půl dlouhého snímku je skoro až alarmující. [Přesná stopáž: 93 min] (05.12.2010)

Nápadem zajímavý příběh, udržující napětí až do konce. I když je to remake ne příliš starého původního film, který jsem neviděl, dá se o něm s klidným svědomím říct, že je koukatelný. Popravdě, nečetl jsem žádné recenze, a vlastně ani o čem by to mělo být. Podíval jsem se na to kvůli Jasonu Stathamovi. Ten, ač je na coveru uprostřed, hraje zde pouze menší roličku, avšak v konečném výsledku je to rolička zásadní. Líbil se mi nápad ruské rulety tak, jak je ukázána tady, dobře je vyzobrazen strach a napjatá atmosféra by se dala krájet, proto lepší tři hvězdy. (29.09.2011)

Filmu paradoxně škodí velká jména ve vedlejších rolích, protože dávají tušit, kdo asi přežije, čímž je divák ochuzen o nervydrásající okamžiky a chvíle napětí při čekání na rozsvícení žárovky tak nemají patřičný dopad. Přesto u mě hollywoodská verze v porovnání s francouzským originálem vítězí, a to především díky lepší vykreslenosti postav. 13 Tzameti bylo na můj vkus až příliš neosobní a rozvleklé. (19.02.2011)

Převládají rozporuplné pocity - předně se o ně zasloužil sám Sam Riley, který má po celou první třetinu výraz strávníka ve školní jídelně před konzumací koprovky, špenátu, červené řepy, fazolek na smetaně... (každý nechť si vybere dle vlastního odporu), dále "důležité" (ne)herectví Jasona Stathama, znásobené směšným tralaláčkem, Mickey Rourke, plnící úlohu slizouna se jménem, jehož postava je pro žánrový status zřejmě neodmyslitelná a v neposlední řadě kolísavá úroveň snímku, kdy nezáživný rozjezd končí úvodem do hry, aby se po jejím odmávnutí pokusil o návrat v mírně tragikomickém dojezdu... Opačné dojmy prezentuje nejluxusnější část snímku, kdy už sjíždění bohatých supů na akci, o které se na veřejných plakátových plochách nedočtete, smrdí hřbitovem a u diváka způsobuje nedokrvenost končetin z očekávání věcí příštích. A že se tam děly věci! Riley díky nim konečně našel uplatnění pro svůj výraz a Michael Shannon pro svůj talent - jeho ďábelský moderátor a hlavní rozhodčí ve hře o život a sázky byl největší hvězdou mého večera... A nakonec poučení pro pořadatele podobně laděných soutěží - pozor na elektrikáře, jsou totiž na napětí zvyklí :-) (14.08.2013)