Recenze (5)
Excelentní dokument o "kauze" "video nasties" filmů ve Velké Británii. Film, ze kterého mi šel mráz po zádech ne kvůli tomu, jaké filmy tam ukazovali, ale kvůli tomu, jak tato "demokratická" země dokázala zničit podnikání desetitisíců majitelů videopůjčoven, zabavit nesmyslně desítky drsných filmů, zakázat jejich promítání, půjčování i dokonce vlastnění, uvěznění několika osob jen za to, že půjčovali ve svých videopůjčovnách některé videokazety s filmy, které byly na "videonasties listu", příběh jedné staré katolické krávy, která se evidentně chtěla zviditelnit tím, že bojovala veřejně proti těmto filmům bez toho, aby alespoň jedinný z nich viděla atd. ... Dokument o tom, jak může být společnost pokrytecká a politici neuvěřitelní kokoti ... Jinak film obsahuje řadu ukázek ze zmiňovaných filmů, hodně brutální scény, takže rozhodně není pro děti ... ()
Polemika o zákaza niečoho, čo podaktorí nechcú na obrazovkách, no sami si to pozrú, pričom ak si to nepozrú, aby to následne vedeli posúdiť, tak to aj tak chcú zakázať. Prakticky ide o konflitk medzi dopytom a ľuďmi, ktorí nadobudli v Británii dojem, že horory a porno treba zastaviť, lebo sú dôvodom násilného správania (nie len) mládeže. Bože Ja som tak jebnutý! Celú dobu som si myslel, že zato môže výchova. Dokument ako taký, čistý priemer, no krátka stopáž ho úplne nezavraždila. ()
Dokument z produkcie Veľkej Británie zameraný na drsné kúsky video priemyslu, vracajúci sa späť ku svojej histórii, postupom a protestom proti tzv. video nasties – v Británii v osemdesiatych rokoch zakázaných titulov z dôvodu prezentácie extrémneho násilia, sexu a nahoty, teroru či všeobecne filmových zvráteností drsnejšieho razenia. Snaha očistiť video priemysel od filmového odpadu aj napriek svojej unáhlenosti, horlivému nutkaniu Mary Whitehouse zakázať všetko, čo jej hlava neberie (a to bez priamej konfrontácie), vo vtedajšej Británii vyhráva. “Časy sa ale menia.“ V súčasnosti sa rada zo zakazovaných titulov teší opätovnej obľube a znovuzrodeniu prostredníctvom vydávania špeciálnych DVD edícii s bonusmi, čo je ale najhlavnejšie aj v pôvodnom uncut zostrihu. Vďaka Bohu! Aj keď nie všetky video nasties sa toho dočkali. Niektoré sa na trh v Británii už opätovne vôbec nedostali. A to do dnes (dátum komentáru). Ban the Sadist Videos! pristupuje k spracovaniu chúlostivej a rozporuplnej témy pod režijným vedením Davida Gregoryho s vysokou profesionalitou, prameniacou z informačných postrehov a vyjadrení distribútorov, cenzorov, kritikov, poprípade samotných režisérov akými sú Dario Argento (TENEBRE, 1982), Romano Scavolini (NIGHTMARE, 1981), Ruggero Deodato (CANNIBAL HOLOCAUST, 1980), Wes Craven (THE LAST HOUSE ON THE LEFT, 1972), Sergio Garrone (LAGER SSADIS KASTRAT KOMMANDANTUR, 1976) a Jesus Franco (DIE SAGE DES TODES, 1981). Archívne zábery, pár scénok z filmov, či prezentácie plagátov a obalov VHS nosičov pohoršujúcich filmov, poprípade omylom nahodených titulov na zoznam, sú samozrejmosťou. ()
David Gregory natočil velice zajímavý dokument, který ve mně vyvolal velice smíšené pocity. O kauze „Video Nasty“ v Británii jsem sice slyšel, ale nikdy jsem tomu nějak nevěnoval pozornost. Tedy až doteď, když jsem na dokument náhodou narazil. Sledovat důchodkyni Mary Whitehouse a ty ocasy z NVALA, kterak dokázali prosadit zakázání půjčování či prodávání 72 filmů – které nikdo z nich snad ani neviděl (jen slyšel o obsahu) a ještě se kvůli nim dostalo několik lidí do vězení (tak zákony se přece porušovat musí) či zbankrotovali jejich živnosti – tu starou rašpli s natáčkami a „famózním“ chrupem bych asi umlátil basebalovou pálkou. No a co, že filmy jako (Cannibal Holocaust, The Driller Killer, SS Experiment Camp, The Last House on the Left, I Spit on Your Grave, Anthropophagous, Zombie, Axe, Evil Dead, a další…) obsahují násilí, nahotu, nechutné vraždy --- že to má špatný dopad na děti, mládež, společnost? Ať jdou ti „pánbíčkáři a moralisti“ do prdele. Každý se může dívat, na co chce. Díky bohu za internet. Nesnáším nejrůznější příkazy, cenzury, nebo diktování co můžu a nemůžu vidět – Leč Britové to od roku 1980 měli hodně těžké, protože seznam byl dlouhý, jeden lepší film než druhý a oni se na to nemohli mrknout kvůli jedné staré svini, kterou nejspíš sralo, že její starý obrážel videopůjčovny a domů si tahal horory a porno. ()
Ja som s tohoto dokumentu o Video Nasties nebol nejako unesený. Možno to bolo aj preto lebo dokument ako taký bol dosť zaujatý voči cenzorom. Netvrdím že všetko čo zakazovali bolo správne chyby v ich samotnom systéme zámena filmov či kúsky ktoré si ban určite nezaslúžili neboli správne a ani tá stará zakomplexovaná paní ktorá nevidela ani jeden film ale iba "počula" čo sa v nich nachádza určite nemala mať takú moc akú mala. No dokument s toho robí akoby spiknutie a úplnú pravdu dáva autorom tých filmov čo podľa mňa nebola správna vec. Potešilo ma že si v dokumente aj keď nie všetkých naživo vyspovedali autorov tých konkrétnych filmov bol tam Jesus Franco, Wes Craven a Dario Argento (proste tých čo poznám). Nachádza sa tu pár zaujímavých historiek ale hovorím až taká bomba to nie je. Je však pravda keby nebolo toho zoznamu 72 mnoho s tých "zakázaných" filmov by som asi nevidel (ide o kult mnoho s tých filmov nie je nič moc). ()