Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První životopisný snímek o životě Romy Schneider natočený televizní stanicí ARD. Film začíná v roce 1981, kdy se těžce nemocné Romy, ležící v jedné z pařížských nemocnic, před očima znovu odehrává její životní příběh. Příběh, na jehož začátku stojí mladičká čtrnáctiletá dívka ve filmu ŠEŘÍKY AŽ BÍLÉ ZAČNOU KVÉST. Dívka, která se příliš rychle stane hvězdou evropského formátu díky fenomenálnímu úspěchu filmů o císařovně Sissi. Dívka, které dokáže opustit maloměsťácké prostředí, ve kterém dvacet let vyrůstala, a utéct do Paříže žít po boku začínající hvězdy Alaina Delona. Francie, která se stává jejím druhým domovem, nakonec umožní Romy Schneider stát se skutečnou charakterní herečkou spolupracující s největšími režiséry své doby (O. Welles, L. Visconti, C. Sautet, A. Žulawski, C. Chabrol) Film uzavírá rok 1982, ve kterém Romy těžce zkoušená životem natáčí svůj poslední film POUTNICE ZE SANS SOUCI. Žena, která ztratila svého milovaného syna Davina už není schopná jít dál a umírá na zlomené srdce, jak řekl její herecký kolega a především přítel Michel Piccoli. (Roman Albach)

(více)

Recenze (9)

marhoul 

všechny recenze uživatele

Životopisný příběh o Romy Schneider, který mi přišel docela vlažný. Na to, že ta dáma žila na plné pecky, byla psychicky labilní, závislá na alkoholu, lécích a kvůli jejím projevům s ní nešlo vydržet, si ji Germáni vykreslili docela idylicky. Vše jen lehce naznačili.. A to je škoda. Mně osobně by sedla syrovější verze a Romy by neztratila absolutně nic na své originalitě. Herečku vybrali, myslím, dobrou, hrála výborně, i ten Delon ušel, ale koho jsem viděla velice ráda byl Karlheinz Hackl v roli otce. Doslova nezapomenutelný z role důstojníka SS, který kdysi přinutil Sophii k nejtěžší volbě. Kdo o Romy neví nic, nemusí pochopit, jak moc to s ní bylo nakloněné, jak málo se zajímala a starala o své děti, že si oba manžely v podstatě koupila a že chtěla pouze a jenom to, co zrovna mít nemohla. Jinak konec světa. Každopádně byla výjimečná a úplně chápu, že tu svoji přiblblou Sissi tolik nenáviděla. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Česká veřejnost byla s fenoménem Romy Schneider ponejvíce konfrontována v 90. letech. Televize v poměrně velké míře uváděly její filmy a vyšlo několik knih. Ty zásadní - Já, Romy: deník mého života (1996), Moje Romy (z pera jejího druhého manžela Daniela Biasiniho, 1999), ale také jeden běžný škvár Romy (Catherine Hermary-Vieille, 1992), který navázal na sešitek ČSFÚ z roku 1986. Dnes se pozvolna navazuje filmy na DVD, když už na ně televize nereflektují, a lze doufat, že se jejich počet rozroste a stejně tak nezůstane jen u překladu biografie Skutečný život Romy Schneiderové (Emmanuela Boniniho, 2009). Příští rok tomu bude 30 let, od jejího úmrtí, a určité připomínkové akce se pomalu začínají dostávat už i do Prahy s ročním předstihem. Čili není nelogické akceptovat také televizní film o jejím životě. Dílo T. C. Fischera je dalším pohledem na život jedné z nejoriginálnějších poválečných hereček, která se tak přirozeně stala evropskou osobností. Jak už poznamenal Albach, scénář Benedikta Roeskaua se poměrně atypicky nejvíce soustředí na léta Romyina hledání sebe sama, na éru mezi absolutním vrcholem v 50. letech a novou kariérou od konce 60. let do začátku 80. let. Není ani tak důležitá Romyina rodina, jako spíše vzpomínka koncentrovaná ve fotografii jejího otce Wolfa Albacha-Rettyho, její matka Magda Schneider je zobrazována jen jako schématická zestárlá herečka (což je skutečně příliš vzdálené realitě). Není reflektován její vztah s Horstem Buchholtzem, její zrání v necelé dvacítce filmů, které natočila v období trilogie Sissi, Alain Delon je tu jen za obyčejného floutka, který dává přednost večírkům a není jasné, jestli Romy vůbec něco kdy dal, dále chybí podstatná část její motivace útěku do Francie, chybí alespoň zmínka o dvojí snaze o kariéru v Hollywoodu. Naopak je výrazně pořešeno její první manželství a mateřství v kontrastu toho, že není zakomponován fakt druhé Romyiny svatby a mateřství. Nicméně několik působivým momentů tu můžeme najít, například Romyino dětské okouzlení rodiči na plátně, a zejména závěrečnou montáž, ve které splyne toto děvčátko s hvězdou ze Sissi a Poutnicí ze Sans Souci. ()

Reklama

andrii 

všechny recenze uživatele

Památník třpytivý, lakonické vyklouznutí z korunky slovutné "Sissi." Přicházející slavnost nesporného talentu, nepřetržité vůle, neotřesitelné smyslnosti, gró uměleckých manýr a obsesí. "Kostýmky" cukrbliků, na klopě brož sebezapření vzlyků a rozhřešení podstaty hereckých figur. Fotografie zastaveného času reality, (ne)zachytitelných milníků právě teď, propastných břemen citových. Foukni mi do plachet ctižádost, pokoru, věrnost životního uznání. Naplň mě inspirací a převeď mě optimismem přes nepřízeň osudu. Opotřebované ego nikoho neurazí. "Kamkoliv se vydáte, jděte s celým srdcem." (Konfucius) Srdcem, které se nenaparuje před životními výhrami a nehrbí se před životními pády. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Když se řekne životopisný film, lze očekávat, že se divák dozví něco o osobnosti, která je centrem snímku. "Romy" ale nejen že tento základní předpoklad nesplňuje, ale v zásadě ani o svém předobrazu vůbec nic neříká. Vyprávění má podobu vinět z života Romy Schneider, které ale visí ve vzduchoprázdnu a je pouze na divácích, aby si je asociovali s jim již předem známými událostmi. Scénář se zaměřuje na druhou, mezinárodní část hereččiny kariéry, ale ačkoli neustále naznačuje mnohoznačný vztah hvězdy a německých filmařů, nikdy nepodá vhled do jejího nitra, aby osvětlil problémy a spory. Spíše než vhled do osobnosti herečky či rekapitulaci klíčových okamžiků připomíná film listování bulvárním tiskem. Jen povrchně se dotkne herečky, ale zato se neustále soustřeďuje na její obležení novináři, opájí se její krásou a zdůrazňuje konfliktní milníky jejího života (usilování o uznání coby herečka X zaškatulkování v Německu jako Sisi, těžké dětství bez lásky v hvězdné rodině, laškování s Delonem těžké manželství s žárlivým intelektuálem atd.). „Romy“ tak ve výsledku je jakési filmové leporelo bulvárních výstřižků, či v lepším případě ilustrace k nějakému životopisu o Romy Schneider. Do jisté míry to nelze filmařům moc zazlívat, protože televizní snímek je evidentně určený pro německé a rakouské televizní publikum a zcela adekvátně předpokládali, že cílová skupina 50+ bude s Romy velmi důkladně obeznámena a bude ji zajímat právě bulvarizovaná stránka života hvězdy. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Hlavnú predstaviteľku myslím vybrali dobre. Síce nejaká šialená podoba je ťažko možná, ale v poniektorých záberoch mi ju skutočne pripomínala. Potešilo ma hlavne obsadenie T. Kretschmanna, ktorý nesklamal a na chvíľu ho možno vidieť opäť v nemeckej uniforme (po koľký krát už?), až si začínam namýšľať, že to robí iba kvôli mne. Film sa sústreďuje predovšetkým na psychickú stránku Shneiderovej, jej rodinné problémy, problémy s drogami a alkoholom i rozhadzovaním peňazí. V závere zamrzí, že tvorcovia akosi pozabudli uviesť, prečo jej syn zomrel a tá istá chyba sa stala opäť pri zmienke, že Schneiderová prežila svojho syna len o niekoľko mesiacov. Príčinu smrti i smrti jej syna si menej ostrieľaný divák musí zistiť sám. 60% ()

Galerie (37)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama