Pushkin: Poslednyaya duel
Obsahy(1)
Mezi A. S. Puškinem (Sergej Bezrukov) a Georgem Dantesem se odehrál souboj, který skončil smrtí slavného ruského básníka. Zjišťuje se, že souboj byl vyprovokován zlou pomluvou Puškinovy manželky Natálie, o které se básník dozvěděl prostřednictvím anonymních dopisů. Imperátor Nikolaj I. poručí šéfovi kanceláře tajných vyšetřování Dubeltovi (Boris Plotnikov) zjistit identitu odesílatele a patřičně ho potrestat. (NGP)
(více)Recenze (4)
Kdo byl autorem anonymních dopisů, které Puškina vyprovokovaly až k výzvě k osudnému souboji? Mohl se básník souboji vyhnout? Proč byl přísněji potrestán Lermontov za pár veršíků o hrdinovi naší doby, než důstojník, který zabil v zakázaném souboji? Natalja Bondarčuk je Paní režisérka a Sergej Bezrukov je stejně dokonalý Puškin, jako byl dokonalý Jesenin. ()
Úmysl není špatný. Každý Puškina zná především jako velkého básníka, tento film odkrývá jeho intriky ve společnosti a skutečnou povahu. Občas zajímavé provedení, Bezrukov dokázal osobnost Puškina vycítit a vžít se do role. Ale bohužel režisérka to pojala trošku z jiného úhlu pohledu. Postupně film přešel vyloženě do politických záležitostí té doby. Smrt básníka je pojatá spíš celonárodní tragédií, kde hrálo velkou roli jeho postavení společenské. Vysoce postavená společnost ho ráda neměla, když to samotnému imperátorovi se zamlouval. Mrzelo mě, že film se věnoval spíše nezáživné situací ve společnosti, než samotnému básníkovi. ()
Na rozdíl od uživatele NGP si naopak myslím, že film vysoce boduje právě tím, že velice ústrojně dokázal na realtivně malé ploše spojit faktory ryze soukromé s faktory ryze společenskými, neboť oboje sehrálo svou roli jak v Puškinově životě, tak v Puškinově smrti. Puškin byl nejenom básník, ale - a to stejnou měrou - i společenský fenomén, společenský činitel, aktivně ovlivňující dění v ruské literatuře, do níž vrátil bohatý národní jazyk, a následně silně zapůsobil i na názory ve vzdělaných vrstvách ruské společnosti. A nelze zapomínat na jeho spojení s děkabristy i např. na roky jeho vyhnanství mimo centrum. Puškin byl poeta-rebelant a člověk politický. Film se nesoustředí na Puškina, nýbrž na okolnosti jeho tragického konce, nejde o tradiční životopisný snímek ("narodil se..., napsal..., umřel..."). Navíc je třeba vzít v úvahu, že Puškina ruští diváci (jde přece o ruský film!) znají patrně mnohem lépe nežli dnešní čeští diváci "svou" Boženu Němcovou, Karla Hynka Máchu, Karla Čapka či Jaroslava Haška... V tomto smyslu by obvyklé vyprávění o "životě a díle" veleslavného národního básníka bylo skutečně nošením dříví do lesa. Naopak obratné a umělecky působivé zmapování všech možných motivů a verzí ohledně osudného souboje s d´Anthésem (pardon, nedaří se mi vložit správnou "opačnou čárku" nad e v jeho jméně) je velikým přínosem i pro Puškinovy ctitele. Sergej Bezrukov v roli Puškina je úžasný, doslova ďábelsky charismatický. Anna Stankina coby jeho manželka Natalja (chybí ve výčtu herců!) dala do postavy opravdu všechno. V epizodní roli paní Karamzinové se zde mihla i sama režisérka Natalja Bondarčuk. Shodou okolností jsem vzápětí po tomto díle mohla vidět snímek o jiném básníkovi od jiné režisérky, konkrétně Bright Star o Johnu Keatsovi od Jane Campion. V nabízejícím se srovnání porazila v daném žánru Natalja Bondarčuk svou kolegyni o dvě koňské délky! ()
Mnohovrstevne filmove zpracovani okolnosti Puskinovy smrti pusobi spise jako spolecenske kriminalni drama a rozhodne ne jako zivotopisna poucka pro ty co o Puskinovi nikdy neslyseli vice nez to ze byl romanticky basnik. Mne osobne skvele uchopeny a zahrany film pomohl pochopit jak vlastne nekdo jako Puskin mohl stvorit Evzena Onegina. Ten rozplakal meho syna v 5 letech, mne v 18 a moji matku ve 40 a dala bych jej jako povinnou cetbu i v dnesni dobe vsem "deckam" mezi 25 a 35 neb spouste z nich by mohl pomoci dospet. Puskin byl rozhodne osobnost a i po 200 letech neni problem na nem postavit kvalitni film ktery pripomene ze je vlastne skoda ze ti basnici umiraji moc mladi a mnohdy vlastne zbytecne. Lermontov zemrel stejne stary jako Macha. Co by asi napsali, kdyby zili aspon tak dlouho jako Puskin? ()