Hunderennen
Režie:
Bernard ŠafaříkHudba:
Vlastimil TřešňákHrají:
Josef Charvát, Pavel Landovský, Nina Švábová, Sabine Rasser, Walo Lüönd, Caroline de Ramm, Petr Feyfar, Michael Schacht, Sonja Bosshardt, Věra Vlasatá (více)Obsahy(2)
Pavel Landovský a Josef Charvát v hlavních rolích tragikomedie o životě českých emigrantů. Malíř Rek se protlouká v Basileji jako příležitostný autor plakátů a portrétista čtyřnohých miláčků; ponižující práce v nepřátelsky naladěném prostředí ho skličuje, ale nezbavuje ho sebeúcty a vědomí hodnot. Rekovým protipólem je jeho kamarád Láďa Lapák, věčný organizátor a obratný pragmatik, který je sice bezpochyby úspěšnější, ale vede prázdný a bezduchý život, je to právě on, kdo čas od času obstará Rekovi nějaký kšeft (např. práci šoféra ve své firmě pro odvoz opilců z večírků vlastními auty až domů). Exil je pro zneuznaného výtvarníka krušný, návštěva bývalých přátel, kteří si na Západ vyrazili na dovolenou, ho však utvrzuje v tom, že doma by bylo ještě hůř.
Hraný celovečerní debut Bernarda Šafaříka pojednává s tragikomickou nadsázkou o životě českých emigrantů ve Švýcarsku. V hlavní roli excelují režisérův přítel Pavel Landovský a český emigrant žijící v Německu Josef Charvát. Film byl vyznamenán na mezinárodních festivalech v Mannheimu, Saabrückenu a Amiensu a promítal se mimo jiné i na prestižních přehlídkách v Torontu, San Sebastianu a Locarnu. V Československu měl premiéru až v roce 1990.
Šafařík sám na jaře roku 1968 odešel do Švýcarska, kde získal politický azyl. Studoval na univerzitě v Bazileji dějiny, literární vědu a filozofii, ale postupně jej upoutával film. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let natočil několik desítek experimentálních krátkých filmů z oblasti moderního umění. Po Psích dnech z roku 1983 se tématu emigrace věnoval ještě v nadcházející dramatické romanci Chladný ráj, uvedené o tři roky později. Oba snímky realizoval ve vlastní produkci a z podstatné části za své vlastní finance.
(Česká televize)
Recenze (22)
Bernard Šafařík před tímhle počinem nic nenatočil a bohužel je to na výsledku dost znát. Prvních zhruba dvacet minut se věnuje tomu, jak se naši hrdinové dostali na západ. Je to jednak dost podivně útržkovité, navíc to zobrazuje pasáže, které jsou naprosto zbytečné (jízda autobusem) a nepůsobí to na mě důvěryhodně (pochybuju, že by toho malíře pustili na západ). Zbytek filmu odehrávající se ve Švýcarsku je vůbec zvláštní - na jedné straně tu kritizuje pracovní poměry imigrantů ve Švýcarsku a neochotu Švýcarů s těmi fujfuj Čechy vůbec něco mít, na druhé straně tu vidíme věčně nalitého podvodníčka Landovského, jehož bych si, být Švýcarem, do země opravdu nepouštěl. Takže co z toho vyplývá? Že ve Švýcarsku můžou uspět pouze alkoholu holdující vychcánkové? //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií vol. 2// 50% ()
Kupodivu mnohem lepší film, než Chladný ráj. Někdy je jednoduše lépe nepřekračovat prvotinu, aby alespoň ta zafungovala. Příběh českých emigrantů je mnohovrstevnatý a zasloužil by si ještě lepší vedení, herecky je nicméně realistický, přičemž Landovský tradičně převyšuje svým typem. Je dobré kontrovat oba Šafaříkovi filmy s dokumenty uvedenými v cyklu ČT Večer na téma, ale ten se bohužel na mé nahrávce nedochoval celý, takže stále mám mnohem pevnější představu o lidech žijících venku před Listopadem, než o cizincích žijících u nás dnes. Což by mě zajímalo i poněkud více. ()
Psí dostihy dýchnou svěžím závanem amatérského filmu dělaného s kamarády doslova na koleně. I když nejde o žádné veledílo ani převratný snímek světové kinamatofragie, má svoje nesporné půvaby. To podstatné je určitě téma. Na emigranty se pohlíželo jako na ty, co už se mají líp. Vykořenění a izolaci vnímali zase ti na druhé straně hranice. Přes vážnost tématu nepostrádá snímek osobitý humor, založený spíš na situační komice. Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
"Vy kumštíři v tom neumíte chodit!" **** Psí dostihy mě zaujaly už při prvním zhlédnutí před 6ti lety a pořád jsem z nich měl v paměti úvodní cestu autobusem přes hranice s následným příchodem do azilového táboru ve Vídni či následně dlouhé čekání v zaplněném úřadě (to z dalšího filmu Bernarda Šafaříka Chladný ráj (1986), který jsem viděl značně později, si už dnes nevybavím vůbec nic). Velmi zajímavé, filmově snad doposud jen výjimečně zpracované téma osudů Čechů emigrujících na západ je určitě hlavní devizí a pokud odhlédnete od pár slabin vyplývajících z amatérských filmařských podmínek (osobně jsem měl často dojem profesionálně natočeného undergroundového snímku), možná si užijete poutavý snímek naplněný odrazem autentické zkušenosti. Hořký absurdní humor, vyplývající třeba z pozadí prací malíře na objednávku, postupně na obou stranách železné opony, zároveň párkrát doplnil lehce groteskní doprovod. Ten výrazný nadhled mi tu osobně sedl, bylo ho tak akorát, aby se snímek nepřeklopil do přílišné deprese u zdánlivého přechodu z bláta do louže (u dvojice vracející se záhy do domoviny a posléze zpátky do exilu dokonce opakovaného). Bavily mě i autentické hudební vložky, i oba herci v ústřední kontrastní dvojici, z níž sympaticky civilní J. Charvát přechází proměnou z radostné iluze do zklamání v obdobných potížích se svou svéráznou tvorbou a typicky živelný „Lanďák“, skvěle odlehčující náladu filmu, si zachovává pořád neustálou vynalézavost. [80%] ()
Nesmírně nadčasový a vlastně vizionářský film. Trochu připomíná Konec velkých prázdnin, jen bez toho přesahu. Scénář je dokonale veden, je vidět, že autoři přesně věděli, co chtějí říct. Škoda jen, že z toho socialismu tam toho nebylo trochu víc, aby ten "kontrast" vynikl. On si tenhle film totiž nebere servítky na jednu ano druhou stranu. Pojmenovává věci bez příkras. Češi a Slováci, kteří emigrovali, možná "snili o Matterhornu", ale dostalo se jim spíše "psích hovínek". Vlastně zjistili, že je to všude stejné, všude hraje roli nějaká ta politika, nějaké konvence, nějaké úzusy, a hlavě jde o moc a prachy. Už tehdy se zde parodují neziskové spolky a organizace. A co mě víc zaráží, že to všechno máme znovu tady - opět se dělá umění pro prachy, líbivost pro ty, co platí (viz jistý David Černý), hledá se, kde se dá našmelit načerno co nejvíc a nejrychleji a jak koho odrbat a ty bohatší obrat o trochu těch peněz. O nějaké hodnoty jako láska nebi umění nikdy nikomu nešlo a nepůjde ani v tehdejším socialismu, ani v kapitalismu, ani v současné libdem společnosti. Jen měl film skončit u toho kafe, u té návštěvy, působil by úderněji, nebylo třeba těmi dvěma scénami to doříkávat. ()
Zajímavé ale to je vše nic extra jsem nedostal. ()
Na poloamatérské zpracování jsem si brzy zvykla a vlastně mi k tomu tématu začalo nakonec i vyhovovat. Oni ti umělci prchli z Československa před novým nástupem cenzury, před režimem, který začal utahovat opasky svobodě jejich uměleckého vyjadřování. No a ve svobodné zemi se zase museli potýkat s nedostatkem financí a hlavně s faktem, že tam o jejich tvorbu dohromady nikdo nestojí, ať už z důvodu jazykové bariéry nebo proto, že lidi na Západě řešili úplně jiná témata než my tady. Pokud byl pro někoho hlavním motivem útěku ten ekonomický, mohlo se mu, pokud byl šikovný a neměl zábrany začít dařit. Lanďák to zahrál dobře, pobavil. A Josef Charvát tu frustraci z nutnosti opět vytvářet umělecké kýče taky. ()
Bolo zaujímavé sledovať osudy ľudí, ktorí sa odhodlali na tak vážny krok. Lebo keby sa niečo pokašlalo, tak by mali veľké problemy vo svojej zemi a zas odísť od rodiny a známych a vedieť, že už ich nemusíte nikdy vidieť je fakt silne téma, ale tento film ju uchopil takou vtipnou formou, ale tu mi trocha taká prekážala. Mohlo to byt brané viac vážne a film by si ma určite získal. Je to naozaj zaujímavá téma a takých filmov sa v našich končinách veľa neurodilo, ale, že by to filmu prospelo sa nedá povedať, nevyužil sľúbenú šancu. Je tu niekoľko vtipných momentov, ale, ani jedna nie je taká, ktorá by mi vyrazila dych. Rozhodne to nie je to, čo som očakával. Slabé 3*. ()
Pokud to měla být komedie (jakože asi ano, viz povaha Rekových maleb a Lapákova byznysu), tak to zastaralo, dnešním (i českým) komediím to konkurovat nemůže. Pokud to mělo být drama o útrapách emigrantů, tak by mně beztak nedalo tolik práce, abych našel desítky lepších (údernějších, nesmlouvavějších, přesnějších) snímků - ano, uznávám, českých zřejmě ne, nevím, proč se tomuto tématu čeští filmaři brání, proč ho nevytěžují? Jinými slovy, sám o sobě u mne film neobstál, na druhé straně bylo užitečné udělat si obrázek o (existenci a možné podobě) české emigrantské kinematografii. Poučení: pro nonkonformní umělce/umění může být diktát trhu stejně smrtící jako diktát státu/státostrany. Malé bezvýznamné plus za Lanďákovo živelné herectví, naopak výkon Josefa Charváta mně přišel slabý - příliš si libující v melancholických polohách, v tváření se jako hromádka neštěstí, evokující poraženectví (což jde IMHO proti duchu postavy: která umí vzít osud do svých rukou, tj. zdárně překročí státní hranici, usadí se ve Švýcarsku, v zemi, po které toužil, najde si tam přítelkyní, s níž mu to relativně klape, a může se věnovat tomu, čemu se od začátku věnovat chtěl a čemu by se doma věnovat nemohl; že to nenese? co čekal, když to šel studovat? :D; samozřejmě se nabízí, že stesk po domově byl tak silný, že zakryl i jeho "životní výhry", ale tomu moc nevěřím, proč by se pak stejně jako jeho ex a studijní kolega nevrátil?, naturel - něco obětovat ve jménu vytyčeného životního cíle - na to jistě měl!). Díky za tip Willymu Kufaltovi! 55 % ()
Jakpak se asi žilo emigrantům z Československa po vytoužené cestě za hranice? Nad tímto tématem jsem se nějak nikdy pořádně nezamýšlel nejen já, ale ani domácí film. Přitom je zajímavé a tento snímek točeny přímo českým emigrantem se o něj pokouší. Filmařské zpracování je bohužel docela amatérské , ale možná bych i souhlasil s názory, že se to sem hodí. Asi film nemá šanci nalákat tolik diváků, ne vždy se mi to dobře sledovalo, ale zase to dává možná ještě větší pocit lehké autentičnosti a právě zkušenosti. Zajímavá je závěrečná epizodka s návštěvou přátel z Československa, kteří obdivuji obchod s oblečením. Na (opravdu) jedno zhlédnutí pro zajímavost dobrá rarita, viděna ve velmi souvislosti s dnešním výročím 17.listopadu díky Virtuálnímu retru kina Willyho Kufalta. ()
Pohled na život českých emigrantů ve Švýcarsku v 80. létech minulého století. Téměř dokumentární podání výborně zachycuje tehdejší šílenou dobu. Lanďák (v době natáčení žijící v emigraci v Rakousku), jako podnikatel, který odváží ožralce jejich vlastními auty po propitých večírcích je bezvadnej. ()
Já to hodnocení pojmu podobně, jako nedávno u Trestem smrti oběšením - místy mě to nudilo a dostat jsem se do toho nikdy pořádně nedokázal, ale je to natolik propracované a pozoruhodné dílo, že bych si připadal blbě, kdybych tu čtvrtou hvězdu nedal. Ono se to sice nezdá, může se to tvářit jako další film o emigrantech, jehož jediný rozdíl je v tom, že v hlavní roli jsou emigrující Češi, ale na rozdíl od podobných emigrantských filmů to celé téma podává přirozeně, nestranně, bez přehnané ublíženosti, bez agitování a tím pádem je jeho výsledný dojem silnější. Jen je třeba tomu odpustit slabé herecké výkony i chudší filmařskou stránku, která sice brání vytvoření silnější atmosféry, ale zase se dá chápat, jelikož to viditelně vzniklo krapet na koleně. Za mě ale Šafařík odvedl dobrou práci, jelikož přesně věděl, o co mu jde a dokázal to tak i podat, s uvěřitelnými postavami, která každá má své klady i zápory. Včetně Reka. Celé je to o tom, že emigranty nikde nikdo moc nechce a nebere a ti se s tím pak musí smiřovat a nějak v tom žít, protože vrátit se zpátky není možné. A to platí i v mnoha jiných případech, jen tady je to výrazné méně ublíženecké než jinde. Slabé 4* ()
Za Lanďáka a Třešňáka * navic... ()
Na téhle tragikomedii ze života českých emigrantů ve Švýcarsku mě nejvíce bavila úvodní část odehrávají se ještě v socialistickém Československu. Zvláště scéna, kdy malíř Rek jako úlitbu "bohům" (soudruhům v podniku) portrétuje na stěně podnikové sálu zasloužile pracovníky, aby získal jejich souhlas vycestovat na dovolenou na západ, je velmi zdařilá. Zároveň z celé této úvodní sekvence na člověka dýchne něco málo z absurdity socialistického režimu. I onen jakýsi závan amatérského filmu je zde osvěžující a to nejen díky jako vždy skvělé situačnímu Pavlu Landovskému. Jeho herectví se ale v další části poněkud vytrácí a film nemá čím to úplně vynahradit. Chápu, že jeho autoru šlo hlavně o to ukázat, že to emigranti v cizině neměli zas tak úplně jednoduché, jak si v Čechách mohl možná někdo myslet. A že ani v "kapitalistickém" Švýcarsku neotřelým umělcům zrovna pšenka nekvetla. Přesto ten děj mi přišel místy trochu jako nastavovaná kaše (zvláště při návštěvě starých známých z Čech). Ještě, že se tu občas objeví Lanďák. Ve finále tak Lanďák výborný, film jako celek spíše průměr. ()
Tenhle film by mě bavil mnohem víc tak před třiceti roky, dnes už je to sdělení docela vyčpělé. Takže se budu opakovat, ale hodně zachraňuje Landovský, jako jediný skutečný herec a milá přítomnost Vlasty Třešňáka. ()
Asi by si to zasloužilo o hvězdičku míň, ale tady je určitá shovívavost na místě. Bernard Šafařík si musel ve švýcarském exilu vystačit s česky mluvícími emigranty-naturščiky, jejichž výkony jsou mírně řečeno slabé. Jediný, kdo si zaslouží označení herec, je Pavel Landovský. No a příběh je sám o sobě dost tezovitý včetně klišovitého gesta v závěru, kterým si chtěl protagonista dokázat... bůhvíco. ()
Film jsem viděl krátce po 89. před mnoha lety na LFŠ a viděl jsem na něm jen samé technické nedokonalosti... Nyní jsem si ho připomněl v televizi a byl jsem překvapen - musel jsem jednu hvězdu přidat. Když mu odpustím ty nedokonalosti v provedení, námět a scénář je výborný. Myslím, že má pořád co říct - hlavně lidem, kteří tu dobu nezažili. ()
Lanďák to zahrál obstojně. Zajímavé téma i vzhledem k současné uprchlické krizi. ()
Já nevím, v kolikátém Lanďák emigroval, ale šprechtí tam dost slušně a taky slušně chlastá. Já jsem vlastně nepochopil, komu byl film určen. Začátek vypadá slušně, ale potom ukázka marketů plných zboží, což jsme tu neznali, co západním divákům asi ani nepřišlo nezvyklé. 50% ()
Některým hercům se moc nechtělo že? Nina Švábová byla dost hrozná. Ale klidně pominu drobné chybičky, když se mi to líbí celkově a to tady ano. Podruhé to asi vidět nemusím, ale přesto to bylo přinejmenším zajímavé. ()