Obsahy(1)
Dokumentární fikce, která nabízí odpověď na věčnou otázku z osudového podzimu 1938. Jak bychom dopadli, kdybychom tehdy nekapitulovali a postavili se na odpor? Dokumentární vize se pokouší hledat odpovědi na věčnou, bolestivou a stále se opakující "osmičkovou" otázku: Měli jsme se v roce 1938 bránit útoku nacistického Německa? Jaké by to bylo a jak by to asi dopadlo, kdybychom se bránili? Scénář vychází z existujících vojenskohistorických studií na toto téma a opírá se o odborníky, především vojenské historiky. Jedná se o vizi, avšak dokumentárně erudovanou a respektující realitu. Prostřednictvím rekonstrukce nikdy neuskutečněných rozhovorů, rozhodnutí i situací a s využitím virtuálních realizací bojových scén se pouštíme na led spekulativní historie, led možná tenký, protože v historii kondicionál neplatí - ale co kdyby? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Podle mě osobně to tedy bylo rozhodně zajímá změna oproti klasickým dokumentů hlavně od BBC. Hrané scény mi přišly vkusné, hlavně mi připomínali hraní některých počítačových her z válečného prostředí. Celá ta atmosféra totiž byla vynikající a nešlo o (dokumentárně) strohou snahu ukázat nějakou událost. Dobrý pokus, který mě vtáhl zpět do 39. roku. PS: navíc potěšila účast herců z VČD. ()
Teorie zaznějící v dokumentu, byla vcelku odpovídající skutečnosti a člověk s velkou dávkou fantazie, se určitě nenudil. Vše zabila hraná část, která byla tradičně velmi špatná. Dokumenty na čtvrteční večer s ČT zdaleka nedosahují kvalit těch pondělních. Příčina se dlouze hledat nemusí, ty čtvrteční jsou vyrobeny u nás. 50% ()
Ejhle, čudláci z ČT vynalezli nový žánr: "DOKUMENTÁRNÍ FIKCE" ! ! ! Tak dokumentální určitě... . . . Svatá prostoto, Václave i tatíčku... To byl blábol... :-( . . . Proložený stupidními hranými vložkami jakýchsi ochotníků v rolích bratrů generálů, pořád kamsi telefonujících - hrajících své role na vojáky v trendy stylu Rodinných pout či jiné televizácké sračky... Nu, zdá se ale, že Najbrti jedou... Tak bojujte kluci, těšíme se zase na nějakou tu veřejnosrájdní pitomost z Ostravy... - - - - - (Poprvé viděno 13.11.2008 na ČT2, komentář zde jako první - 13.11.2008) ()
Fiktivní dokument o tom co by se možná stalo, kdyby jsme se rozhodli bránit, místo podvolení se Mnichovské dohodě a následnému odsunu z pohraničí. Vzpomínka na všechny, kteří chtěli bránit svou vlast a věřili v naší svobodu. Spousta zajímavých archivních záběrů. Dokument, který osloví především fanoušky II. světové války, československého opevnění a pamětníky. 60 % ()
Kdyby... Kdyby podobný pořad natočil mladý student FAMU a já ho shlédl v rámci Noci filmových nadějí, dal bych s přehledem čtyři hvězdičky. Za nápad a zpracování odpovídající technickým možnostem, mizivému rozpočtu a nedostatku zkušeností. Pokud mi něco takového naservírují jako profesionální dokument České televize, pak musím mít řadu zásadních výhrad. Dokumentární fikce obohacená hranými pasážemi je už dlouhodobě používaný a oblíbený formát, se kterým má zkušenosti především BBC. Věci, které vycházejí z její dílny, jsou opravdu chytré a často špičkově natočené. Potíž je, že o Kdyby... se tohle nedá říct ani omylem. Hrané pasáže jsou po herecké i scénáristické stránce na odpad a celé to zavání děsivou laciností. Opravdu se nedaly najít zajímavější a příhodnější archivní materiály, opravdu se nedala zrežírovat žádná exteriérová scéna, opravdu museli vojenští velitelé mluvit tak toporně? Jedna hvězdička je za nápad a druhá za snahu předvídat vývoj událostí logickým a historicky podloženým způsobem. Celkový dojem: 35 %. ()
Hrané scény jsou sice trochu slabší, ale celkově jde o zajímavý počin, který by měli vidět všichni, kteří tvrdí, že akceptování mnichovského diktátu byla chyba. ()
Krásné dobové záběry, které bohužel sráží hraná linka (hlavně generálové)... ()
Tento film je velmi nevyrovnaný, pasáže, kdy hovoří pamětníci a fiktivní rozhlas, jsou skvělé, v mnoha případech dojemné. Pasáže, kdy je divák nucen sledovat střelbu, aniž by bylo jasné, kdo a kam střílí, aniž by byl zřejmý výsledek, jsou k uzoufání nudné. Stejnou otázku jako autor si klade již několikátá generace, jeho odpověď mu nezazlívám, neb ji považuji za velmi pravděpodobnou minimálně z pohledu toho, jak by se k nám zachovaly ostatní státy. Rozhodně to není tak špatné, jak se zde mnozí rozohňují. Kdyby to natočila BBC, možná by to mělo hezčí barvy, úžasné efekty a skvělé herecké výkony. Ale ten kus autentické národní hrdosti by tam prostě nikdy být nemohl. Poslední dobou sílí móda plivání na vše české, děkuji panu Najbrotvi, že udělal opak. A za to musím dát filmu o hvězdičku víc. ()
Skrovný dokument o fiktivních událostech, které se mohly odehrát, kdybychom si tenkrát v osmatřicátém s požadavky nacistického Německa, posvěcenými našimi domnělými spojenci, vytřeli zádel. Je jasné, že bychom dostali ukrutně na záda a nevím, jak neslavně bychom dopadli, otázkou ale je, jak by tyto události ovlivnily další průběh války, která byla i tak na spadnutí. A hlavně, zda by nás historie namísto kolaborantů a německých pejsků, označila za hrdé a neústupné mrtvoly, nebo za hloupé agresory, kteří za to všechno mohou, protože kdyby přistoupili na dohodu, nic z toho by se nestalo. Ono, po boji je každý generál a na žádné kdyby se nehraje. Občas je ale velmi složité, smířit se s tím, jak věci dopadnou. V tomto případě pro naše všetečné svědomí a zachování hrdosti, kterou jsme v očích mnohých pozbyli. Především sami před sebou. Jak ale vždy říkala moje prababička: "Hrdinů jsou plné hřbitovy". Přesto si myslím, že i tyto fiktivní události, kdyby se udály, by směrovaly národní mentalitu jinam. Ta by snad stála na jiných a hodnotnějších principech, než nyní. Ale to je pouhé kdyby. 55% ()
Zajímavá fikce. Osobně si myslím, že by průběh byl rychlejší podobně jako v Polsku. ()
Co by bylo, kdyby... Češi jako agresor války osaměle bojující proti Německu. Tenhle David by však souboj s Goliášem projel na celé čáře. Bylo by to lepší než Mnichov? ()
kdyby néééééééééni....kdyby tendle film nevzniknul, dal bych mu 4 hvězdy...škoda........holub z nosu, ušní maz, hnis z levého očního koutku......kakaová hrudka? ...neslučitelné se životem ()
KDYBY.. bylo Michalu Najbrtovi patnáct, KDYBY.. se tohoto projektu nechopilo tradičně upachtěné Ostravské studio České televize a KDYBY.. tvůrci toto potenciálem natřískané téma nepoužili místo toaletního papíru, tleskal bych nejspíš vstoje nadšením, takto se jen nesmírně divím, hlavu si můžu ukroutit, jak moc hlad po podobných záležitostech stírá rozdíl mezi kvalitou, o níž zde nemůže být ani řeči, potažmo výpovědní hodnotou, a samotnou existencí !! ()
Urážlivá hodnocení tohoto zajímavého dokumentárního počinu, beru jen jako důkaz úpadku naší společnosti, topící se ve ztrátě všech národních hodnot a rochnící se v chaosu konzumu dnešní doby. Připouštím, že zpracování je velmi prosté, ale silná atmosféra se tomuto snímku nedá upřít. Ocenil bych více mapových obrazů, které by nám ukazovaly vývoj situace v této hrdinné, ale ztracené bitvě o naši zemi... i když navození určité zmatečnosti válečné vřavy, mohlo být záměrem tvůrců. ()
Na jedné straně skvělé myšlenky a nápady, na druhé straně těžko hodnotitelné, protože se zde nachází spousta nevyrovnaných úseků. Nakonec je z toho celkem mírně nadprůměrný fikšn dokumentík, ale že je to mně vysoce zajímavé téma, dávám o hvězdičku víc ()
Dokumentární snímky a vzpomínky přímých účastníků, byli zajímavé. Zbytek, jak hraný či domyšlený coby - kdyby, stálo za starou bačkoru. ()
Jak je u podobných dokumentů neblahým zvykem, sledujeme rozvláčné ukecané nic podporované opakovanými záběry. 1) Kašírované rozhlasové reportáže trpí současným jazykem a konceptem zpráv. 2) Spousta vojenských detailů může být zajímavá pro fandy military...snad. ()
Neměl jsem nikdy v úmyslu komentovat dokumentární pořady, to zde považujme za výjimku. Když jsem si jako kluk v roce 1968 nahrál desku Vanilla Fudge „The Beat Goes On“, poprvé jsem uslyšel slavný projevem premiéra Nevilla Chamberlaina (nadarmo se mu neříkalo Chamberlejno – anglicky Chambershit): "This morning I had another talk with the German Chancellor, Herr Hitler, and here is the paper which bears his name upon it as well as mine… We regard the agreement signed last night, and the Anglo-German Naval Agreement, as symbolic of the desire of our two peoples never to go to war with one another again." Na desce hudebníci opakují motiv „never to go to war with one another again (nikdy nepůjdeme do války proti sobě)“ a vyjmenovávají zničená a obsazená hlavní města dobytých zemí. Během doby jsem se stal probenešovcem a jeho řešení mnichovské krize považoval za správné. V dokumentu byly úvahy, kterými se jistě obíral i prezident Beneš: zrada Anglie (politika Francie byla na Anglii až příliš závislá) byla totální a neodvolatelná, odsouzení ČSR jako „agresora“, brutalita německých vojenských složek a především SS (vraždy zajatců, vypálené vesnice, města srovnaná se zemí), jednota a loajalita nepřítele na základě „morální převahy“ a „rasové nadřazenosti“ atd.). Dokument byl napínavý a měl spád (vyzdvihuji představení velitelů obrany ČSR a jejich hlášení) a hlavně odpovídal mé vizi nepřijetí mnichovské kapitulace. Další viz Djkoma. ()
Já vím, že kdyby, kdyby, byly v těch místech ryby a nebyly by rybníky, tak by tyto dokumenty zákonitě devadesát procent měly, protože by důležitá poznání přinesly. Ale i přes to se přece jen jedná o dílo, které je poutavě zpracované, přistupuje k tématu co nejobjektivněji a tak nějak si člověk uvědomí, že je lepší to, co se stalo, než to, co by se tehdy stát mohlo. 70% ()
Velmi zajímavý dokument, pracující s fikcí co "Kdyby...." jsme bojovali a spojenci Nás neodepsali!!! A nejednali za našimi zády "O nás, bez nás"!!! 90% ()