The Big Clock
Režie:
John FarrowScénář:
Jonathan LatimerHudba:
Victor YoungHrají:
Ray Milland, Charles Laughton, Maureen O'Sullivan, George Macready, Rita Johnson, Elsa Lanchester, Harold Vermilyea, Harry Morgan, Lloyd Corrigan (více)Obsahy(1)
Vedoucí jedné se sekcí Janothova mamutího novinářského koncernu George Stroud (Ray Milland) potřebuje dovolenou. U Earla Janotha (Charles Laughton) pracuje už sedm let, skoro stejnou dobu je ženatý a má pětiletého syna, ale kvůli práci kdysi nestihl ani vlastní líbánky. Nic pro něj není teď tak důležité, jako aby pečlivě naplánovaným výletem ukonejšil svou stále netrpělivější manželku. Odmítá proto i další „neodkladný“ úkol, kterým se ho jeho ziskuchtivý šéf snaží udržet v kanceláři. Ještě před odletem se pracovně zaplete s Earlovou dávnou milenkou Pauline a stává se nepřímým svědkem její vraždy. Vychytralý Janoth, v náhlém pomatení smyslů Paulinin vrah, vymyslí geniální past, ve které je George nucen vést velké investigativní pátrání po pachateli, kterým však má být on sám. (dopitak)
(více)Recenze (15)
Veľmi sympatický noir! Atmosferický úvod (kamera sa plíži zvonku do budovy, hrdina v nesnázích, retrospektíva) a zábavné finále. Herecky dokonalé (sympatický Milland, nechutný Laughton), napínavé a zábavné po celý čas, za čo môže hlavne scenár a celá rada podarených vedľajších postavičiek (hitmanovský masér, uletená umelkyňa, amatérsky detektív v teréne). 4,5* ()
Výborne gradujúci námet, veľmi dobre zahraný (hlavne Charles Laughton je miestami až mrazivo odpudivý). ()
Občas vám nesedne sebevíc dobře hodnocený titul, což je můj případ s Big Clock. Myšlenka pátrání po sobě sama je neotřelá, ale děj / případ mi přišel zbytečně zmatečný než nějak napínavý a rafinovaný, nemám co bych vyloženě vyzdvihnul. Snad krom sympaticky zlotřilýho big bosse v podání Laughtona. ()
Chytrý a zatraceně zábavný noirový thriller s výborným Rayem Millandem a víc než dokonale nechutným Charlesem Laughtonem. Kromě výborně gradované zápletky potěší i nápaditá práce s vedlejšími postavami. Pořád jsem si během sledování říkal, že něco podobného už jsem viděl a hle - stejná předloha posloužila i tvůrcům Costnerova kvalitami nesrovnatelného hitu Bez východiska. ()
Veľmi originálna detektívka, ktorá skvelo dávkuje napätie, humor a prekvapivé zvraty. Všetká česť Rayovi Millandovi, ale s Jamesom Stewartom by to bolo úplne dokonalé. Tá rola je akoby písaná pre neho. ()
Uprchlík Ray Milland ve svižně natočeném noir thrilleru ze staré školy, kde se proti našemu hlavnímu hrdinovi postupně spojuje stále více nepříjemných okolností. Když poté dojde na poslední půlhodinku odehrávající se v interiérech sídla vydavatelství, kde se napětí neustále zvyšuje a atmosféra houstne, zaručuji, že vám bude tuhnout krev v žilách. Žádné kýčovité repliky, žádná zbytečná romantika. Výjimečný a vzrušující thriller i po tolika letech. Za jasných pět. ()
Sviežo natočené, rýchle tempo dokáže diváka prikovať ku kreslu a herecké výkony hlavných postáv posúvajú komerčný film do vyššieho levelu. ()
Po dlhej dobe svieži a originálny noir. Aj keď zápletka vraždy a následného plánu hodiť ju na niekoho iného, originálna nie je, spôsob ako sa to udeje a všetko to pátranie redakcie časopisu je veľmi vydarené. Napätie nechýba, herci sú výborní, hlavne Milland. Laughton ma trochu sklamal, pôsobí trochu ako karikatúra - to jeho zhrbenie a výraz v tvári. A záver mohol byť viac vyšperkovaný. Ale inak filmu niet čo vytknúť. Zaslúžené 4 hviezdy. ()
I mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní mě tenhle film udržel vzhůru a to se cení :-))) Skvělý propracovaný příběh, napínavý až do poslední chvíle. Skvělý Charles Laughton coby pan Janoth a zajímavé byly i některé menší postavy jako třeba potrhlá umělkyně Pattersonová v podání Elsy Lanchester nebo výhružně koukající masér Harry Morgan. ()
NOIR FILM FESTIVAL 2015. ()
ocenenia : MFF Benátky 1948 - súťažný výber ()
Moja noirova jazda zas pokrocila, lebo uz dlho stagnovala na jednom miesta, a volba padla na The Big Clock 1948 od neznameho rezisera Johna Farrowa. Ray Milland /Love Story 1970, Ztraceny Vikend/ v namakanom filme o tom, ze chce dovolenku so svojou zenou /kapku romantiky neuskodi/. No ale ked som videl Millandovo pracovne vytazenie, kde nebol ani na svadobnej ceste, taxom si zacal mysliet, ze prenho plati Romantika = Ciganska antika. No ale to len na okraj, este pocas organizovania dovolenky sa zaplietol s akousi mladou kozatou pipkou, tu ale nasli zavrazdenu - detektivka bude asi fakt najlepsia moznost pre film -noir. No ale veci sa komplikuju, vrahom moze byt hocikto, dokonca aj Milland sam! 85 % ()
Asi mam radsi primocarejsi noiry, i kdyz uznavam, ze scenarista se zde vyradil dosytosti. Otazkou ovsem zustava, zda bych to vubec zaradil mezi noir, nebo spise mezi (detektivni) thriller. Momenty to melo, ale jako celek to na mne udelalo jen stredni dojem. P.S.: potesila sympaticka Rita Johnson. ()
Zamotaný a netradičný príbeh s komplikovaným a niekedy až obskúrnym vývojom deja, v ktorom exceluje najmä R. Milland v úlohe šéfredaktora novín. Ten sa ocitne v bizarnej situácii vďaka spontánnej vražde, ktorú spácha jeho šéf (Ch. Laughton), ktorý je excentrickým majiteľom celého vydavateľstva a zároveň majiteľom vysokej budovy s veľkými hodinami, kde se drvivá väčšina filmu odohráva. Názov filmu sa zrejme vzťahuje na tieto hodiny a metaforicky odkazuje na naliehavosť, ktorej čelí Millandova postava, keď bojuje s časom v snahe vymaniť sa zo svojich problémov. Kvôli dobrému hereckému obsadeniu sa podarilo komplikovaný dej udržať pokope, pričom aj vďaka dobrej réžii Johna Farrowa je celý film v pohybe a spája tak inak množstvo nesúrodých dejových prvkov do jednej vydarenej filmovej jazdy. ()
Filmová verzia románu Kennetha Fearinga z roku1946, natočená spoločnoťou Paramount, kopíruje základnú zápletku, s niekoľkými odchýlkami. prvou je úvod filmu, ktorý je úplne v štýle film-noir, keď kamera snímatmavé mesto a prechádza na muža (George Stroud), ukrývajúceho sa v tieni veľkej budovy, v ktorej sídli Janothovo vydavateľstvo. Následne začína hlas rozprávať o udalostiach posledných 24 hodín. Druhá odchýlka sa týka jeho indiskrétností s Pauline Delos, premenovanou na Pauline York. Tu je Stroud vinný nielen z nevinnej flirtovačky, či niekoľkých drinkov. Zatiaľčo román jasne a logickejšie prezentuje vzťah ako sexuálnu aférku, film zobrazuje Georga ako obeť okolností. Napriek tomu obe formy sú zhodné s opísaním eskalujúcej sily veľkých spoločností v Amerike, hlavne vydavateľstiev, ako je Janothovo impérium. Tento strach z centralizácie a veľkých obchodných firiem je vynikajúco zobrazený v Janothovej posadnutosti veľkými hodinami, umiestnenými na jeho budove, ktoré kontrolujú a synchronizujú všetky hodiny v budove. (Spoiler) V jednej zo scén, ukrytý v mechanizme hodín, náhodou naruší ich chod – týmto sa naruší chod všetkých hodín v budove. Tento moment, spolu Janothovou zlosťou a pocitom neschopnosti, je výbornou metaforou na centralizáciu finančnej moci v Amerike. Na druhej strane, okrem otváracej sekvencie, ponúka film málo z vizuálneho expresionizmu a nalomených charakterov, ktoré charakterizujú väčšinu noir-filmov rokov štyridsiatych. Tón je svetlejší a skôr nahráva komédii. ()