Čtvrtý druh

Tenhle film se hrozně těžko hodnotí. Mám v sobě takový tok myšlenek a emocí, že pořádně nevím jak tohle zhodnotit. Po dlouhé době první film, u kterého jsem cítil zděšení. Na horory koukám často, jsou jedním z mých nejoblíbenějších žánrů, ale sleduji je kvůli strachu, zděšení nesnáším. Jako horor mě Čtvrtý druh rozsekal na kousky, bál jsem se jako malé dítě. Kdyby tvůrci nezařadili skutečné záběry do filmu, neuspěl by. Strach a hrůzu totiž nenahání hraná část, ale ta reálná, nebo spíše hraná podpořená reálnou? Těžko říct. Film šíří strach do myslí diváků nikoliv snad obrazem, který sledují ale podsouváním myšlenek. Největší hrůzu si tedy způsobí divák sám a to ve své hlavě. Málokdo by přijmul fakt, že se mu stává to samé jako obyvatelům alijašského městečka. Příjmout fakt, že nad lidmi je vyšší druh, který má špatné úmysly je hrůzostrašné samo o sobě. Film si mě podmanil a tento komentář je toho důkazem. Pokud mám dodržet odstup, tak se musím zamyslet nad hlavním prvkem - reálným záběrem. Těžko usoudit zda je skutečným. Těžko hodnotit zda by psycholožka přišla po dvou letech na setkání s režisérem nenamalovaná, mastná a s výrazem smrtky. Těžko hodnotit zda by vůbec chtěla spolupracovat. Největší otázkou tak je proč se vlastně nechala natáčet v roce 2002 a film byl zrežírovaný o sedm let později stejným člověkem, se kterým se bavila ve studiu. Film znesl spousty otázek, které se netýkají jeho děje, ale okolností při natáčení. Proto neřeším "šum při únosech", ale zda byl film realný příběh, podpořený reálným záběrem, nebo jeden velký fake začínajícího režiséra, který chtěl za každou cenu Blair Witch 2. Mimochodem, neznám žádnou policejní jednotku na světě, která by propůjčila záběry vyvraždění rodiny, pochybnému filmu o únosech mimozemšťanů. (psáno v době masivní reklamní kampaně, která tvrdila, že film je podle skutečných událostí a obsahuje real záběry) 70% 23.01. 2010 (23.01.2010)

Je to jako s Gibsonovým Umučením Krista. Zatvrzelým odpůrcům bude tenhle film připadat k smíchu a lidem, kteří na UFO věří nebo (můj případ) jsou o něm alespoň schopni přemýšlet (protože prostě nejsou tak sobečtí, aby si mysleli, že vesmír je kromě nás mrtvý), se bude líbit. Co se Čtvrtého druhu týče, výhrady mám jen k přítomnosti samotného režiséra v něm - podle mě mohl doktorku Tylerovou zpovídat kdokoliv jiný, ale tenhleten Olatunde se zřejmě moc chtěl vidět na plátně - a k jedné scéně ze závěrečné čtvrthodiny (MOŽNÁSPOILER: Millu na palubě lodi a okolo ní rotující mimozemšťanské "lékařské" nástroje opravdu nebylo nutné ukazovat). Jinak vše OK, film se mi líbil, ze scén (hypnózy, střelba, závěrečný monolog skutečné Tylerové) slušně mrazilo, herci (Jovovich, Koteas, Patton) odvedli dobrou práci. Pochvala za minimalistickou, ale atmosférickou hudbu. A za to, že jsme se nedočkali ani jednoho E.T. (25.07.2010)

Herečka Milla Jovovich stvárňuje vo filme "Štvrtý druh" postavu skutočnej doktorky Abigail Tylerovej. Snímok mapuje dramatické udalosti, ktoré sa odohrali od prvé do deviateho októbra roku 2000 v malom meste Nome na Aljaške. Vo filme sú použité autentické zábery z archívu doktorky Tylerovej, ktorá v dobe incidentov zdokumentovala viac ako šesťdesiat päť hodín videí a audio materiálu. Kvôli súkromí niektorých osôb boli mená a profesie pozmenené. Všetky zdramatizované scény vychádzajú zo skutočných udalostí. Čomu nakoniec uveríte je len na vás. *** (23.01.2017)

Hodně zajímavě natočený horor. Skutečné záběry naháněly husí kůži. Milla Jovovich převedla skvělý herecký výkon, který jsem u ní nikdy neviděl a tím se Fourth Kind dost zvedl. Výborný horor, který váš vyděsí, ale jen pokud věříte. Věta, která zazněla ve filmu na začátku i na konci ,,Záleží pouze na vás zda tomu věříte nebo ne". Tato věta byla perfektní a Fourth Kind nepředhazuje rovnou to, že je to podle skutečné události, což beru jako obrovský klad. Záleží jen a jen na vás. Po třetím zhlédnutí jsem se rozhodl pro 9/10 = 90% (29.01.2010)

Hrozně moc lákavej námět, ale bohužel poměrně tragickej výsledek. Snad ještě nikdy mě v žádném filmu něco neotravovalo tak, jako zdejší "skutečné záběry". Už jenom ten rozhovor režiséra s doktorkou působí tak strašně nepřesvědčivě, že je až urážlivé, že se po nás chce, abychom tomu věřili. Herci neodvádí příliš dobré výkony, scénář vede odnikud nikam - v podstatě to mohl být desetiminutový dokumentární spot, neboť všechny příležitosti k nějaké zajímavé filmové scéně jsou zabity "skutečnými záběry", tzn. když se začne dít něco zajímavého, nastoupí "skutečná kamera", která však v tom okamžiku z paranormálních důvodů přestala natáčet. Takže divák vidí jenom zrnění a slyší výkřiky. A ten závěr, kterej naprosto nesmyslně dává pointu něčemu, co by ji bývalo (jako snad jediné) vůbec nepotřebovalo... to už jsem si fakt nevěřícně klepal na čelo. Myslím, že v nadpřirozeno svým způsobem věřím, ale rozhodně se mi proto nezačne líbit tento film. PS: Sovy nejsou, čím se zdají... (15.01.2010)