Rent: Filmed Live on Broadway

Vidět RENT:Filmed Live On Broadway bylo mou povinností od okamžiku, kdy jsem se prohlásila za milovníka filmové verze tohoto legendárního muzikálu, naposluchala soundtrack a dozvěděla se nemálo o Jonathanu Larsonovi a originálním obsazení (nemluvě o tom, že jsem Idinu Menzel zařadila mezi velmi oblíbené herečky, stejně jako Tracie Thoms, která se ve filmu blýskla a tak dostala šanci předvést se naživo na Broadwayi). No a jak se mi "originál" muzikálu RENT líbil? Velmi. Velmi s kapkou stesku po původním obsazení, hlavně Anthonym Rappovi, Idině a Jessemu Martinovi. Nemůžu tady taky nepřiznat, že filmová verze je takovým uživatelsky méně náročným kompaktním převedením muzikálu (nebo rockové opery,chcete-li) na plátno a protože jsem na ni zvyklá, chvíli mi trvalo se rozkoukat. Na druhou stranu jsem byla odměněná daleko větší porcí hudby a emocí, než jakou by se kdy podařilo režiséru Columbusovi na to plátno vůbec dostat. Ale i přes výhrady, které jsem tu uvedla nemůžu a nechci už z principu dát méně muzikálu než filmové verzi s myšlenkou na to, že tohle je ten originál, který Jonathan Larson stvořil a uvedl v život a bez něhož by filmová podoba nemohla vzniknout. (27.12.2010)

Oproti filmu více humoru, více postav, více písní (některé z nich naleznete mezi vystřiženými scénami na bonusovém DVD). Zůstala husí kůže (vrací se se vzpomínkou na společný poslední song) a úžasný pocit, který trvat věčně, jsem spokojený do konce života. Chytře postavená scéna bez nutnosti velkých úprav, důmyslná práce se světlem a obdivuhodné nasazení herců, jejichž obrovský zápal pro věc – chci tomu věřit – nebyl hraný. Zejména nenucenost představitelky Maureen (Eden Espinosa) je nakažlivá. Se sny raději nakládám opatrně a považuji za vysoce pravděpodobné, že blíže k Bohémům nikdy nepřičichnu, ale stejně – moci být přímo tam, sedět, poslouchat, tleskat… Tleskat. 100% (22.08.2009)

Už film od Chrise Columbuse se mi maximálně líbil. Pro toto další zpracování na Broadwayi se sluší použít jediné slovo: NÁDHERA! Bohémové pro mne už zůstanou srdeční záležitostí. Hlavně ať to nikdo v Čechách nezkouší - i dvacátá role v pozadí na Broadwayi zpívá a hraje 10x lépe než kdokoliv, kdo by u nás přicházel v úvahu do rolí hlavních. (13.04.2012)

Nějak se mi po shlédnutí tohoto divadelního záznamu nedostává slov. Mám zježené chlupy, z očí se mi koulí slzy a nejsem schopen nic dělat, neřku-li myslet na něco jiného. Tak asi tak! (A jestli chcete vědět víc, můžete si přečíst můj koment k filmové verzi téhož: http://www.csfd.cz/film/194900-bohemove/ ) (28.12.2010)

„Vždy sa nájde nejaké dievča v latexe.“ Bola nedeľa večer a ja som sa chystal po 20. raz pozerať POSLEDNÉHO MOHYKÁNA. Po štvrťhodine samozrejme prišla reklama, tak som znudene prepínal. A zasekol som sa na ČT 2. Pozerám, krčím obočie a zmätene špúlim pery. Čo to je? Nejaký záznam divadelnej hry s americkými hercami v pôvodnom znení s českými titulkami? Za minútu som si už na Sokolie oko nespomenul. Skúmam teletext. Pullitzerom (!) ocenený americký rockový muzikál na motívy opery „La bohème“ Giocoma Pucciniho, prenesený do New Yorku 20. storočia. Miestna pouličná bohéma žije, miluje, pochybuje, umiera na AIDS, na drogy, na lásku. Niektorí prežijú, ale s traumou z toho, že ich priatelia už nie sú s nimi. Režiséri, učitelia, speváci, ale aj prostitútky a transvestiti z ulice. Každý z nich niekoho miluje, všetci sa navzájom zraňujú, nič nové pod slnkom, ibaže hovorené slovo nahradené spevom. Úchvatne predneseným, sústredene zahraným, nikto nevypadáva z úlohy a to sa ide so spevom naplno po celých 165 (!) minút. Vôbec by som sa nečudoval, ak by sa niektorý z hercov zosypal a museli ho hospitalizovať. Obrovské nasadenie a nesmierne náročné texty musel ešte umocniť fakt, že po 12. rokoch repríz (odohralo sa viac, ako 4000 predstavení) sa jednalo o posledné vystúpenie. Takže keď na konci všetci spustia „525 tisíc minút“, je to o to silnejšie, že už to nie sú len postavy, už to nie je len príbeh. Už sú to skutoční ľudia. A rozprávajú o tých, ktorí žili a umierali (Jonathan Larson sa pri písaní inšpiroval priateľmi, ktorí mu zomreli a potom sám zomrel, deň pred premiérou). Zažívajú trápenia, zisťujú, kto je človek, ktorého milujú a musia sa rozhodnúť, či ho budú milovať aj naďalej. Bisexuáli, heterosexuáli, homosexuáli, transsexuáli, akoby záležalo. Tajil sa mi dych, neveriacky som pozoroval diabolských hercov (najviac ma šokovala Idi Menzel ako Maureen, veci ako „Cyberland“ by 99% hercov nikde na svete nevedelo TAKTO urobiť). Keď na konci zo zákulisia vyšiel Angel, skoro som stál pred televízorom s rukou na srdci ako pri hymne. Počas pozerania som si spomenul na všetky tie príšerné divadelné hry a pseudomuzikály, na ktoré nás nútili chodiť zo školy. P.S. Columbusova filmová verzia bola príšerná a zaslúžene prepadla. (04.04.2011)