Einstein and Eddington
Režie:
Philip MartinScénář:
Peter MoffatKamera:
Julian CourtHudba:
Nicholas HooperHrají:
David Tennant, Ben Uttley, Rebecca Hall, Jim Broadbent, Patrick Kennedy, Andy Serkis, Lucy Cohu, Donald Sumpter, Lucy Briers, John Bowe, Eleanor Tomlinson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Drama z produkce HBO vypráví o přátelství a spolupráci německého fyzika Alberta Einsteina a anglického astronoma Arthura S. Eddingtona za první světové války, která vedla k uznání Einsteinovy teorie relativity. V hlavních rolích David Tennant a Andy Serkis.
Na jaře roku 1914, kdy Evropa stála na pokraji války, ještě nikdo nevěděl o tehdy bezvýznamném německém fyzikovi jménem Albert Einstein a jeho teorii relativity. Teorii, která zanedlouho otřásla základy světové vědy. Britský astronom Sir Arthur Stanley Eddington, ředitel observatoře v Cambridge, který patřil k vědeckým prominentům své doby, a byl považován za nástupce Isaaca Newtona, si nicméně uvědomoval, že Einsteinovy výzkumy by mohly přinést zcela nový pohled na čas a vesmír. Navzdory nebezpečí, že budou ve svých zemích označeni za zrádce, začali tito dva velcí muži spolupracovat. Eddington, jenž razil heslo, že pravda nezná hranic, se vydal na cestu do Afriky, aby si tam ověřil výsledky Einsteinova bádání. A byla to cesta, která změnila lidské vnímání vesmíru jednou provždy. V roce 1919 se Albert Einstein stal vědeckou hvězdou století… V hlavních rolích historického dramatu z původní produkce HBO hrají David Tennant a Andy Serkis, režie se ujal Philip Martin.
(oficiální text distributora)
Recenze (58)
Je to trochu limonáda, ale příjemně to bublá v nose... Fyzik postulující přelomovou teorii relativity a astronom, který ji dokázal exaktním pokusem, a oba tak změnili vnímání našeho světa. Sice to úplně neodpovídá realitě, Einstein Newtona nevyvrací, spíše na něj svou teorií navazuje a doplňuje ho, ale jako osvěta pro širší masy, myslím, tenhle biografický film funguje a víc asi tvůrci ani nezamýšleli... Škoda, že to nemělo nějaké vyšší umělecké ambice... ()
Je mi jasné, že v reálu se fyzikální dilemata neodehrávala jen ve srovnání Einsteina s Newtonem a v nenávisti směrem k Německu. Ale E&E je natočený tak citlivě, že si nějaké podrobné zkoumání skutečnosti a rýpání v odchylkách velmi rád odpustím. Serkisova výstřednost i Tennantova ostýchavost a odhodlání jsou zahrané natolik přesvědčivě, že každá jejich emoce ke mně proniká naplno a z filmu je díky nim dvěma velmi procítěný obraz jednoho nevšedního spojenectví. Televize je tomuhle spříznění duší malá. ()
Na televizni film hodne povedeny. Dej slusne odsejpa, natoceny to je hodne slusne a vubec to nevypada lacine a i kdyz je to cely podany hodne jednoduse a ve vysledku to vyzni, jak kdyby byl Einstein spis takovej provokujici pohodar, kterej si jednou vecer sednul k papiru a neco vymyslel a Eddington tu vypada jak jeho fanousek a clovek se o nejaky fyzice, dvou hlavnich postavach nebo dobe moc nedozvi, tak nak to vubec nevadi. Velkou merou k tomu prispivaj herci, muj oblibenej Tennant, kterej sice nevysiluje tolik, jako v Dr. Who, ale porad to je stoprocentni sympatak a paradne hrajici Serkis. Jasne, dalo by se tu najit spousta chyb, ale film je takovej pohodovej, ze jsem si tech 90 minut proste uzil. ()
Príjemné, precítené a dokonca aj napínavé :-) Všetky ostatné klady popísali iní hodnotiaci tak výstižne, že sa mi ich ani nechce citovať. Proste pekný film na pomalé vychutnávanie, so skvelým hereckým obsadením, kde sa ani neviete rozhodnúť, či exceluje viac Tennant alebo Serkis. ()
Zoufalé dialogy a scénář celkově. Používají se tady v podstatě jen strašně klišé fráze, skoro by se chtělo příhodně říct - šustí to strašně papírem. U naprosté většiny scén je úplně jasné, že se v reálu nikdy nestaly. Některé scény jakoby byly nějak zpřeházené a nedávají smysl. Děti nestárnou. Vědecká linie je strašně naivní a vlastně úplně blbě. Herecky nic extra. Jediné, co je trochu zajímavé, je vztah vědců k vrchnostem, ale to už je taky dost omšelé téma. Hudba je celkem solidní, ale neustále jsem si říkal, kdy se to do toho Labutího jezera rozjede a ono furt nic. 2 z milosti. ()
Ač k fyzice ani k vědě jako takové nemám žádný vztah, ač nevím nic o teorii relativity či nevím ani téměř nic o Albertu Einsteinovi, přesto se mi tenhle film velmi líbil, což je možná trochu překvapivé, protože jsem se obával, že vzhledem k mému nepříliš přátelskému vztahu k fyzice budu z filmu spíše zklamán, k čemuž naštěstí nedošlo. Možná za to mohl atraktivně podaný příběh, kterému mohl porozumět bez větších problému i laik jako jsem například já, možná za to mohly herecké výkony všech zúčastněných, a nebo mi prostě film sedl do momentální nálady. Každopádně ať je to způsobeno čímkoliv, tak jsem velmi rád, že film dokázal takhle příjemně překvapit, ty obavy, že se mi film nebude líbit, tam totiž opravdu byly, a to rozhodně nemalé. Je určitě třeba pochválit herce v hlavních rolích, obzvláště tedy Davida Tennanta, kterého jsem dosud viděl jen ve čtvrtém filmu o Harrym Potterovi (kde jako záporák dokázal zaujmout), a Andyho Serkise, který Alberta Einsteina ztvárnil velice kvalitně a lepší to snad ani být nemohlo. Ve vedlejší roli potom byl jako téměř vždy vynikající Jim Broadbent. Takže mé počáteční obavy se přetavily v nadšení ze zajímavého příběhu, u kterého jsem se téměř nenudil a který dokázal zaujmout. Z toho důvodu hodnotím nadprůměrnými čtyřmi hvězdami. ()
David tu dokazuje, že nie je len bláznivý Doctor Who, jeho výkon je naozaj veľmi civilný. Andy to naopak trošku prehnal a jeho Einstein miestami celkom lezie na nervy. Ale v konečnom dôsledku výborný film, ktorý poteší a zanechá na duši príjemný pocit. :-) ()
Je to věčný problém, jak skloubit teoretickou vědu s jejím využitím v praxi, které je mnohdy zločinné a v rozporu se smýšlením a zásadami vědce, který své nápady vypustil do světa a tím nad nimi ztratil kontrolu. Tenhle příběh je však ze všeho nejvíc o mužském přátelství, které může vzniknout, žít a být nade vše, aniž spolu lidé prodělají noční flámy nebo hrůzy na frontě, a aniž se třeba i jen setkají, protože přátelství je ze všeho nejvíc o hmotě, ze které jsou ti dva uhněteni. ()
HBO nakrútila podľa očakávania informačne a herecky síce veľmi zaujímavý film s nejakými tým filozofickými a etickými dilemami, ale až príliš konvenčne, čo sa týka ako obsahu, tak formy. Všetko je precízne, drží sa to pri zemi, ale zase sa nebojí ani opomenúť Einsteinovo sukničkárstvo. Pričom jeho zásluhy za teóriu relativity pripisuje, čo sa týka dôkazového materiálu, aj istému Eddingtonovi, ktorý mal nejaké tie nevyriešené záležitosti s Bohom. Inak film môže slúžiť súčasným nerdom na to, ako baliť ženy na intelekt. Len nie každý má také IQ a vlohy na flirtovanie ako Albert. ()
Príliš ma tento televízny film nezaujal. Cítil som že zobrazovaná skutočnosť bola v množstve epizód a detailov podriadená vyššej zrozumiteľnosti i atraktívnosti pre bežných divákov. Dôsledkom bolo, že film ostal na polovičke cesty medzi hraným dokumentom a voľným zobrazením na tému vedy bez hraníc. ()
Ve své podstatě vynikající film. Několik chyb si sice neodpustil (Einsteinovo chátrání se nevysvěltuje, prostě je // Zjednodušení Einsteina na génia, který nonstop na těch nejběžnějších věcech v okolí vysvětluje své teorie je otravné // Především válečné záležitosti jsou až moc zjednodušené), ale způsobem vyprávění, scénářem, a vůbec vystavěním příběhu, si zaslouží jejich přehlédnutí. Aby také ne, když je to ten typ filmu, v kterém vás ani nebaví chyby hledat. Režisér Martin vám k tomu stejnak nedá příležitost, a soustředění a vtažení do příběhu je tu maximální. Neruší tradičně skvělá televizní výprava BBC, osvědčená už v Ballet Shoes (4*) a My Boy Jack (1*), nebo příjemní herci (především David Tennant), protože jsou výborně vybráni a i to občasné toporné přehrávání Andy Serkise se na roli Einsteina hodí. ____ Na několika místech velkolepý snímek s nečekaně širokým záběrem v křehkém hávu "malého" filmu. ()
Na první pohled malý filmeček, avšak s velkou duší, fajn hereckými výkony (především David Tennant je tu správně umírněný, naopak Andy Serkis malinko přehrává, ale to k excentrickému Einsteinovi asi patří) a vůbec příjemnou atmosférou, přestože se děj odehrává v dobách první světové války. BBC opět a zase boduje. ()
Skvělý naučný TV film o Albertu Einsteinovi a Arturovi Eddingtonovi. David Tennant je můj oblíbenec a rolí Eddingtona mě překvapil a ujistil, že umí hrát a má právo neobsazovat ho pořád jen do seriálů. ()
Velmi kvalitní televizní film(se vším co k tomu patří)-chvilkama pošilhávající po čtvrté hvězdě. ()
“Einstein and Eddington“ vskutku není podívaná pro mé oči, k fyzice (a obecně k přírodním vědám) mám vztah asi jako ateista k bohoslužbám, tudíž jsem před projekcí neočekával žádnej zázrak, nutno ale říct, že jsem byl nakonec příjemně překvapen. HBO umí a i tento snímek z jejich produkce dokáže vzbudit zájem, a to nejen o osoby titulních postav či o tu známou teorii relativity, moc mě totiž zaujala ona hlavní dějová linie, problematická spolupráce mezi německým fyzikem a anglickým astronomem, která je znemožňována válkou a také filmem viditelně prostoupená myšlenka lásky k vědě (respektive pravdě), již by neměl nikdo a nijak bránit, to hlavně díky ní si snad zapamatuji o cože vůbec v té přeslavné teorii vlastně jde, v tomto ohledu může “Einstein and Eddington“ sloužit jako Einsteinovu teorii, potažmo fyziku popularizující dílko, i když informační hodnota bude bezpochyby u každého dokumentu dvakrát větší, bylo by chybné po filmu požadovat plné zasvěcení do fyzikální problematiky, o niž referuje... BTW. Andy Serkis je jako Albert Einstein výborný, Tennant Eddingtona skvělé procítil, herecké výkony dostávají snímek do vyššího levelu... 60% Viděno v rámci akreditovaného univerzitního předmětu: Filozofie, věda, náboženství a svět ve filmu (Mimochodem, u následné diskuse jsem si ověřil, že fyzika a jí přátelské obory vážně nejsou nic pro mne, dodnes pamatuji s jakým niterným studem jsem sledoval tabuli, na niž PhDr. Hromek projektoval něco, čemu fyzikové říkají snad sofistikovaná rovnice či hypotéza – teď si nejsem jistý – každopádně, ať to bylo cokoliv, absolutně jsem nepochopil princip, a to nejen toho, jak by pravil klasik – můj dobrý kamarád ze střední J. H. -, z toho, co nám bylo v oné debatě ze strany vyučujícího vštěpováno, jsem byl totálně v lese. Holt každý by měl zůstat u toho, čemu rozumí, a to je v mém případě... no vlastně netuším, ale asi filosofie, psaní (ne)smysluplných textů či sledovaní a následné interpretovaní filmů) ()
Takhle zpackat film o jednom z největších géniů této planety, to by mělo být trestné. Především časové nesrovnalosti a zbytečná předramatizovanost ubírají na kvalitě. Nesmyslné je to, jak se film snaží naznačit, že Einstein porazil, vyvrátil nebo snad nahradil Newtona. Špatná je také technická stránka filmu, a to kvůli šílené kameře, díky které kolikrát divák nemá představu, na co vlastně kouká, zatímco psychoanalyticky naladěný filmový expert dosahuje orgasmu. Britové umí točit skvělé filmy, takže buď je to tím, že je v tom namočené HBO nebo prostě USA. Film měli natočit Britové spolu s Němci a Švýcary, pak pevně věřím tomu, že by to byl opravdu film o 2 osobnostech. ()
Příjemná historka z natáčení teorie relativity, člověku díky skvělému Serkisovi, Broadbentovi a schopnému scénáristovi ani nepřijde, že se nic pořádného nedozvěděl ani o relativitě, ani o první světové a vlastně ani o obou hlavních protagonistech. ()
Nebylo to vůbec špatné, jen škoda že tam nebylo více Serkise. Chápu, že to točili Briti, takže chtěli mýt v popředí hlavně Eddingtona. Hudba přijemná, trošku mi vadila ta kvakerská linka, a prostě přece jen se z toho dalo asi vymáčkonut něco víc. Jestliže bylo něco dokonalé, tak rozhodně herecké obsazení. Všechna čest. Jako nahlédnutí do duše dvou vědců ucházející. ()
Tohle vůbec nebyl film pro mě. Bylo zajímavý vidět Einsteina na začátku své slávy a podívat se trochu do jeho soukromí. Na druhé straně jsme se seznámili s jiným a neznámým vědcem Eddingtonem, který měl velký vliv na Einsteinovu slávu. Mě to ale nic moc neříkalo. Docela dost mě to nudilo a neměla jsem potřebu tomu věnovat pozornost. Bohužel tohle šlo úplně mimo mě. ()
Zvoňte na poplach a vypusťte válečné ordogy! Takhle prolhaný a dramaticky nezvládnutý film tady už dlouho nebyl. Skrývá se v něm hnedle několik omylů.: ____ 1, Přepisování newtonovské fyziky fyzikou einsteinovskou není nic jiného než lež povstávající z nutnosti zastřešit děj dramatickým a divácky poplatným střetem. Tvůrci filmu zjevně nepochopili – a nebo nechtěli pochopit -, že Einstein našel hlubší strukturu, která prakticky celou Newtonovu fyziku v sobě obsahuje a je pro ní vlastně i novým důkazem. Stejně jako to, že i Newton už věděl, že jeho rovnice jsou jen jakýmsi efektivním přiblížením nějaké hlubší fyziky. Věda totiž poznává svět jaksi po etapách a pro pochopení určité třídy jevů lze objevit jakousi zjednodušenou verzi teorie, která stojí za celým naším světem. Tato zjednodušená verze má omezenou sféru působnosti, ale tato hranice je obvykle velmi daleko, a proto je možné zcela spolehlivě užívat tuto teorii i nadále pro danou třídu jevů a považovat ji za „pravdivou". A tak například astronomové mohou v drtivé většině případů dále užívat Newtonovy mechaniky a docházet ke stejně správným závěrům, k jakým vedla Newtonova mechanika i před objevem obecné relativity. ____ 2, Rozmach feministického myšlení o filmu od sedmdesátých do poloviny devadesátých let na jednu stranu kriticky přehodnotil automaticky přijímaná mínění, na druhou mu splácíme dluh v těch nejméně vhodných okamžicích. Ono instalovat ženy do ryze mužského (vědeckého) světa nemůže skončit jinak než fiaskem, a to právě pro ženy (a následkem i pro muže a děj – jedna zborcená dominová kostka ke zkáze stačí), jelikož ženy se po celý čas filmu nemohou vymanit z role stereotypizovaných figur, ať už ztracených hlupaček ve složitém světe fyziky (kde pouze zastupují nezasvěceného diváka a motivují vyprávění k tomu, aby mohlo odhalovat zákonitosti Einsteinova génia), nebo odvržených manželek a matných loutek, jimiž si scénáristé ulehčují práci na dialozích (hlavní postava si nemůže povídat sama ze sebou – monology ve filmech nefungují –, proto je nezbytné připsat postavy další, klidně i zbytečné – kolik jich jen kinematografii pamatuje! – , s nimiž bude hlavní postava rozmlouvat). Ale evidentně nemá smysl proti feministkám brojit, dokonce i v USA je naprosté tabu upozorňovat na anatomické a fyziologické rozdíly mezi „mužským" a „ženským" mozkem, o což se pokusil kupř. špičkový ekonom a prezident Harvardovy univerzity Lawrence Summers (pronesl názor, že diskriminace bude sotva hlavní příčinou, proč je dodnes tak málo žen v exaktních a technických oborech) a dojel na to. O jeho skandálu referovala všechna světová média a posléze byl nucen pod tlakem vydat prohlášení, kde se omluvil. Pokud pojedete do USA a budete se chtít vyhnout jakýmkoliv problémům, nezapomeňte, že existence dvou pohlaví je pouhou sociální konstrukcí a důsledkem diskriminace. ____ 3, O géniích se nedají natáčet špatné filmy, jen průměrné a lepší. Odtud záruka umělecké kvality a potlačení producentského rizika, stejně jako zjevná vychcanost při výběru tématu. Svým způsobem je vulgární, že se „jen lehce nadprůměrní“ filmaři zmocňují génia a racionalizují jeho iracionální uvažování (IQ 60 a IQ 160 je nahlíženo veřejností shodně coby iracionální defekt), podobně jako někteří filmovědečtí hochštapleři analyticky zhodnocují a sestavují obraz rozvolněných šedesátých let. ____ 4, Kompromis mezi fyzikální osvětou a zemitým dramatem nesvědčí ani jednomu – fyziku zúží na plakátový teze dobrý tak maximálně pro kursy celoživotního vzdělávání, drama končí ještě hůře, coby mrzkej chuchvalec destilovanejch chcanek. ____ 5, A nakonec mě iritovalo, že se - slovy Mukařovského z Pražského lingvistického kroužku - „vnitřní struktura děje vůbec nepromítá do celkové struktury filmu.“ Ideálně bych si představoval, že by film pozměňoval žánrovou, stylistickou nebo syžetovou „vnější“ strukturu spolu s tím, jak se Eddington blíží k platnému ověření Einstenoty teorie. Doslova, ale i přeneseně, můžeme říci, že se Eddington po celý čas děje jakoby pokouší najít místo, „odkud“ se Einstein díval na skutečnost tak, že vznikla právě jeho teorie relativity, tento „einsteinovský obraz světa“; Eddington by se tedy - spolu s divákem, jemuž by to vsugerovával film změnou „svého tvaru" - snažil zaujmout a osvojit právě tu perspektivu, jež jediná mohla dát vzniknout právě tomuto obrazu. Pokud ji nenalezne, je ztracen; pokud ji nalezne a pokud si tento jiný způsob pohledu sám osvojí, vidí tento obraz nejen jako obraz, nýbrž je schopen dívat se tímto úhlem pohledu i sám. Pochopil způsob zobrazování, na jehož základě se mu tato věc najednou ukázala jako obraz, a nikoli jen jako zmatená změť čar a barev, nikoli jen jako nahodilé seskupení nesmyslných předmětů na podlaze: vidí, že obraz je obrazem, že se na něm či v něm nějak ukazuje to, čemu říkáme skutečnost. () (méně) (více)