Obsahy(1)
V bombardovaném Londýně roku 1942, uprostřed války, vyhrává hrdina špionážně detektivního příběhu Artur Rowe shodou náhod v loterii pro dobročinné účely jednu z atrakcí, dort z čerstvých vajec. Dort měl získat jiný smluvený výherce a agent nacistické páté kolony v Britanii se pokusí kvůli němu dokonce Rowa zabít. Vnitřně rozpolcený Rowe, který umožnil své nevyléčitelné ženě vzít jed a je vlastně (alespoň ve svém vědomí) vrahem, se nemůže obrátit o pomoc k policii ani k veřejnosti. Ač je sám v pozici štvance, musí v sobě najít dostatek odvahy a síly, aby se pustil do nebezpečného boje sám. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
O této zdařilé adaptaci jsem již psal v komentáři ke stejnojmennému Langovu válečnému filmu. Proto se spokojím holdem jak tvůrcům, tak ztvárnitelům; Československá televize Pelikánova ředitelství (1963-1968) nepochybně dosáhla nejen v původní dramatické tvorbě vynikající úrovně. Je velkou škodou, že tento mimořádně zdařilý téměřthriller nebyl přenesen na DVD nosiče. ()
Skvostné. ()
Plnému počtu z mého pohledu brání přečtená kniha, která je nepoměrně hlubší a plná myšlenek, které se do scénáře nepodařilo převést. Zůstává tak téměř dokonalý příběh a skvělí herci. ()
Nevážené vedení ČT, podívejte se na tohle, nafackujte si a urychleně rezignujte na své posty. Svým předchůdcům z ČST nesaháte ani po ztvrdlou kůži na patě, natož abyste měli jejich hodnotu. Určitě to nepochopíte, neporozumíte tomu, ale kdysi se i v televizi dělalo umění. S výpravou za pár korun, ve studiu, bez zvláštních efektů. Stačily k tomu „jen" chytrý scénář a parta lidí, která ovládala své řemeslo. Dodávat, že Adamíra je zde skvostný, je snad zbytečné. Za pozitivní překvapení bych označila velmi dobře zvládnuté akční scény. ()
Paranoidní a místy až děsivá atmosféra, dokonalý scénář, dramaturgie i herecké výkony. Televizní klenot, před kterým nelze než smeknout. Báječné i v tom, že dvě hodinky uběhly jako voda a já nezaznamenal jediné hluché místo. Napětí se od prvních minut dalo opravdu doslova a pověstně krájet a bavil mě i ten fakt, že až do posledních cirka deseti minut člověk nevěděl, kdo je bílý nebo černý. Adamírovo herectví mne navíc vždy bavilo, i neoholený vypadá jako noblesní štramák a Milena Dvorská byla uhrančivě krásná. Nádherné a jedinečné skloubení parádní formy (přitom vytvořené za pár korun) a obsahu, kde byl člověk u vytržení jen z herectví všech přítomných. Ne, opravdu, já se místy přistihl, že si prostě užívám jen tu magii dokonalých hereckých výkonů a děj vnímám až v druhém sledu. Dokonale pětihvězdičkový zážitek. ()
Špičková televizní inscenace, která bez problémů obstojí i v současné digitální konkurenci. Graham Greene totiž ve svém stejnojmenném románu znamenitě popisuje složitost lidské psychiky, aniž by působila nepřirozeně nebo snad podivně. Spíše naopak. Stále se dotýká témat, jež jsou aktuální i v dnešní době – vina, manipulace, zrada, lež, smutek. Necelé dvě hodiny společně s hrdinou divák napjatě očekává, co nového se mu přihodí a zda se mu podaří rozluštit záhadu, do které byl nechtěně vtažen. Rowe se ocitá v prostředí lidí, již si s ním zahrávají, a on netuší, komu může důvěřovat a kdo je jeho skrytý nepřítel. Velký obdiv si zaslouží Jiří Adamíra, který hlavnímu hrdinovi propůjčil nejen charakteristický hlas, ale i neutuchající charisma, namnoze skvělé jsou výkony dalších zúčastněných – Mileny Dvorské, Miroslava Macháčka, Felixe le Breux, Zdeňka Ornesta i Václava Lohniského. Ministerstvo strachu bezostyšně útočí na naše smysly a napětí, které prožívá Arthur Rowe, pociťujeme na vlastní kůži. Zároveň je to příběh, který nás nutí zamyslet se nad tím, jak snadno se může člověku jeho svět obrátit vzhůru nohama a vše, co považujeme za samozřejmé a známé, se náhle může zdát cizí a nebezpečné. ()
,,Člověk má tak málo možností udělat něco velkého a já tu možnost měl..." Tenhle noirový thriller natočený v poměrně chudých ateliérech ČST má ale atmosféru!! Vynikající Jiří Adamíra, herec s nádherným hlasem a velkou noblesou sobě vlastní, vytvořil jednu ze svých nejlepších postav před kamerou - člověka se zajímavou minulostí, který se čirou náhodou zaplete do kruhu špionážního zločinu. Hlavní ženskou roli stvárnila Milena Dvorská, kráska s velkým dramatickým talentem, rovněž ve filmu excelují Zdeněk Ornest, Miroslav Macháček a v roli doktora Felix le Breux, předčasně zesnulý herec, herecká hvězda 60.let s exotickým jménem a výrazným hlasem. Samotný příběh slibuje dobrý filmový zážitek při napínavém příběhu plném zvratů, u kterého do poslední chvíle netušíme, na které straně zákona která postava stojí. Knihu Grahama Greena jsem nečetl, americký film z roku 1944 jsem neviděl, ale tohle mě nadchlo po všech stránkách. Absolutní skvost! Úplně nepochopitelné, proč se to v TV vysílá jednou za x let a proč dosud nedošlo k vydání na DVD. 90% ()
Žádné takové ministerstvo naštěstí nemáme. Nám slouží všechna ministerstva, díky Bohu, jenom pro legraci. ()
Ač nejsem zrovna vášnivým fanouškem film se „špionážní tématikou“, musím uznat, že tento černobílý starý televizní kousek se naší televizi skutečně povedl. Hlavní prim hrál samozřejmě výběr skvělých herců - Jiří Adamíra podal výborný výkon, Milena Dvorská zase okouzlila svým půvabem, ale i ostatní byli dobří. Atmosféra rovněž neměla větší chybičky, mělo to tempo, i jistou formu „akčnosti“, psychologie a dramatičnosti – prostě i na tu docela dlouhou délku se u toho člověk nenudí. Co takový lahodný dort může způsobit za neplechu a vyžádá si tolik obětí… ()
Zatím bez hodnocení. Herecké výkony jsou ve většině případů na úrovni (ale Milena Dvorská mě opravdu nepřesvědčila). ()
Ode mne je to tentokrát bez připomínek, jedná se totiž o výborné kriminální drama, které zdařile využívá psychologii postav.. Příběh muže nedobrovolně zapleteného do špionážní sítě je napínavý a zejména v druhé části je houstnoucí atmosféra téměř k zalknutí.. Jiří Adamíra má vše, co si divák jako já může přát, ohromné charisma, nepřehlédnutelnou noblesu, nádherný hlas a zcela pochopitelně herecký talent, jeho Artur Rowe je lehce uvěřitelný, podmanivý a v tom sanatoriu jedním slovem fantastický.. Poklona tvůrcům a poděkování tam nahoru, skvělá práce po všech stránkách, bylo mi potěšením.. ()
Film je voľnou adaptáciou rovnomenného románu Grahama Greena. Odohráva sa v roku 1941 v období najťažších náletov na Londýn, išlo o nemeckú operáciu Blitz, trvajúcu osem mesiacov. Hlavný hrdina sa omylom dostáva do špionážneho kolotoča, ktorého význam mu zo začiatku úplne uniká. Nakoniec je prinútený bojovať o svoj život aj napriek tomu, že pred nedávnom pomýšľal na samovraždu. Film nám predstavuje napínavý príbeh so psychologickým vývojom hlavného hrdinu, ktorý prijíma svoj osud a stáva sa znova rovnocenným človekom. Ministerstvo strachu nie je skutočným ministerstvom, ide v skutočnosti o spôsob vydierania a hrozieb používané nepriateľom, aby si vynútil dosiahnutie svojich predstáv. ()
Adaptace Greenovy knihy není špatná, obvzláště Rowe v podání J.Adamíry byl vydařený. Většímu rozmachu bránilo provedení díla jako Tv inscenace, zejména závěr byl brán příliš překotně. U Greena se naopak člověk na konci knihy dobírá zajímavých postřehů. ()
Ale ano, ovšemže to dělali lidé, kteří ovládali řemeslo tak, jak to dnešní generace českého filmu už ani zdaleka neumí. Ale Greeneova předloha ani její zpracování podle dnešních měřítek už neobstojí. ()
Greenova průvodní myšlenka, že člověk, který se dostane do styku s tabuizovanou věcí (obecně, a především zde: ublížení, a stačí jen myšlenkou, rodinému příslušníku, především matce, zde manželce), ztrácí životní stabilitu a stává se cílem různých fóbií, výčitek svědomí ohrožujících jeho zakotvení v realitě a paranoidních představ. Osobně mě tato linka zaujala více, než samotná špionážní zápletka, kterou jsem zde ochoten chápat pouze jako podřízenou. Pozn.: Ostatně sám tím (byť ne příliš intenzivně) také trpím. Když mi umíral přítel na rakovinu, v poslední fázi/metastázi jsem si pomyslel: ať už to má za sebou. Byla to však mýlka: sebezuboženější přítel je vždy lepší než žádný. - V tomto ohledu doporučuji knihu Mary Webbové: Vzácný jed (Precious Bane), v níž bratr hrdinky poruší toto tabu velice drsným způsobem hned dvakrát. ()
Co se to vlastně děje ? ()
"Každý potřebuje někomu věřit…" Ale jak poznat komu se dá skutečně věřit? Přiznám se, že mě tato televizní inscenace svou tísnivou atmosférou válečné Anglie a zároveň značným napětím totálně "vcucla", takže jsem v jistou chvíli druhého dílu (je ještě o kapánek lepší než prví díl) nedůvěřoval už vůbec nikomu. Plně tak mohu souhlasit s tezí, že "své šílenství si způsobujeme sami". ()
Výborné drama s tísnivou atmosférou všeobecného strachu z války, plné obav komu věřit a komu ne, strachu o život i o znovunalezenou lásku hezky vygradované ve druhé části (ta první je spíš tříhvězdičková) s výbornými hereckými výkony (M. Dvorskou nepočítám, ta spíš krášlí), to celé korunované vskutku noblesním Jiřím Adamírou a jeho sametovým hlasem... "Vždycky, když jsem miloval, měl jsem strach... Měl jsem strach za toho druhého, že udělá něco, kvůli čemu ho budu muset přestat milovat..." ()
Po shlédnutí první části mohu říci, že je to dobrá televizní inscenace. Po shlédnutí druhé části zvedám na plný počet hvězdiček. ()
Dobra televizni adaptace znameho romanu/filmu, kterou tahne predevsim vyborny Adamira a puvabna Milena. ()