poster

Matka (divadelní záznam)

Drama

Československo, 1985, 113 min

Scénář:

Karel Čapek (divadelní hra)
  • anderson

    ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 5.5.1986 (30.12.2010)(30.12.2010)

  • Blofeld
    *****

    Tato poslední Čapkova hra má, podobně jako např. Romeo a Julie či Maryša, jakýsi výchozí handicap v tom, že všichni (i ti, kteří o ní nevědí nic jiného) vědí, jak dopadne. I přesto mám za to, že stále má co řici, a tady - v jednoduché, avšak velice funkční inscenaci pana profesora Laurina a s perfektním obsazením - je až neuvěřitelně působivá. Vedle nedávno zesnulé a skutečně dechberoucí Jiřiny Petrovické v titulní roli upoutá taktéž skvělý Petr Kostka - rozhodně se ale nedá říci, že by ostatní nějak zaostávali, to vskutku ne. Nejvřelejší doporučení!(28.12.2008)

  • Aky
    *****

    Skvělé, úsporné divadelní představení notoricky známé Čapkovy hry, ovšem v tomto silném hereckém obsazení při něm znovu běhá mráz po zádech. Chválabohu, že byl zachyceno.(15.7.2011)

  • Marthos
    *****

    Z příběhů státníků a generálů, kteří kormidlují dějinami světa, se dostává do popředí osud jedné obyčejné rodiny, jedné matky. Dolores nejprve přichází o manžela a v nejrůznějších konfliktech postupně ztrácí i své milované syny. Jednoho po druhém, jako by je systematicky vyhlazoval prst v bílé gumové rukavici. Když hrozí, že by mohla ztratit i toho posledního, nejmladšího a nejmilovanějšího, snaží se jej ze všech sil ochránit. To je pochopitelné. Jako zázrakem se Dolores daří rozmlouvat s mrtvými. Vede dlouhé rozhovory s mužem i padlými syny. Jejich diskuze proti sobě staví mužský a ženský pohled na život, na válku, na všechno. Dolores nechápe, proč stojí za to zemřít pro čest, pro vědu, pro ideály. Chce ochránit svého Tonyho, kterého nikam nepustí. Osudy vojáků a měst ji nezajímají. Tony je přece ještě dítě. Bez něho se válka obejde... Existuje hodnota, pro kterou stojí za to obětovat sebe a blízké? Stojí opravdu za to položit vlastní život za osud druhých? Kdo má pravdu? Matka, která je vychovala, nebo oni, protože dluží něco světu, ve kterém žijí? V zatím posledním (1982 - 1985) jevištním nastudování Čapkova dramatu na prknech pražského Národního divadla, zachyceném také prostřednictvím televizních kamer na filmovém pásu, sehrála titulní roli Jiřina Petrovická, herečka, jejíž umělecký kredit bývá v současnosti nespravedlivě zpochybňován. Jenže její matka je velkou a nezapomenutelnou hereckou kreací, výkonem, nad nímž se tají dech a kterým se Petrovická bezesporu zařadila po bok svých slavných předchůdkyň, tedy mezi Leopoldu Dostalovou a Olgu Scheinpflugovou. Krásné, smutné, patetické, pravdivé, lidské, kruté.(18.1.2017)

  • WANDRWALL
    ***

    Petrovická hrála matku jen o něco hůře, než Švorcová.(20.9.2010)

  • - Naposledy před kamerou Jiřina Petrovická. (M.B)

  • - Premiéra se uskutečnila v Tylově divadle 25.1.1982, představení se dočkalo 56 repríz. (kosticka7)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace