Odette Toulemondeová

To že Schmitt točí i filmy (dle vlastního scénáře ovšem) jsem netušil a přišel jsem na to až při závěrečných titulcích, značná literárnost Odette Toulemonde ale byla nepřehlédnutelně znát. Nejen postavením které ve filmu zaujímá literatura (konkretizovaná brakovou červenou knihovnou) a její statut z hlediska čtenáře ale i samotným způsobem vyprávění (tedy vlastně jistou režijní neobratností, kdy jsem měl občas pocit že čtu ilustrovaný text). Základním výrazovými prostředky jsou přitom kýč (víc než každý druhý záběr je neuvěřitelně kýčovitý) a klišé, což je dáno samotnou prací s žánrem červené knihovny (Balthasar se ptá svého vydavatele zda jsou v jeho románech klišé - ten odpovídá že ne, což je očividná lež - a následně si stěžuje že jeho život je jich plný), přičemž nejzajímavější (a nejzábavnější) na celém filmu jsou právy rozpory které vznikají mezi obsahem (eskapismus) a formou (návrat a stvrzení - skoro by se chtělo říct nietzschovská amor fati - skrze klišé), kdy pojmy obsah a forma se netýkají snímku jako takového ale života (a celého fikčního světa) Odette. (21.12.2008)

Hodně milé překvapení - trochu je to dáno i tím, že jsem od tohoto filmu nic moc nečekal... Ale moc hezky odvedené řemeslo, milý příběh, spousta literárních narážek a jemných alegorií a hlavně je to docela věrohodný a realistický a (přesto) neuvěřitelně pozitivní a optimistický... trošku na mě dýchl duch Amelie z Montmartru (06.03.2010)

Pro mě absolutní překvapení. Ne vždy se mi francouzský film líbí. Tenhle ale opravdu byl dokonalý. Odette byla velmi milá dáma, do které bych se určitě okamžitě zamiloval, kdybych na to měl věk. Podle mě je to pěkný příběh s dobrými komediálními prvky. Vřele doporučuji zastáncům romantiky i evropské kinematografie. (BTW., v poslední době ČT1 trefuje do černého; Odette Toulemondeová, Kempink, Pojďme si hrát). (21.12.2008)

Já snad ještě vezmu na milost francouzské filmy! Tenhle byl milý, nenáročný, byly tu pouze asi dva vyloženě trapné momenty a jinak jsem se poměrně dobře bavila. Nejlepší byly muzikálové prvky, které film posouvaly do poněkud odlehčenějších sfér, což bylo jen dobře. No ano, žádná velká sláva, ale dívalo se na to dobře. (06.03.2010)

Tento film je prostě pohlazením. Neřeší žádné velké otázky, ale pamatujte: Každý člověk vnímá své problémy jako zásadní, velké, tíživé. Takže problémy intelektuálů připadají malicherné prodavačkám a vice versa. V tomto filmu se dozvíte spíše o problémech ovdovělých prodavaček a jejich svérázných dětí než o problémech intelektuálů a mocných, ale hlavně, dostanete náplast a pofoukání právě na tyto zásadní živočišné problémy. Z toho vyplývá, že tento film není pro ty, kteří neumí shlédnout z výšin svého ega a prostě a jednoduše se potěšit maličkostmi. Pro všechny ostatní je ale nadmíru příjemnou medicínou. (07.03.2010)