Režie:
Martin DolenskýScénář:
Michal ČunderleHudba:
Karel HeřmanHrají:
Jitka Molavcová, Martha Issová, Václav Vydra nejml., Jan Zadražil, Pavel Liška, Michal Novotný, Jakub PrachařObsahy(1)
Je noc a venku zuří taková bouřka, že bílá paní Slavěna (J. Molavcová) místo strašení na hradbách hraje se svým milovaným Tomášem (V. Vydra) hezky v teple pexeso. Jejich poklidný večer přeruší bouchání na hradní bránu a volání o pomoc. Za dveřmi stojí kuchařka Fanynka (M. Issová), kterou pronásledují loupežníci. A protože Fanynka je sirotek a nikoho nemá, bílé paní se jí zželí a společně s Tomášem se rozhodnou, že jí poskytnou přístřeší, stravu a také patřičné vychování. Fanynka jim zase na oplátku slíbí, že bude vařit. Všechno šlape jako na drátkách do té doby, než se hrad pokusí přepadnout loupežníci. Je ovšem jasné, že jim to jen tak neprojde. Na pomoc totiž přichází zakletý Slavoj (J. Prachař)… (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Stupňovat v časové posloupnosti fakticky od třetího stupně k prvnímu je z gramatického hlediska sice prazvláštní, ale na druhou stranu - cítíme-li v tom odpovídající kvalitu - to ještě nemusí být ta nejhorší možnost. Molavcové BÍLÁ PANÍ by v předlistopadu snesla ještě o něco ohebnější scénář, na druhu stranu však záměr-námět i režie minimálně odvedly svůj standard a o třídu výš stály i herecké výkony. Standardní pohádka, zachovávající čistotu žánru v postatě bez ztráty pomyslné kytičky, je i v kontextu sváteční vánoční pohádkové původní tvorby spíše výjimkou-bílou vranou v černé ovci nepsaného pravidla ponurých autorských pohádek posledních let. Radost z pohádkové pohádky by měla měla být samozřejmostí - ne povzdechem. Ještě smutnější je, že tento povzdech je vlastně úlevným poděkováním. A tak mi nezbývá než odvolat se na nedávná slova Lucie Vondráčkové, která, jsouc dotázána na svůj názor na polistopadovou pohádkovou českou tvorbu filmovou i televizní, uvedla, že nejdůležitější je, když se každý rok navzdory všemu nové pohádky nejen natáčejí, ale i vysílají. A že kvalita přijde časem. Doufejme. ()
"A tak jsem zrála a zrála, a když už jsem byla skoro zralá, tak přišel Tomáš. Byla to láska na první obraz." Ono to není špatné, jen spousta těch vtipů je takový spíš žert v křeči než jen mimochodem řečený vtípek. Místy jsem úplně slyšela dodanou stopu diváckého smíchu a potlesku - víte, ta mezera po tom, co je něco řečeno. Na druhou stranu musím spravedlivě přiznat, že některé vtipy byly i dobré. Pozvání na partičku pexesa a zejména závěrečný dialog - "A naše láska bude strašná, strašně krásná jsem chtěla říct, viď, Tomáši?" "To víš, že jo, ty můj bubáku." Navzdory svým výhradám jsem tuhle pohádku viděla už asi čtyřikrát, takže jsem živým důkazem na svém vlastním preparátu, že se dá vidět opakovaně. ()
Jee, to bylo vtipné :)) Martha teda válela a její ,,hovňousci" jsem si pouštěla furt dokola :)) Triky hrozné, ale zase i to má své kouzlo. Možná občas bylo nějaké hluché místo, ale krátká stopáž to vyvážila. Za to, že jsem se fakt pobavila dávám 4*. ()
Počítačové efekty naprosto šílené, Issovou nemám příliš v lásce (i když od huby je pěkně)... vpodstatě to zachraňuje jen scénář, respektive jeho dialogová část. ()
Scénář (M. Čunderle) bez zbytečně krkolomných zápletek. Jazykové přestřelky mezi strašidly a Fančou nápadité. Pohádkovost přichází sama. Příjemným překvapením jsou tři písničky, které jsou zasazeny přímo do děje. ()
Pohádka, kterou ocení především děti. Dospělé asi úplně nenadchne, protože je velmi televizní a použité triky jsou vážně hodně slabé. Vtipy jsou ovšem místy docela povedené. Celkový dojem: 66% ()
Nebýt zde kouzelná dvojice v podání Molavcové a Vydry, neváhám tuhle pohádku potopit. Ano, jsou zde na českotelevizní pohádku nezvyklé animované vsuvky, má to velmi slušné kulisy i triky, ale co je to platné, když příběh nešlape, a co víc, Martha Issová s mluvou poslední šlapky z Karlína (asi její trademark, protože tak mluví třeba i v pohádce Sedmero krkavců), připomíná spíš tu couru, než holku od rány, ale v srdci čistou a milou. Při každé její promluvě, kdy používá moderní pražský slang, se mi kudla v kapse otevírala. Dalo by jí to moc námahy mluvit alespoň v pohádce trochu spisovně? Navíc vedle mluvy třeba Molavcové to pak o to víc tahá za uši. Ve scénáři jsou i pokusy o slovní hříčky, ale takového toho studentského typu (strašit na hradbách - strašit do půlnoci, strašit ve věži - být ve věži) apod. A ta láska k rytíři, z něhož celou dobu byly vidět jen oči, to bylo také až moc náhlé, aby tomu někdo věřil. Nekonzistentní pohádka v tom co, a hlavně jak říká, s pokusy o humor jako ze střední školy. ()
"Jo, straší tam ve věži ?? Tady straší ve dvou věžích !! V těch vašich !!" ;) Překvapivě zejména dík civilní Issové hodně slušně zahrané i velmi zábavné, když Čunderle tím svým scénářem plným vtípků, narážek a hrátek s dvojsmysly zabodoval, pohádkové cvičení, které naznačuje, že ze Sítě času Vysvlečenému Martinu Dolenskému ten žánr rozhodně není cizí.. Jeho ostatním počinům i té zjevně zelenkovské laciné inspiraci navzdory.. ()
Další ulítlá pohádka časů Vánočních. Ačkoliv by se hra se slovy a významy hodila spíše na divadlo, tak lze konstatovat, že mezi tím, co Televize vyvrhal na ŠV a tím, co jsem viděl dneska je rozdíl - jazykový, herecký i možná nějaký jiný. Moc se v pohádce příliš nestává, že by hlavní vedlejší ženská postava (M. Issová) byla totální přihlouplá naivka, která najde svého zakletého rytíře... Bílá paní J. Molavcové je obskurní madam a malíř Tomino je krajínkář... Až na ty televizní triky a "zpívánky" bezvadná, chytrá podívaná... ()
Vcelku pěkná pohádka pouze díky hercům(hlavně Janu Zadražilovi a Jakubovi Prachařovi). Škoda jen, že se dnešní pohádky dělají moderně :-(. Nelíbilo se mi grafické okolí hradu ani technicky upravené hlasy při zpěvu(ten si stejně klidně mohli odpustit). Dobro opět zvítězilo nad zlem a vznikl moderní paskvil o bílé paní. ()
Zase jedna utahaná budgetová pohádkovina. Jako obvykle primitivní scénář, nemožný slovník a nuda, kam se jen podíváš. Příjemný Jan Zadražil to nezachrání. ()
Brrr. Ani tu hodinu jsem celou nezvládl. Issová je otravná hned od prvního záběru, hraje jako dítě na školní besídce a ani ostatní nejsou nijak závratně lepší. Připadá mi, jako kdyby si ty dialogy vycucávali na místě z prstu. Jako kdyby nevěděli co má přijít jako další, a tak prostě něco plácli. Hudba se vůbec nehodí k obrazu a jediná věc, na které jsem se v této "komediální pohádce" zasmál, byl ten pokus o animaci. ()
Docela povedená záležitost, místy i neotřelá. Slušný je i obsazení v čele s Liškou a Novotným, Martha nezůstává pozadu. ()
Tak tohle se fakt povedlo. Jednoduché a přitom to zvláštním způsobem dokázalo zaujmout. Ač nemám vůbec ráda Marthu Issovou, tady mi ani nevadila. Velmi mile překvapila Jitka Molavcová a Jan Zadražil byl kouzelný. Děkuji, tohle jsem si užila. ()
Duo Molavcová-Issová je pro mě téměř vždy zárukou neúspěchu. Tato pohádka byla jinak obsazena celkem příjemně, příběh ušel, kulisy a kostýmy také, jen mi pohádka silně připomínala Kumburskou meluzínu. Nejvíce se mi nelíbilo prznění krásného prostředí Hrádku u Úštěka nepovedenými triky. ()
Kam na to ty tvůrci chodí, ještě že za mě se točili relativně "normální "pohádky, tohle je blábol a paskvil na entou. ()
Celkem netradicni pohadka, ktere jasne udava ton sikovna Martha Issova. Loupeznici taky potesi. ()
Děkuji své zvědavosti, že mě donutila se na tuto pohádku podívat. Molavcovou ani Issovou moc nemusím, nemám k tomu žádné obrovské důvody, poze mě nikdy nezaujaly a jejich role mě nikdy nezaujaly, proto jsem byla přesvědčená, že když budou hrát spolu a ještě k tomu hlavní role pohádka pro mě bude katastrofická. Opak však byl pravdou, obě mě zaujali a do svých rolí byli vybrané, jak nejlépe mohli. Musím uznat, že to byla krásná a příjemné pohádka, přestože jí k dokonalosti zbývalo hodně - jsem pohádková a nedá se nic dělat. Jediné, co mě skutečně hrozitánsky bylo do očí byl pohled na hrad - pokud by byl aspoň trošku přirozenější neškodilo by to, přesto jsem celkem spokojená :) ()
Nezvykle kvalitní scénáristický základ udržuje při životě většina hraných pasáží po herecké stránce, všemu ale podráží nohy unyle televizní stylizace záběrů a svícení. Promarněná šance, přesto film patří k tomu nejlepšímu z polistopadové tvorby pro děti. ()
Jedna z mála nových televizních pohádek primárně určených na nedělní odpoledne, kde se zábava sešla s tvůrčí schopností, solidními herci (až na Mathu Issovou, která hraje teda hrozně na to, že jde o pohádku), pěknou animaci, slušnými hláškami a dokonce i zajímavou hudbou a písničkami. Pohádka pobaví malé i dospělé, nikoho nepostraší a konečně není o všudypřítomných čertech. Natáčeno na zřícenině hradu Hrádek u Úštěku (neboli Helfenburk u Úštěku). ()