Reklama

Reklama

Dáma bez kamélií

  • Itálie La signora senza camelie (více)
Trailer

Obsahy(1)

Postava ambiciózní Clary, využívající k herecké kariéře manželství s filmovým producentem, vytváří pomyslnou spojnici mezi Antonioniho ženskými hrdinkami, které jsou závislé na svém manželském svazku, a těmi, které našly sílu se z takovéhoto soužití osvobodit. Stejně jako u předchozího titulu Poražení ani realizace Dámy bez kamélií se neobešla bez problémů při obsazování hlavní role. Poté, co sešlo z původně plánovaného angažování Giny Lollobrigidy, musel nakonec Antonioni znovu spolupracovat s Lucií Bosè, která mu tentokrát typově příliš nevyhovovala. Dáma bez kamélií nebyla ve své době jediným italským filmem kriticky nahlížejícím filmařskou profesi. Stejné téma zpracoval Luchino Visconti ve snímku Nejkrásnější, který však více než k dramatu směřoval k žánru tragikomedie. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (4)

Martin741 

všechny recenze uživatele

V Antonioniho /Zabriskie Point, la Notte/ jeden z tych prieemrnych filmov. Vacsina filmu sa odohrava v rimskych kulisach a atelieroch Cynecytta. Hlavne v strede filmu prevladli az vatovo plane plky : 60 % ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Je to vlastně nesmírně prázdný film. Nosný námět sváru touhy a nemožnosti (na příkladu mladé ženy, toužící se stát se skutečnou herečkou, tj. hrát „opravdové“ role, která však (dosud) nemá odpovídající schopnosti (a ani jich nedosáhne)) je znetvořen v mělké drama, v hektický pohyb psychologicky nevěrohodných postav (jejichž charakterová neprokreslenost je nahrazena hlučností), v němž nechybí pokus o sebevraždu, mateřská láska ani showbusiness. Za vzpomínku stojí jen krása hlavní hrdinky a smutné ticho její duše, o němž ona sama ani nic neví. ()

Reklama

5150 

všechny recenze uživatele

V prostorách římských ateliérů Cinecitta se odehrává příběh prodavačky Clary, která zatouží po kariéře filmové hvězdy. Nesentimentální pohled na prostředí kinematografického průmyslu, v němž se odráží atmosféra tehdejší italské společnosti. // Febiofest 2006 ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Dáma bez kamélií, to je filmový svět bez sentimentu. Michelangelo Antonioni si vyskočil z barokního slohu v hlavní proud dynamického pohybu, přiblížil se niterným pocitům i jízlivé sebekritice filmového prostředí. Enzo Serafin předkládá obrazy, vášeň a intimní potřeby. Parafráze názvu románu Alexandra mladšího nabízí romantický idealismus a Antonioni vrtošivě s ní obhlíží vztahy, iluze, kompromisy, tiché dohody, majetnictví, osamělost i odcizení, Antonioni natočil báseň o vystřízlivění z chvění. Hlavní postavou režisérova počátku poezie niterného rozechvění je Clara Manni (příjemná Lucia Bosé s hlasem Andreiny Pagnani), mladá filmová herečka na počátku hvězdné kariéry. Mladistvá nevinnost, skromnější původ, a mužská dominance, vlastní ctižádost, naivní romantismus. Krutější procitnutí do přízemnější skutečnosti reality a do nevyváženosti vztahů má jízlivé poznámky i k vlastní profesní tradici světa filmu. Prvním mužem děje je Gianni Franchi (zajímavý Andrea Checchi), filmový producent v zásadním konfliktu majetnické lásky a komerčních potřeb filmového trhu. Pud lační tělesnou přitažlivostí. Druhým mužem v žádostivosti je Bernardo 'Nardo' Rusconi (příjemný Ivan Desny s hlasem Emilia Cigoliho), konzul v povznesené náladě erotického požívání života. Tiché dohody ctihodného uspořádání společnosti, a konec iluzím. Třetím mužem filmu je Ercole 'Ercolino' Borra (zajímavý Gino Cervi), pragmatičtější filmový producent bez intimního zájmu a Gianniův spolupracovník. Trocha lidskosti v neústupnosti potřeb. Z dalších rolí: laskavý zkušený herec Lodi (Alain Cuny s hlasem Gualtiera De Angelise), žárlivě odložená bývalá Gianniho milenka Simonetta Rota (Monica Clay s hlasem Clelie Bernacchi), sňatkem s filmovým producentem natěšení rodičové Clary (Anna Carena a Vittorio Manfrino), zkušený filmový režisér Franco Albonetti (Enrico Glori), či obligátně ironicky nedůvěřivý filmový scénárista Nelli (Nino Dal Fabbro s hlasem Giuseppe Rinaldiho). Dáma bez kamélií je opomíjeným filmem Michelangela Antonioniho, sice později dosáhl uměleckého vrcholu, ale právě zde začal modelovat své básně niterného rozechvění v přízemnosti konzumování partnerských vztahů a ztráty iluzí. Poutavá estetika a veršování. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama