Hanebnost

Člověče, neomlouvej se za věci, které neovlivníš. Možná se vůbec neomlouvej. Raději nečiň věci, které bys neměl činit. Protože jsi součástí řetězce. A svou historii vláčíš s sebou. A co se zdá býti pohanou, jest třeba jenom hořkým úrokem.--------- Mnohdy pak je tvář lidská podobna tváři psí... Škemráme o porozumění a lásku a mnohdy se ji snažíme získat zcela nevhodným či neadekvátním způsobem. Jak často musíme zhatit kus sebe sama, abychom sebe sama opět našli? Téměř denně. Tohle je moc dobrý film a mluví celkem jasnou, byť obraznou řečí. (13.11.2011)

Myslím, že ten, kdo zná poměry v JAR, ví, že snímek není daleko od pravdy... John Malkovich si u mě opět spravil reputaci po filmu Říkejte mi Kubrick. Excentrické role mu nejsou cizí, ale někdy to jde už za hranici sebeparodie. Ve filmu Hanebnost si udržel svou vysokou hereckou laťku, aniž by parodoval sám sebe. Celý příběh je komorně laděný a rozhodně to není film pro zpříjemnění večera, spíše naopak - je plný otázek, na něž nelze najít jednoznačné odpovědi, možná i proto vyprchává z centrálního nervového systému pomaleji, než jiné... (02.01.2011)

fuj aaaagr! se zavřenýma očima jsem sledovala mrtvoly zvířat - tedy nebohých sprostě zastřelených psů.. tímhle si u mě film získal -5 hvězd (slovy MÍNUS PĚT HVĚZD), a původně jsem říkala bože dyť je to o ničem... Ale když se zamyslím, a vyjmu tyhle nechutné nelidské scény, beru v potaz Malkovichovy herecke výkony, emocionalitu, tu jeho odpornou vášeň k mladé studentce a vlastně i těm dalším ženám, které přefik, když to hodím do toho suchého parného prostředí s těma ubohýma černochama, a když beru v potaz to jeho neštěstí které ho provází celý film..tak to vše skloubím v jedno velké 'a tak jo'. Ale i tak, nějak moc velký dojem to na mě nenechalo.. (29.11.2010)

Atraktivní drama, které má co nabídnout a které mi téměř nedovolilo spustit z obrazovky byť jen na malou chvilku svůj zrak. Už začátek odehrávající se v univerzitním prostředí v Kapském městě byl atraktivní a zajímavý, a když se pak děj přesouvá do civilizací méně dotčeného místa v Jihoafrické republice, tak film získává ještě více na zajímavosti. Stejně tak příběh samotný je hodně kvalitní, ať už se jedná o avantýru profesora Lurieho se studentkou nebo o krádež a znásilnění, tak pokaždé je to silný příběh, který má co nabídnout od začátku do konce a který stálo za to vidět. Podle mého názoru filmu také docela pomohla přítomnost takřka neznámých herců, jedinou výjimkou je John Malkovich v hlavní roli, který, nebojím se použít toho slova, naprosto exceloval a celý film si ukradl pro sebe. Pokud bych měl najít na tomto filmu nějaký zápor, tak by to asi bylo často nelogické chování jednotlivých postav, to bylo to jediné, s čím jsem měl ve filmu problém. Prostě jsem v určitých chvílích chování některých postav nechápal (například hlavní hrdina si oblíbí jednoho psa v útulku, a nakonec mu bez mrknutí oka nechá píchnout smrtící injekci), a to je podle mě to, co tento film sráží tak trochu dolů. Nevím, jestli jsou pohnutky postav nějak vysvětleny v knižní přeloze, nebo jestli prostě ty postavy mají jasně daný charakter, ale tohle mi velmi vadilo a je to také důvod, proč musím strhnout jednu hvězdu. Ale jinak se mi to líbilo a bylo to zase něco trochu odlišného, takže nakonec filmu uděluji čtyři hvězdy, které si jistě právem zaslouží. (14.09.2010)

Tento film má předně chybný název. Měl by se totiž jmenovat "Hnus", chcete-li v originále - "Abomination"! Při sledování, jak starobní, úlisně vypadající Malkovich klátí 20ti letou nemožnou a uťáplou pipku se mi dost zvedal žaludek. Vlastně při pohledu na Malkoviche v průběhu celého filmu se mi zvedal žaludek. Ale to mu neubralo, aby to zahrál dobře. Děj filmu je nezábavný, ale ani ne nudný. Je to takové "story" jedné dvojky otec-dcera. Konec filmu patří mezi ty, pro mě, nejnepochopitelnější a dost diskutabilní. To je klad filmu. Ale vedle výkonu Malkoviche jediný klad. Tak divné rozhodnutí, co učinila postava - dcera Malkoviche - mi dlouho vrtalo hlavou. Já být Davidem Luriem, taky by mi nezbývalo než respektovat rozhodnutí své dcery, ale myslel bych si své. Tak zvrácená logika, takový paradox jde vydejchat jen těžko. Toho stavitele-nádeníka-zahradníka-a poté nepochopitelně manžela bych měl chuť..., no Bůh ví, co bych dělal. Prostě tři * hlavně za ten zvláštní, opravdu myšlenkově zvrácený a pro mě nepochopitelný závěr. (13.01.2011)