poster

Vítejte v KLDR!

  • anglický

    Welcome to North Korea!

Dokumentární

Česko, 2008, 76 min

Producenti:

Milan Kuchynka

Střih:

Jakub Voves

Zvuk:

Ivan Horák
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Frajer42
    ***

    Mám takové dosti rozporuplné pocity. Ve své podstatě se mi to líbilo a nenudil jsem se ani delší chviličku, ale nemohu se zbavit pocitu, že se z toho dalo vytřískat mnohem víc. Dokument těží pouze z toho, že pojednává o KLDR, o které se toho až tolik neví a je zakryta dekou mnoha tajemstvích. Docela mi vadil nemastná, neslaná a až se mi chce skoro použít slovo "hloupá", česká expedice, které bylo ukázáno pouze to, co ukázané býti mohlo. Jistě, ono to na dostatečný obrázek o zemi stačí a v podstatě je to i vševypovídající, ale člověk by přeci jen rád nakoukl kamerou za roh, který střeží obvykle pár vojáků a mrknul se, jak vypadá Pchjongjang opravdu. Jsem samozřejmě totalitním režimem nepolíbený. Znám ho pouze z vyprávění, obrázků a dobových záběrů, či filmů a myslím si, že je nám, kteří nebyli jeho účastníky podáván v maximálně odporné formě, abychom ho z celého srdce nenáviděli a za žádnou cenu se nechtěli vrátit zpět. I když naše vláda také stojí za hovno, tak člověk přeci jenom určitá práva má. Přiznám se, že ze záběrů městečka mi běhal mráz po zádech, a to z toho důvodu, že na podobná města zvyklý nejsem. Monstrózní nedostavěné stavby, obrovské sochy, mraky vojáků a především naprosto prázdné ulice a velké ticho - to je pohled vskutku depresivní. Jako by se tam zastavil čas. Režim tamějším obyvatelům dokonale gumuje mozky a tiše si buduje obří armádu. Je to cítit s každého kroku. Písně nejslavnější severokorejské skupiny jsou zpívány především o velkém, tehdy ještě, Čong-ilovi. Bavit se dá s lidmi pouze tajně a jedině o počasí. Nejzlatější hřeb se mi zdálo zvrhlé dětské vystoupení v závěru, které se většině Čechů hrozně líbilo. Nad tím mi zůstává rozum stát. Vždyť to byla ta nejryzejší ukázka toho, jak je tamější režim ve své činnosti hrozně úspěšný a náznak toho, že se rozhodně je čeho bát. No jo, nastrčí tančit dokonale secvičenou skupinku dětí, která pro svoji dokonalost připomíná spíše roboty a lidi to omámí a obměkčí. Úplně mě dorazilo, že po tom všem s velkým odporem sklonili hlavu před sochou velkého vůdce. Vždyť to už ve srovnání s tím vším bylo zcela bezvýznamné gesto. Kdyby nebyl autobus naplněn převážně slepými blbci, jejichž pohled na svět je dokonalou kopií toho, jaký pohled na svět je vhodné mít, ale lidmi, kteří alespoň trošku přemýšlí, tak to celé mohlo být mnohem poutavější a zajímavější. Tohle se mi zdálo jako výlet několika buranů, kteří se rádi při pivu chlubí kamarádům, kde už všude byli. Hlubší význam cesty bych v tom u většiny zúčastněných nehledal. Nicméně, z toho mála je k vidění poměrně dost. Člověk si rozhodně rozšíří svůj pohled a představy o KLDR a dozví se spoustu zajímavostí, o nichž neměl ani tušení. Po téhle stránce byla moje očekávání naplněna. Jen je prostě někdy lepší mlčet...Očekával jsem život v zemi kladiva, srpu a !štětce! mnohem klidnější. Docela síla. Lepší 3 *.(3.9.2014)

  • Reiniš
    ****

    O KLDR se toho člověk dozví více i z wikipedie, jako ukázkový obraz tiché hrůzy a zoufalství v totalitním státě poslouží dokument dostatečně. Za pozornost stojí chování a motivace většiny účastníků zájezdu, jejichž prostoduchost zaráží většinu stopáže nejvíce. Lidská blbost je hold bezbřehá, škoda že se to týká jak severokorejské garnitury, tak české delegace tvořené převážně z bývalých straníků a pionýrů.(5.5.2013)

  • Radek99
    ****

    Dokumentaristka Linda Jablonská má zaostřeno převážně na extrémní části politického spektra, ať už jde o příklon k extrémní levici či pravici (viz její předchozí dokument Kupředu levá, kupředu pravá), což je přístup velmi sympatický, v dokumentu Vítejte v KLDR! se fenoménem názorů neslučitelných s demokratickým pluralismem zaobírá rovněž. Vítejte v KLDR! je snímek analyzující a vzájemně propojující dvě významové roviny - primárně přibližuje podstatu jednoho z posledních pohrobků totalitního komunistického státního systému a sekundárně (a tak trochu překvapivě) reflexi fenoménu západní ,,zážitkové" turistiky. O tom, že prvá stránka snímku je záležitostí divácky vysoce atraktivní, netřeba pochybovat. Skanzen komunismu nabízí vizuálně sám o sobě dosti nosného materiálu, stačí se jen autobusem projet po liduprázdné dálnici. Zapojení českých turistů do mechanismu státní propagandy je pochopitelné a očekávané, orwellovské hraní rolí a předem striktně nalajnovaná trasa a scénář ,,zájezdu" je též dobrým úhelným pohledem, kdo zažil minulý režim, dobře ví...stačí vzpomenout na rozzářené první máje... Výtky, že Jablonská nevytěžila ze svého záměru maximum, neobstojí, svědčí spíše o tom, že takovýto divák neměl pozorné oko. Stačí si všímat maličkostí, ať již vyplynou samovolně z filmových obrazů (nepřišlo vám divné, jak málo, respektive vůbec, je mechanizovaná práce lidí na polích - lidé ve 21. století obdělávají lány ručně bez koní, strojů, mechanizace; když je kvůli českému zájezdu odkloněn proud chodců na protilehlý chodník, nikdo se nezastavuje, nemá tendence se shlukovat, dívat, co se děje, všichni tupě jdou dál a nezajímají se o okolí; na projíždějící autobus téměř nikdo nemává, i když musí být z podstaty velmi nízké hustoty dopravy velkou atrakcí...), nebo jim jde Jablonská naproti (jeden z turistů se záměrně prochází tak, aby byli vidět příslušníci veřejné bezpečnosti ukryti za prvým rohem; zdůrazněn je postřeh, že nikde není k vidění žádná čerstvě rozestavěná stavba atd.) Trochu problém je ovšem s druhou významovou rovinou dokumentu - přejdeme-li fakt, že předražený zájezd de facto přímo podporuje totalitní systém a dotuje cennými devizami jeho děravý státní rozpočet, čímž prakticky napomáhá k prodloužení jeho trvání (což se v mnohem pokročilejším stádiu děje i v případě Kuby atd.), musíme si položit řadu nejen etických otázek. Jaké má zážitková turistika limity a etické hranice? Co vypovídá o klientech cestovní kanceláře pořádající zájezdy na klíč do KLDR a přeneseně i o nás? Účastníci zájezdu nevycházejí z takovéto reflexe právě lichotivě (i včetně faktu, že Linda Jablonská si zájezd prakticky zorganizovala jen pro potřeby svého natáčení) - vyjma turisty francouzského původu nespatříme téměř žádnou názorovou rezistenci, většinou se řeší otázky vlastního dobrého bydla a dostatku slivovice, což mi v kontextu s realistickým marasmem dožívajícího komunistického ghetta přišlo minimálně nevkusné. Bodří Moravané se chovají jako poslušné turistické stádo a tady je paralela dokumentu Vítejte v KLDR! nejsilnější - stádnost je nejlepší cestou, jak ovládnout masy a nastolit systém potlačující demokratické principy a náš národ ji má stále ještě v krvi a pod kůží. Bohužel...(22.2.2010)

  • Sobis87
    ***

    Tenhle dokument klame tělem. Stejně jako Shyamalanova Vesnice nebyla tak úplně o monstrech v lesích, tak i Vítejte v KLDR! není o KLDR samotném. Ani o jeho obyvatelích. Ani o těžkostech, které tamní režim přináší. Kdepak, tento dokument je především o nás – o Češích. Banda čecháčků-turistů se vydává na poznávací zájezd do míst, která nejsou ani z poloviny tak příjemná jako chorvatské pláže a v některých (pro ně) vypjatých situacích naplno odhalují svou náturu, názorovou nevyrovnanost a přehnanou touhu obnažovat vlastní „intelekt“. Vítejte v KLDR! je tak především mrazivou (pokud je divák také Čech) a úsměvnou (cizinec se jistě zasměje podstatně více…) výpovědí o národní povaze. Jako exkurse do cizí země je tento dokument informačně značně podvyživený, za což bezpochyby mohou i značná omezení, pokud ale k němu budete přistupovat jinak než jako k jednomu z dílů Cestománie, tedy tak, jak jsem uvedl výše, neměl by vás film zklamat. Vítejte v Čechách!(11.8.2010)

  • triatlet
    ***

    Linda Jablonská svými dokumenty dokáže hodit rukavici. Její materiál vybízí k reflexi. Jak píše Radek 99 při vnímání maličkostí si divák uvědomí zrůdnost poznávaného "skanzenu". Forma proložená průvodcovskými radami v podobě paragrafů je svižná. Zajímavá je scéna s květinovým ceremoniálem, ale zbytečně je narušena snímky z jiného filmu. V některých pasážích působí osazenstvo zájezdu téměř jako z Účastníků zájezdu. Třeba Francouzovy názory mi přišly jako "hrané na kameru".(27.1.2011)

  • - V čase 9:28 lze zahlédnou dvoudveřový vysokopodlažní autobus Karosa typ C 734vyráběný v 80. letech v tehdejším Československu. (Adrai)

  • - Zájezdu se zúčastnilo přibližně 30 lidí, 2 z nich si nepřáli být součástí dokumentu, kvůli čemuž je možné všimnout si, že obličeje dvou postav jsou rozostřené. (K.B.L.)

  • - Hranice mezi Severní a Jižní Koreou nebyla zmiňovaná linie, ale vede prostředkem domu, který je ve filmu vidět za onou zmiňovanou linií. (K.B.L.)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace