Reklama

Reklama

Gli Ultimi giorni di Pompeii

  • USA The Last Days of Pompeii
všechny plakáty
Itálie, 1913, 56 min

Režie:

Mario Caserini

Předloha:

Edward George Bulwer-Lytton (kniha)

Recenze (5)

corpsy 

všechny recenze uživatele

Ak by ste čakali katastrofický spektákel rozhodne by ste boli sklamaní. Akcia sa dostaví až v posledných zhruba 10 minútach a to určite nie veľmi efektným spôsobom. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Taliani vyrukovali s týmto najstarším dlhometrážnym filmom o konci Pompejí už v roku 1913 a vzhľadom na tento ranný vek kinematografie je to zaujímavé dielko, aj keď by mu výrazne napomohla oveľa kratšia stopáž. V úvodných minútach sa toho veľa nedeje a ani v tých nasledujúcich sa o blížiacej sa katastrofe nehovorí vôbec nič. Gro tvorí predovšetkým výpravné dielo o slepkyni a jej milovanom, ktorých osudy končia tragicky. Sopka Vezuv sa príhlási o svoje slovo až v záverečných 10 minútach, čo je povážlivo málo. Efekty katastrofy sú ale chválihodné. ()

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Slepá dívka Nidia je trýzněna svým majitelem a veleknězi Arbaceovi slouží jen k laciné zábavě. Když se jí zastane Glaukus, zamiluje se do něj. Glaukus má ale oči jen pro Jone. Jone chce Arbaceus. Glauka zase Julie. Julie požádá Arbacea o nápoj lásky, který chce dát Glaukovi. Arbaceus nechá místo nápoje lásky vyrobit lektvar šílenství. Jenže Nidia chce taky nápoj lásky a tak ho ukradne a dá ho Glaukovi sama. Glaukus zešílí a Arbaceus tak spáchá vraždu a svede ji na Glauka. Ten je odsouzen k sežrání lvy. Po peripetiiích s vydíráním a dalšími aktivitami slepé Nidie vyjde pravda najevo a mezi lvy skončí Arbaceus. Jenže to už soptí Vesuv a Nidie odvede Glauka a Jone k moři. Zatímco se zachraňují na lodi, Nidie „vidí“, že pro ní není v Glaukově srdci místo a dobrovolně skáče přes palubu. Vděčná Jone pak každoročně nosí k jejímu náhrobku květy. Takhle shrnutý vypadá film jako jihoamerická telenovela. Jediné, co ho zachraňuje před naprostým pádem na dno, je vynikající výprava, občasné fascinující hrátky se světlem (byť jen slunečním) a čekání na výbuch Vesuvu. Ten není nijak velkolepý a ani destrukce Pompejí nepůsobí tak, jak jsem čekal. Scény z cirku, ať úvodní závod nebo čekání na lvy, ty jsou ovšem pěkné. Zajímavý je také egyptský motiv Isidina velekněze, který se projevuje v jeho kostýmu i ve výzdobě jeho zahrady (Sfingy). Naprosto tristní jsou herecké výkony, zvláště Nidia vypadá jak anorektička, posedlá nějakým šílenstvím. ()

babka

všechny recenze uživatele

Tento film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1983/84. Zřejmě NFA otevřel truhlu se starými poklady - jinak si to nedokážu vysvětlit. Bohužel jsem tehdy v kině nebyla - nemyslím rok 1913, ale klub 1983/84, takže bez hvězd. ()

Reklama

Reklama