Režie:
Jiří AdamecScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Antonín KovácsHudba:
Martin KratochvílHrají:
Jarmila Švehlová, Petr Svoboda, Taťjana Medvecká, Ivan Luťanský, Marcel Vašinka, Luděk Munzar, Blanka Bohdanová, Jaroslava Adamová, Jan Přeučil, Milena Dvorská, Světlana Nálepková, Jana Leichtová (více)Obsahy(1)
Pohádka o tom, jak proplout moře a překonat hoře... Televizní adaptace jedné z půvabných pohádek básníka Františka Hrubína. Princezna Růžička (J. Švehlová) si natolik zamiluje páva, až se rodiče obávají o její zdraví a páva z královské zahrady vyženou. Nikdo však netuší, že je to zakletý mladík. Pak se princezně ve snu zjeví jako Paví král (P. Svoboda) a prozradí jí, že se mohou setkat, když propluje moře a přetrpí hoře. Růžička ani chvíli neváhá. Těžké zkoušky na ni čekají, ale nakonec v nich dobře obstojí a stává se ženou Pavího krále. (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Princezna Růženka (Jarmila Švehlová) tu vypadá jako kudrnatý pudlík, víc se mi vždycky líbila Hněvka (Taťjána Medvecká), kdyby se jen trochu usmála, že jo. Jednoduchá pohádka, milá, bez zbytečného protahování... co by člověk taky chtěl od čtyřiceti minut. Jako malá jsem tuto pohádku měla moc ráda, dnes už se při ní jen usmívám a přivírám oči nad určitými věcmi. Nicméně stejně se na ni vždycky ráda podívám i dnes. ()
Jako dítě mě rozechvívaly verše, které jen naznačovaly, co prince a princeznu čeká... "Až přepluju moře, až přetrpím hoře, cestičkou z oblázků půjdu si pro lásku." Pohádka pro mě měla fantastickou atmosféru. Když se na ni koukám dneska, trochu nad tím kroutím hlavou. Bavím se spíš záporáky, unylá princezna je mi protivná, princ úplně stejně, aspoň že tam jsou sympatičtí bratři a báječní jsou ale hlavně Přeučil a Medvecká, o tolik hezčí než princezna. ()
Námět této pohádky se musel psát pod kouřovým oparem jointových cigaret, jinak nerozumím tomu, jak něco tak strašného mohlo jít do výroby. Příběh je sice pohádkový, ale zpracování je tak tragické a padlé na hlavu, že se nestačím divit. Triky jsou na úrovní televizního pravěku a kulisy totálně televizní. Z této pohádky si není vůbec co vzít za příklad a sám se sobě divím, že jsem tak přísný. Ale jsem. Nula, nula, nula. ()
Pohádka ze Špalíčku pohádek Františka Hrubína. Knihy, kterou má v knihovničce každý z mé generace. Pohádka, kde obrázek v knížce vypadá stejně, jako záběr z filmu (Růžička na postýlce v moři). Až přepluji moře, až přetrpím hoře. Cestičkou z oblázků půjdu si pro lásku. Přeplouvání moře netrvalo dlouho, hoře byla nejspíš vynechaná snídaně, protože princeznu nikdo trpět nenechal. Zlá Hněvka mi připadala hezčí než princezna, ta se mi zdála taková rozmlžená a nepříliš lucidní, mouchy, vlastně pávi, snězte si mě. ()
Vím, že televizní pohádky neoplývají velkou výpravou, ale nechápu, proč sem cpou nějaké záběry na koráb (úplně z jiného filmu). Vždyť je to pohádka, děti jsou schopny přijmout nadsázku a stylizaci....i kreslenej by ten koráb tam pasoval líp. Ale jsou tu super herci a bylo fajn vidět mladičkého Petra Olivu. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize / Matějková
Zajímavosti (1)
- Podle stejného scénáře vznikla v roce 1980 v režii Jana Bergera i rozhlasová pohádka „Růžička a duhový princ". (Miggi90)
Reklama