Madagaskar 3

Ano, je to infantilnejsi, uchylnejsi a barevnejsi nez predchozi dily a pribeh ustupuje do pozadi, ale zaroven je to taky 90 minutova neprerusovana jizda se skvelejma scenkama a hlaskama. Animace je na standardni urovni, skvela hudba a stara znama parta, ktera se tentokrat mota v cirkuse. Logika jde casto stranou, spousta scen uz je mimo i na animovanej film, ale je to proste cistokrevna zabava oprostena od jakyhokoliv poucovani a to se u animaku dneska uz moc nevidi. Ja jsem naprosto spokojenej, zatim asi nejlepsi dil. (30.06.2012)

"Hlavně nenápadně, dokud situace nevychladne !! Jsme neviditelný. Marty ?? Marty ??” - "Ta ta tadada ta ta cirkus, ta ta tadada ta afro cirkus, afro cirkus, afro puntík, puntíky, puntíky, afro !!” - "Jsi zdravej ??” ;) Tak v případě Madagascar 3: Europe's Most Wanted jde o, ne-li nejzdařilejší, pak jednoznačně nejzábavnější díl celé trilogie, byť to z mého pohledu neměli v DreamWorksu až tak složité, protože předchozí dva filmy mě osobně příliš neoslovily a nebýt příběhové linie kolem tučňáků, šlo by o hodně smutný průměr.. Čekal jsem znovu vadnoucí kvalitu, která nabrala směr hlubina spolu s druhým dílem, kdy se zdálo téma dokonale vyčerpané, jenže mě však zcela nečekaně zavalila až neskutečná lavina gagů, vtípků, hlášek a odkazů všeho druhu tlačící před sebou příběh prázdný jako tuba od lentilek, protože o ten příběh tentokrát opravdu vůbec nejde !! Konečně jsem si po dlouhé době užil nevyčerpatelných možností animovaného filmu !! Kam se hrabe Zataženo, občas trakaře !! Pche !! ;) Na první pohled neřízená střela, s níž tvůrci ovšem tak trochu klamou tělem, ač si vůbec na nic nehrají, klobouk dolů, a neservírují nám nic jiného než jednu skvělou nekončící zábavu, v tom nejbizarnějším smyslu slova, prakticky bez hluchých míst a nezbytného kýčovitého moralizování, což se dnes zrovna nenosí.. Pro mě osobně Madagaskar 3 platí za jedno z největších žánrových překvapení a zároveň i jeden z nejlepších a nejosobitějších animáků posledních let, jehož soundtrack s podpisem Hanse Zimmera padnoucí jako prdel na hrnec je famózní !! (09.01.2013)

Barvičky, barvičky. Jo, věřím, že dětem to stačí. Je to pěkný, je to barevný, celkem i vtipný, ale já z toho prostě už cítím křeč. Křeč, jak udržet značku v chodu. Kam poslat postavičky tentokrát, abychom z rodičů vytřískali alespoň tolik, jako z našeho posledního filmu. A to se mi prostě moc nezamlouvá... 60% (12.02.2014)

Madagaskar je jedna z těch megaúspěšných ale veskrze průměrných sérií, kde stejná parta kamarádů (v tomto případě zvěř ze Zoo) zažívá nová dobrodružství (tentokrát v kulicáh cirkusu) ale vše ostatní je stejné (humor, stavba příběhu). Naštěstí stále snesitelné ale u takového pátého dílu už to určitě začne klesat. (30.11.2012)

Třetí díl tuctové animované série představuje neřízenou střelu. Karambol šílených a ještě šílenějších nápadů, gagů, propracovaných honiček, vizuálních hrátek a odkazů všeho druhu, včetně parafrázování rovnou celých žánrů (heist movie, cirkusová část nabízí uspokojivější esenci cirkusového prostředí než celá Voda pro slony). Může se možná lehce zdát, že se autoři úplně vykašlali na jakýkoliv příběh a postavy a spokojili se pouze s náznaky. Tady si na obranu tvůrců dovolím hádat, že ke stávajícímu týmu přibylo pár zkušenějších borců (hlavně spolupracovník Wese Andersona Noah Baumbach, zodpovědný za spolupráci na scénářích k Životu pod vodou či Fantastickému panu Lišákovi). Nezájem o většinu hlavních postav (nejvíc to k potěše všech schytala otravná zebra s hlasem Chrise Rocka) je dán vědomím tvůrců, že charaktery jsou dané a přidávat nové motivy a traumata k těm stávajícím je zhoubou většiny pokračování úspěšných animáků. Nebo diváky vážně zajímá, že se Diego v druhé Době ledové bojí vody? Ústřední čtveřice se tak stává jakýmsi nekonfliktním a v pozadí stojícím hybatelem děje coby majitelé cirkusu, určující podobu celé té velkolepé show – o té by to celé mělo být a také je. Cirkus je dobrodružství a přece právě po něm ta otravná zebra a koneckonců i jeho tři kamarádi tak hrozně bažili. Zvířecí kvarteto nakonec jednolitě charakterizuje především závěrečné poznání před branami jejich „domova“. A společně s pár dalšími podobně laděnými scénami to rozhodně nebyla poznání, naděje a snění tak patetická a ulepená, jak by jeden od třetího dílu tuctové série čekal. Příběh ani jeho charaktery tak nepovažuji za odbyté, nýbrž stručné a výstižné, těžící z minima maximum, což je výsada mistrů svého řemesla. P.S. A má to skvělého záporáka s několika svěžími superschopnostmi a vytrvalostí Wildy Kojota. A povedený soundtrack. (14.08.2012)