Poselství Jana Palacha

Působivý dokument o člověku, kterého si nesmírně vážím a jehož životní rozhodnutí pokládám za jedno z eticky nejhodnotnějších a nejosobnějších, jaké může lidská bytost učinit ve prospěch vyšších mravních principů. Vlachová svůj snímek ukočírovala zdatně, nesklouzla do lacině tragické pózy, ale dokázala si udržet zdravý odstup jak ve vztahu k výpovědím svědků, tak ve stylizaci nejvíce emotivních scén (zejména pohřeb Palacha). Ocenil bych i zasazení do kontextu upálení Jana Zajíce a Evžena Plocka (jeho smrt upálením se komunistickým bestiím podařilo ututlat), ale to není výtka, spíše upozornění na další niť Palachova příběhu, který je sám o sobě neuvěřitelně silný a mrazivý. (15.01.2009)

Je opravdu třeba zopakovat profláklé rozhovory a téměř ignorovat druhý názorový proud? Opravdu by byl takový problém jít trochu pod povrch a do širších souvislostí místo opětovné sté variace na "no víte, von byl takovej makovej a seděl támhle v lavici vedle Pepy Mažňáka"? Je jedno jaký mám názor na Palachův čin (no dobře, tak je někde uprostřed mezi zde v komentářích často prezentovanými dvěma extrémy), ale přijde mi smutné, že tak podstatná "dějotvorná událost" se u nás neumí udělat s odstupem. Ještě štěstí, že to za nás udělal Mariusz Szczygiel. (16.01.2009)

V dětství mě příběh Jana Palacha silně zasáhl. Bolest a oběť, které podstoupil, však v mých představách vždy předčila jeho síla, odvaha a morální poselství. Tímto dokumentem se to jen prohloubilo. Žasnu nad lidmi, co i v agonii a tváří tvář lidské nízkosti, projevují více laskavosti než já mám vůbec v srdci. Žasnu, obdivuji a stydím se. Stydím se za svoji ubohost a pocit strádání v luxusu 21. století, stydím se za lidskou zlobu a nespravedlnost. Jan Palach byl jiný. Byl to hrdina, který zůstal skromným až do konce. A i když byl jeho život krátký, žil a naplnil jej krásou, plností a poselstvím. (10.11.2017)

Dokument ze kterého mrazí. Obzvlášt rozhovor v nemocnici je hodně silný moment. Rozbor na konci, jestli byla tato obět zbytečná je naprosto mimo úvahy. Tento národ by nikdy neměl na podobné hrdiny zapomenout. O to víc mrzí, když se dočítáme podobné zprávy - http://zpravy.idnes.cz/pro-skolaky-je-palach-prehistorii-jeho-cin-nechapou-fhc-/studium.asp?c=A090113_104822_studium_bar (15.01.2009)

Veľké činy si vyžadujú odvahu, a Palach ju mal. Možno si ani nevedel predstaviť, aké pohnutie v spoločnosti spôsobí. Preto bolo v záujme strany a vlády, aby Pochodeň č.2 už nemohla vzplanúť. To sa im aj podarilo, možno chýbala Palachova odvaha, a možno sa nič zmeniť ani nemohlo. Na to nám dokument neodpovie, ale všetko ostatné v dokumente je. Fakty, obrázky, archívne videá a hlavne rozhovory s Palachovými súčasníkmi, spolužiakmi, susedmi, prekvapí množstvo detailov. Nič nepresvedčí viac ako priame svedectvo, a tých je plný film. –––– Mně ho bylo tak líto. Já bych ho chtěla pohladit, ale prostě nebylo kam. (19.01.2016)