Kimssi pyoryugi

Bezpochyby nesmierne originálna “romanca” o láske, no hlavne o poznávaní samého seba. Nuž ale keď človeku počas sledovania takéhoto príbehu, neustále utekajú myšlienky iným smerom, môže ho ovládnuť mimoriadna spokojnosť? Bohužiaľ nie, všetky oči ostali suché, a to je v prípade takéhoto druhu filmu, doslova strata času. (22.05.2018)

Na korejské filmy koukám poslední dobou docela často, obvykle jsou si pohříchu dost podobné, co se týče zápletky, obsazení, rozuzlení a vlastně i všeho ostatního. V naprosté většině filmů se objevuje zaostalá postava a i do komedií obvykle zasáhne smrt někoho blízkého.... nic takového tu ale není! Už proto na mě působí Kimův ostrov tak svěžím dojmem. Skutečně malý filmový zázrak a to už jsem pomalu chtěl nad celou jihokorejskou kinematografií zlomit hůl. PS: Kimův ostrov. (24.02.2010)

Jeden je uvězněn v samotě dobrovolně, druhý nikoliv. A skrze tu samotu naleznou jeden druhého. Ale aby se opět neocitli bez druhého, musejí opustit svůj ostrov. Velmi zajímavý film, který určitě jednoho donutí se zamyslet. Čekala jsem díky plakátu komedii, ale zase tolik jsem jí nedostala. Jistě, jsou tu úsměvné chvíle, ale kvůli nim film dělán není. Lehce melancholický (ale tím zbrklejším způsobem) snímek, který ve vás může zanechat pár otázek, ale bez odpovědí. Co ale zaručeně zanechá je vlastní uspokojení z toho, že běžela. (16.02.2011)

Asijská produkce byla a je v mnoha směrech o dlouhé kroky dopředu oproti americké a to především co se originality týče. Stejně tomu je i v tomto případě, kdy je možná vidět inspirace Zemeckisovým "Trosečníkem" ale přesto je film v mnoha směrech jiný a možná právě díky tomu, tolik poutavý a zábavný. Jak to může dopadnout, když se zhýčkaný městký mladík ocitne mimo civilizaci, ačkoliv je ve své podstatě na dosah. (30.11.2012)

Po dlhej dobe má kórejský film sklamal. Absolútne nefunguje, či už po dramatickej alebo romantickej stránke. Postavy dostávajú záchvaty plaču a ja len čumím, o čo im ide. A keďže medzi sebou komunikujú iba pomocou niekoľkých krátkych fráz ako Hello, How are you, tak prvý romantický moment príde asi 5 minút pred koncom a veľmi presvedčivo nepôsobí. Nevadilo mi to podivínstvo dievčiny, ktorá trpela viacerými fóbiami a zo začiatku aj pôsobila celkom presvedčivo, no časom to akosi prestalo fungovať. Zvláštnejší mi pripadal pán Robinson, ktorý sa na začiatku chce za každú cenu zachrániť z ostrova a za kúsok normálneho jedla by urobil čokoľvek, no potom sa úplne nepochopiteľne už nechce dostať preč (aj keď pochybujem, že bol šťastnejší než predtým, aj so všetkými tými dlhmi) a poriadne jedlo po niekoľkých mesiacoch len tak odmietne (lebo lepšie chutí, keď si ho človek urobí sám?). Beriem to tak, že zo samoty sa časom človek zcvokne, ale tých zvláštností, hraničiacimi s nelogickosťou bolo dosť, vrátane toho opusteného ostrova, ktorý je uprostred veľkomesta a ide ponad neho dokonca most. Nejaké filozofické úvahy by sa o tom dali viesť a hľadať v tom nejaký hlbší zmysel, čo tým tvorcovia chceli povedať, ale to by sa dalo o každom filme. Mňa tento veľmi nepresvedčil. (20.11.2015)