Šance

Typická zábava dané doby, na kterou se dnes už jen může vzpomínat! I na spoustu umělců, co v ní účinkovali. Ve mě záznamy některých dílů vyvolávaj nostalgii jak bič a rád vzpomínám na dětství u báby, kde to frčelo každej večír. Navíc spousta nezapomenutelnejch scének, především od Izera a Dobrodinskýho, Holzmanna či Wimmera... Za ty vzpomínky 80% (25.04.2020)

Nevím, jak vy, ale já naprosto miluju Šanci, jak s Martinem Dejdarem, tak s Josefem Dvořákem a Mirkem Vladykou. Pořád u mě samozřejmě převažují ty díly, ve kterých se objevil někdo z Ypsilonky s příspěvkem od Miroslava Kořínka (hudebník z Ypsilonky). A úplně ty nejlepší jsou s přítomností Oldřicha Kaisera. Naprosto skvělý byl nečekaně 💧„Smutný letter“💧 nebo 🎻„Montiho čardáš“🎻 - Oldřich Kaiser spolu s Miroslavem Kořínkem vyhráli v hudební kategorii první místo za svůj velkolepý a velmi originálně pojatý „Čárdyho Montáž“ a dostali andulku. Není tohle sen? (je 👍🏻) Dokonce se, tuším že v kuriozitách, objevil pan Gregor, co umí mluvit pozpátku. Byl i v pořadu Možná přijde i kouzelník a já tomu nevěřila. Tohle je podle mě poslední porevoluční pořad, který za něco stál, i když byly díly postupem času slabší. V 90. letech už to byly víceméně jen bizáry. Tenhle pořad ještě měl nějakou úroveň. Vlastně ještě aby ne, když je autorem ✨František Polák✨. (24.06.2021)

Příjemný pořad v režii moderátorů Miroslava Vladyky a Josefa Dvořáka, který byl naplněn celou řadou velmi povedených čísel napříč všemi uměleckými obory - zpěv, tanec, imitace, skeče a mnoho dalšího. Mě osobně nejvíce bavily a vlastně baví stále výstupy Marka Dobrodinského se Zdeňkem Izerem, které podle mého názoru patřily k tomu nejlepšímu, co tento pořad nabízel. (17.07.2018)

Co si budeme povídat. Šance ve svých pozdějších a posledních dílech trošku nenaplňovala své jméno a to, o čem byla v raných a středních časech. Tedy byla nejprve za Martina Dejdara a i později velkou část moderování pana Dvořáka s panem Vladykou za pořad, který objevoval talenty či kuriozity a byl i tak scenáristicky stavěn. Měl svou talentovou a dovednostní část a i svou zábavní část, která se skládala krátkou chvíli z homevidea, tedy do té doby než začal pořad Tak neváhej a toč, mnohdy z neuvěřitelně zábavným dabingem Josefa Dvořáka, poté ze zpěváků a scének či historek herců a hereček. Později a mám důvodné podezření, že naprosto záměrně, se snažila vzhlížet k tehdy šíleně úspěšným nováckým estrádám, byť v trošku slušnějším podání, ustupovala talentová část pryč. Naštěstí tento záměr nikdy nedosáhl pochybné kvality typu Petra Novotného nebo Zlaté mříže složené z laciných a trapných vtipů. Pozdější díly byly slabší ale pohybovaly se v únosných mantinelech. Plusem bylo navíc i mnohé objevení zábavných lidí, kteří se osvědčili i lety. Ať už imitátor Petr Jablonský, či dvojice Izer - Dobrodinský, kteří v Šanci snad vždy předvedli ukázkovou parodii aktuálních televizních formátu způsobem jim vlastním, tedy ujetým. Některé scénky jsou dodnes kultovní Tabúú, 7 čili sedm dní, anebo Receptář. Můžeme ovšem vzpomenout i na legendární scénky Jiřího Wimmera Ostrava a Dirigent, či Mrazík Martina Dejdara. Šance měla vždy podle mého názoru výkyvy v kvalitě, něco bylo dobré, něco o trochu méně a později mnohdy i uměle vtipná, leč stále svého času velmi snesitelný a občas i zajímavý pořad. 60% (16.04.2020)

Další z povedených televizních pořadů, kterých je v dnešní době napříč všemi televizemi jako šafránu. Pepu Dvořáka jsem měl a pořád mám coby herce opravdu rád, Dejdar mi taky nevadí a Vladyka rovněž tak (i když u toho - já mám raději jeho hlas coby spolu komentátora při cestopisech). Jak už to tak bývá – kvality jednotlivých dílů byla různorodá, ale tak to bylo dáno tím, kdo se tam zrovna objevil za hosty (ať už z řad celebrit, nebo i kouzelníků a akrobatů) – tak to ale bývá u každého pořadu… (04.02.2019)