Snídaně u Tiffanyho

Zlatokopky boli už aj vtedy...A. Hepburnová opäť v romanticko-komediálnej polohe, ktorá veľmi často pripomenie kultové a nezabudnuteľné Prázdniny v Ríme a to nielen kvôli spoločnej hlavnej predstaviteľke, ale hlavne pre bláznivosť a živelnosť , ktorá ich spája i celé humorné podanie príbehu. Zmätená postava, ktorá sa nevyzná ani v sebe samej má s tvárou Hepburnovej nezameniteľné kúzlo. U mňa spokojnosť, ideálny film pre krásny večer vo dvojici, no spomínaný kult - Prázdniny v Ríme ostal neprekonaný. Aj preto o hviezdu menej. 80%. (31.12.2012)

Obstojně natočený, ale neúnosně konformní dílo, jehož jediným cílem bylo vystavět kolem „belgického úkazu“ zvaného Audrey Hepburn nějaké kulisy. Na ostatní se nebere ohled. Nelze přehlédnout, jak nechutně jsou znásilněný a ponížený všechny vedlejší postavy a jak sebestředně si „screwball“ dvojice Andrey a George přisvojuje okolí a samotný film, který obírá jak o příběh, tak o vypravěče (troufl bych si tvrdit, že „vypravěče“ před filmem stloukli a nechali svázaného ve sklepě). (08.10.2008)

Koktejlová bríza s letmými doteky zakaboněných spodních proudů, která dokáže být úžasně vstřícná, jiskrná a vitální, ale také úžasně statická a... letální. Buďte však bez obav, pozitiva (při překousnutí standardizovaných romantických patálií) převažují, třebaže jsem se vzdor očekávání zrovínka blahem netetelil. Audrey je (jak jinak) zlatíčko, drahoušek, je nepřekonatelně okouzlující/protivná (dle potřeby) ve všech hereckých polohách, zato "cylona" George Pepparda by v jeho podání rigor mortis zastala i figurína z výlohy Davidova fotbalového tajemství a jeden by nepoznal rozdíl. Lví podíl na dnes již prověřené klasičnosti má kromě Audrey sem, Audrey tam i akademicky oštemplovaná Manchiniho hudba, která dá posluchači možnost napojit se přímo z prchavé měsíční řeky... Ovšem Rooney aka pitvořivý Japonec? No comment. (07.03.2009)

Scénář: George Axelrod .. Roztomile slabý odvárek, jak v linii romantické tak komediální. Nepocítil jsem téměř žádné emoce a něco více než jen občasný drobný úsměv také film nevykouzlí. Obě tyto stěžejní roviny jsou totiž podané příliš vágně. Povedená je tak jen krátká návštěva Tiffanyho obchodu a vlastně celý ten jejich společný den. A samozřejmě deštivá scéna na konci s kouzelně promáčenou Audrey. Od snadno zapomenutelného průměru snímek zachraňuje Manciniho hudba a zejména kdo jiný než neodolatelně přitažlivá Audrey Hepburn, ale JEN za ní nemám důvod jít výše. Pokud by měla být řeč o "nejlepším romantickém filmu" budu vždy sázet na jinou klasiku - Casablancu. (25.10.2007)

Hovorí sa, že „poslušné ženské sa dostanú do neba, zlobivé tam kam chcú“ a presne o tom bola pre mňa táto sladká romantika...a scenár nebol až tak podstatný. Zásluhou geniálneho hereckého výkonu Audrey som tej malej mršnej Holly odpustila veškerú naivitu, vypočítavosť a sebectvo a emočne ma úplne dostala. Zo všetkých najlepšie však zahral neskutočne rozkošný Hollyn kocúr – ten ma bavil zo všetkého najviac. Raňajky u Tiffanyho majú údernú pointu, sladký záver a viem si predstaviť pustiť si to znova, znova a znova... (04.09.2008)