Encarnação do Demônio
Embodiment of Evil
Embodiment of Evil
Režie:
José Mojica MarinsScénář:
José Mojica MarinsKamera:
José Roberto EliezerHrají:
Raymond Castile, José Mojica Marins, Milhem Cortaz, André Frateschi, Giulio Lopes, Helena Ignez, Juliane Elting, Elder Fraga, Adriano Stuart, Rubens MelloObsahy(1)
Hrdinou filmu je Zé do Caixao, nebo-li Coffin Joe - alter ego režiséra, hlavní postava ve více jeho filmech a také ozdoba různých komiksů a dokumentů. "Embodiment of Evil" vypráví o trablech Joe´ho, který po opuštění vězení vyrazí na svatou misii po nejchudších čtvrtích Brazílie. (LIVINGDEAD)
Recenze (45)
Je to Kultovní Trash kde Příběh, Scénář nedává smysl,žádná logika prostě Trash! Ale to co ohromí jsou TOP strašlivé Gore scény, make up a vizuální efekty! Gore je fakt síla!! Četné Torture Scény, Záběr na houf kanibalistek jak žerou chlapům přirození,Nahá dívka uvnitř mrtvého Prasete, ponoření žen do sudu plného vnitřnosti! Kreativita očividně Režisérovi nechybí !! Násilí, které je zobrazeno ve filmu nedoporučuji citlivým divákům! ()
Musím se přiznat, že až do dneška jsem o kultovním brazilském hororovém režisérovi J.M.Marinsovi neslyšel ani slovo, stejně tak ani o jeho kultovní hororové postavě Coffin Joe. Že neznám jméno režiséra mě zas až tak nepřekvapuje (soudě podle tohoto díla, žádný mistr to asi nebude), ale jím ztělesněný hrobník s dlouhými nehty by si trochu té slávy zasloužil i v našich končinách. Pro začátek uvedu, že se mi tento film nehodnotí vůbec lehce, neboť je strašně rozporuplný - několik scén si pohodlně hoví ve vysokém nadprůměru, kdežto jiné koukají málem do odpadu. Nejsilnější stránkou snímku je jednoznačně gore (někdy je opravdu až fyzicky nepříjemné) a stylová hlavní postava, nejslabší potom herci, kteří buď nehrají vůbec, anebo naopak šíleně přehrávají. Tímto mi Embodiment of Evil připomněl Itálii 70.let, která na tom byla v pozitivech a negativech úplně stejně. Na několika místech jsou do filmu zakomponovány záběry z předcházejících dílů série, které na mne ale z hlediska strašidelné hororové atmosféry působily lépe, než všechny záběry nové dohromady. Nevím, jestli mohu s čistým svědomím tento horor někomu doporučit, ale předběžně tipuju, že se tu několik pětihvězdičkových hodnocení určitě objeví. U mne to je ale maximálně takových 50%. ()
(FESTIVAL OTRLÉHO DIVÁKA) Smrt není jen konec jednoho života, ale i počátek druhého (v nekrofilním slova smyslu), a tak nepřekvapuje, že zakončení trilogie o hrobníku Zé do Caixao je zároveň návratem na začátek k prvním dvěma dílům. Změny se projevily pouze kladně, a to v podobě kvalitnějšího gore a výpravy (nečekejte ale technicolorové vize pekla, nýbrž digitálně doupravené), a tentokrát není největším nepřítelem lid se svými předsudky, ale totalitní ruka zákona. Nechybí samozřejmě rýpnutí do systému, čímž se zároveň komentuje postavení hrobníka v kultuře a společnosti, protože stejný systém, který ho uvěznil (zakazoval jeho filmy, vystříhával z nich určité časti), ho nyní pouští na svobodu silnějšího než kdy dřív (největší rozpočet za celou kariéru). Odklon je ale patrný v tom, že danteovsko-nietzschovská výpověď filmu je oslabena na úkor té sadeovské, tudíž na místo půlhodinové vize pekla v závěrečné půlhodině či neustálého mudrování o nadřazenosti člověka a jeho krevní linie je většina času věnována fyzicky a psychicky odpornému mučení (cenzura diváky ušetřila záběrů krys zašívaných do ženských vagín v Pasoliniho SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, tentokrát tomu ale jsme vystaveni). Zůstávají do vyprávění vhodně začleněné záběry či zvuky z předcházejících částí, protože EMBODIMENT OF EVIL si užije především jejich znalec, kterého potěší, že cenzurou změněný konec dvojky na happy-end je zde přepsán na "správnou" verzi. EMBODIMENT OF EVIL je tak v Marinsově tvorbě to, co ve filmografii Wese Cravena NOVÁ NOČNÍ MŮRA, důmyslný návrat na počátek a zároveň komentář vlastního mýtu a postavení. Jen ta nevyrovnanost způsobená nerytmizováním scén z dvojky jako pohrobek přežívá. 9/10 ()
Hrůza? Děs? Brutal? .....v žádném případě. Spíše HNUS! Hnusný pohled na oplzlého starého špinavého dědka, který nedodržuje základy hygieny a nechává si narůst dlouhatánské nehty. Skoro 10 centimetrové nehtíky má ale pěkně špinavé. A hlavně rád je předvádí. Ačkoli je to manipulátor a vrah, bojí se snů a každého stínu. Je vystrašený jako zajíček. Což je dosti rozporuplné. K celkové nechutnosti přispívá i chudinská čvrť Brazílie. Pokud se režisér snažil o to, aby odpudil zájemce o turistiku, tak se mu to povedlo. A na závěr : už jsem dlouho neviděl ve filmu tolik ošklivých lidí, jako v tomto snímku. OBSAH: Hrdinou filmu je Zé do Caixao, nebo-li Coffin Joe - alter ego režiséra, hlavní postava ve více jeho filmech a také ozdoba různých komiksů a dokumentů. "Embodiment of Evil" vypráví o trablech Joe´ho, který po opuštění vězení vyrazí na svatou misii po nejchudších čtvrtích Brazílie. ()
Brak, telenovela, kontroverze, senilita, radikálnost, směšnost, extrémní hnus i umělá strojenost se mísí v tomto vpravdě unikátním díle živoucí legendy. ()
Před čtyřiceti lety Marins šokoval a znechutil, a to samé se mu v zásadě daří i dnes. Doba se změnila a tak se nutně musel změnit i jeho přístup, co ovšem zcela zůstává, je naprostá podřízenost horroru jako takovému. Málokterý film je tak moc určený jen opravdovým fanouškům filmového horroru. Zé do Caixao stále hledá dokonalou ženu pro pokračování své krve a lidé jako já si to užívají celým srdcem. Určitě se zde najdou slabší momenty nebo horší herecké výkony. Ale komu to vadí? Encarnação do Demônio je esencí obskurního horroru a filmem, jaké dnes už vlastně ani nevznikají. Doporučuji svým přátelům. ()
Závěrečný díl trilogie byl mým seznámením s legendární postavou Coffin Joea. Ďábelský, páření chtivý stařec s kurevsky dlouhými nehty je po 40 letech propuštěn z žaláře, nenechá si nic vykecat a za asistence oddaného komanda pokračuje v čem zřejmě kdysi dávno skončil. To jest hledání své vyvolené působením bolesti a utrpení. A jelikož je Hrobník starý hříšný chlípník, na cestě ho provázejí nepříjemné vidiny, přízraky z minulosti. Vrátil jsem se z kina, byla to výborná zábava plná osobité teatrálnosti, choromyslných obrazů a černého humoru. (Mix EL TOPO a BLOOD SUCKING FREAKS.) ()
Tenhle film je sice na jednu stranu hroznej brak!! Debilní děj o ničem, ale fakt o ničem, naprosto trapnej scénář, kterej se zuby nehty něčeho snaží držet, ale vůbec mu to nejde. Šílený herecký výkony, trapný přehrávání, snůžka trapným a nesmyslných proslovů, který mě fakat otravovaly ... Ale na druhou stranu je zde prostě úžasnej vizual, hromada mučení, gore, hnusáren a krásnejch nahejch holek a to prostě zvedá laťku o několik stupňů nahoru ... S mučením ženskejch se fakt Coffin nesere a některý scény byly i na dnešní dobu docela hodně drsný a překvapující ... Je to tak, tak, ale ty 4* tomu prostě dám ... každopádně je to divnej film, Brazilská kinematografie obecně mě asi nikdy moc oslovovat nebude ... ()
Přiznám na rovinu, že až tento oficiální konec trilogie o Coffin Joeovi je mým prvním setkáním s ním. Setkání to bylo velmi příjemné, plné dobré hororové podívané. Naštěstí tvůrci mysleli i na diváky jako jsem já a díky připomínkám předchozích dílů mi napověděli jak se na hlavní postavu dívat skrz její minulost. Z hlediska gore je film nabitý výbornými nápady, především co se týče dokonalých scén mučení, případně i perfektní pasáž z Očistce. Jediné velké negativum, které nedokážu odpustit, je příliš nechutné a moderní prolínání do dalších scén, které mi připomnělo něco podobného z jakéhosi tuctového seriálu a za nesmírnou rušivost tohoto aspektu musím dát hvězdu dolu. Přesto mě Vtělení ďábla silně nalákalo na další/minulé příběhy Coffin Joea. ()
"Krása pomine, ale tvá nadřazenost je věčná." To mám z toho, že o Marinsovi jsem slyšel jen z pendolína (tj. ještě méně než z rychlíku) a tak jsem očekával seriózní horor... Jediné, co má na tomhle filmu áčkovou úroveň, jsou gore efekty, v nichž se také film pěkně zvráceně vyžívá a od diváka očekává to samé; všechno ostatní je brakově laciné, ať už jde o výpravu, ošklivou kameru (s buď zcela primitivními nebo wanna-be-cool kompozicemi), nevzhledná digitální pozadí nebo herecké výkony. Sám Marins už takhle ke stáru vypadá silně páprdovsky, takže jako (opět wanna-be) démonický Zé do je akorát směšný. Přiliš nefandím tomu, když se za každou bizarností nebo úchylárnou hledá nějaká sexuální frustrace/obsese tvůrců, ale v případě Vtělení ďábla si vzhledem k tomu množství svlečených, souložících, zvrhle submisivních a mučených žen nějak nemůžu pomoct. Inu, každý máme jiné metody, jak balit holky a nerad bych Zé dovi upíral ty jeho, ale líbit se mi nemusí. "Zabil jsem tvoje tety. Co teď budeš dělat?" ... "Budu tvoje!" ___ LFŠ 2010 ()
Mé znovusetkání s hrobníkem po letech dopadlo více než dobře. Fantasmagorické podobenství o hledání nesmrtelnosti je plné odkazů, symbolů, metafor, snů, vzpomínek a halucinací. Své místo mají i povedené gore a pro leckterého diváka nechutné scénky (z rozříznutého prasete vyleze zkrvavená dívka, topení ve vnitřnostech, noření hlavy do nádoby se šváby, báječná scénka s pavouky, kanibalismus, věšení na háky, bičování, stahování kůže...joj, přepestrá nabídka děsu a krvavé krásy). U mě asi vede scénka s krysou, jelikož mi připomněla knihu Americké psycho a následně film, do kterého se režisérka neodvážila onu krysu dát. Jasně, u zavěšování či sešívání úst poznáte, že si to dotyční ve skutečnosti užívají, ale to na věci nic nemění. Peklo na zemi i pod zemí připomene, že nebe možná vůbec neexistuje... ()
Oficiální třetí díl o hrobníkovi Zé do Caixao, který po propuštění z vězení touží pořád po tom samém a to je zasadit svoje sémě do ideální ženy a zachovat tak krevní linii. Třetí díl jednoznačně disponuje největším rozpočtem což je znát především na gore efektech, který jsou hodně povedený. Samotnej Coffin Joe jak je tady nazýván už ale ani zdaleka nepůsobí tak děsivě jako v předchozích dílech. Ani jeho chování není tak suverénní. Ba naopak mi místy připadal jako vystrašenej dědula. Osobně si myslím, že už se Martins po těch letech nedokázal do role hrobníka vcítit jako zamlada a tak trochu to i odflákl. " Embodiment of Evil " je filmem který mnoha lidem nesedne. A už vůbec né těm co neviděli předchozí díly na něž tenhle snímek navazuje. Je sice pravdou, že filmem se prolínají scény z předchozích dílů, což dává divákům ( neznalých předchozí díly ) jakž takž šanci alespoň trochu se zorientovat. I přesto je podle mě povinností ( když už tak )vidět celou trilogii ( a jako bonus Awakening of the Beast ). Embodiment of Evil nemá ani zdaleka takovou sílu a atmosféru jako předchozí díly ( to se netýká gore ), ale i tak je to pro mě celkem obstojný zakončení téhle série . Slabší 4 hvězdy si to ode mě vyslouží. PS: Vůbec by mi nevadilo kdyby to bilo černobílý. ()
Vím, že nejsem objektivní, a že nadšený divák Festivalu otrlého diváka by filmu dal hvězdiček všech pět, ale já z toho filmu vážně strávila tak 70 minut uhýbání pohledem kamkoliv jinam... ()
36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - INVENTURA - Půlnoční delikatesy (Encarnação do Demônio / EMBODIMENT OF EVIL / Vtělení ďábla) - 29. 7. 2010 - kino Hvězda - Uherské Hradiště - 10% ()
První zkušenost s tímto dábelským hrobníkem. Ale obávám se, že i poslední. Neustále tam jen chodil v podivném oblečení a po chvilce už mi ty jeho dramatické výstupy začly připadat dost otravné. Pár nápaditých a nechutných scén se tam našlo, ale vesměs to byla nuda. Chvíli jsem uvažoval o neutrálních 3*, jenže když si vzpomenu, že jsem se těšil na konec...50% ()
„Kdyby peklo existovalo, šel bych tam sám, po svých...“ Embodiment of evil je teda pěkně ujetá úchylárna. To se jen tak nevidí. Josefel Zanatas aka Coffin Joe zpočátku vypadá jako divně oblečený, divně vypadající a ještě divněji blábolící starej dědek, s nímž bude pěkná nuda, jenže pak se z něj vyklube pěkně nechutný a úchylný chlápek, který nás zavede do bizarního a morbidního světa mučení, kanibalismu, slepých čarodějnic, kouzel, krve, ukusovaných penisů, stahování z kůže, mrtvých prasat, bičování a mučení nahých žen, bizarního sexu v dešti krve, duchů a vraždění. Coffin Joe je prostě magor, totální. Měl-li bych to k něčemu přirovnat, tak asi k Divadlu hrůzy (Blood sucking freaks) nebo Domu tisíce mrtvol, jenže tohle je mnohem ujetější a úchylnější. Milovníci a milovnice bizarního gore si jistě přijdou na své. Jenže kromě bizarnosti a gore film nezaujme ničím jiným a než k bizarnostem a gore došlo, je to docela nudné (popravdě i během a mezi bizarností a gore). Navíc já na gore nějak zvlášt neujíždím, takže pro mě je to, kult nekult, s odřenýma ušima průměr. ()
[Festival otrlého diváka 2010] Total underground, zavánějící anarchií, středověkou mučírnou, okultizmem a hodně bolestivými fetiši. Ano, hodně scén se zohavováním lidských těl bylo točeno naživo. Že by si Marins dal inzerát na nějaký sadistický stránky? To vše je rámovaný romantickou zápletkou, omýlající témata jako láska a plození dětí. Nejvíc mě ale na Vtělení ďábla překvapila velmi dobrá filmařská úroveň filmu a vizuál, kterej si nezadá s áčkovou produkcí. Budu si muset stáhnout celou trilogii a pustit si ji na jeden zátah. Takhle jsem nedocenil nikde neuveřejněnej necenzurovanej konec předchozího filmu a určitě se toho najde víc. ()
Oproti úděsnému (ne děsivému) a pro mě nekoukatelnému À Meia-Noite Levarei Sua Alma z r.1964 je tenhle jeho výrazně mladší filmový sourozenec barevnější, bizarnější, záživnější, lépe natočený, zkrátka ve všech směrech modernější (což dá rozum). V hlavní roli zástupce Ďábla na Zemi se ďáblužel ztrapňuje šišlavý uslintaný dědek-neherec, ale jelikož je to (opět) sám režisér, dá se to pochopit. Několik výjevů je velmi zajímavých a ze všedního průměru vybočujících, konkrétně třeba filetování zadnice a následný autokanibalismus, scéna tortury policajtů aj. A třeba zašívání huby nebo propichování kůže na zádech a zavěšení za ni působily tak silně realisticky, že si tvůrci pro tenhle účel nepochybně zaplatili nějaké fakíry či pomatené masochisty, se kterými tyhle záběry jeli naostro, bez triků. ()
Já jsem se chtěla prospat a on néééé! Zbytečná blbost s potkany ve vagíně...a se stahováním kůže to nepřikořeníte. Když jsem si po projekci dala klobouk mnoho lidí chtělo utéct. Tak tento film fakt ne... // 36.LFŠ UH ()
Bylo to tak blbý, až mě to vlastně bavilo. Nevím, jestli to byl záměr (třeba jako u Tromy), ale asi spíš ne, nebo ne v takovém rozsahu. Každopádně Coffin Joe je jedna z nejdementnějších postav, kterou jsem kdy měl na plátně možnost spatřit. Zé do Caixaoje je zde naprosto necharismatickej (oproti záběrům z dřívějšího dílu), chová se neuvěřitelně trapně, a navíc vůbec neumí (nechce) hrát. Nejlepší scéna filmu a doklad toho všeho je hned ze začátku, kdy vychází z vězení. Střih je exemplární případ špatnosti hodný té horší části televizní seriálové produkce, opakované záběry z původního dílu jakoby říkaly, že něčím se to přece vycpat muselo, když už nebyly peníze na další minuty zvrácenosti. No nevím, jak bych na to reagoval, kdyby to nebylo na půlnoční projekci v Hradišti…[LFŠ 2010] ()