poster

Biutiful

  • Mexiko

    Biutiful

  • Španělsko

    Biutiful

  • Slovensko

    Biutiful

  • Velká Británie

    Biutiful

  • Austrálie

    Biutiful

Drama

Mexiko / Španělsko, 2010, 148 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • castor
    ***

    Aneb jak Alejandro González Iñárritu natočil svůj nejzbytečnější film. Předchozí multikulturní trilogii diváci milují proto, že mexický tvůrce nabídl intenzivní mozaikovité příběhy, které umožnovaly objevovat lákavé spojitosti mezi jednotlivými postavami. To, co přináší nyní, je přinejmenším rozpačité. Příběh je maximálně prostý. Otec dvou dětí se dozvídá, že ho pokročilé stadium rakoviny prostaty pomalu zabíjí. A tvůrci teď neví, o čem chtějí vyprávět. Kritizovat západní svět, vyprávět o umírajícím otci, který má hluboce zakořeněné morální zásady nebo chtějí něco úplně jiného? Ať tak či onak, nefunguje ani jedno, i když jsou jednotlivé části působivé a Bardem se úctyhodného prostoru na plátně zmocňuje se vší vervou.. prostě bohužel..(11.8.2011)

  • Crawler-D
    *****

    Magický realismus hadr se na filmovém plátně jen tak nevidí, ale zároveň velmi jednoduše opodstatňuje transcendentní rámec, který navzdory jisté naději jen mírně pozvedá mizernou náladu filmu, v němž je nedostatek štěstí stejný problém jako špatná gramotnost. Inarritu jiný, lineární a soustředěný, a přesto výjimečně poutavý.(7.2.2011)

  • ScarPoul
    ****

    Biutiful je chyba. Všetci totiž vieme, že správne sa to píše Beautiful. Rovnaké je to aj s Uxbalom. Je to čistá duša, robiaca chyby. Iňarritu spravil veľmi osobný príbeh. Namiesto šokovania a vypätých emócií prišiel s meditatívnym snímkom o zomieraní, dobre a odpustení. Santaolalla brnka na tú svoju gitaru a pomaly sa pred nami odohráva komorný príbeh bez výrazne silných scén - až teda možno na objavenie mŕtvych Číňanov. Namiesto toho film vrství rôzne emócie a vzťahy. Tie sa postupne vyvíjajú, alebo upadajú. Rovnako som bol veľmi spokojný s mierou niečoho nadprirodzeného. Zrkadlo ako miesto za ktorým sa skrýva toho viac, ako sa ľudskému oku javí, je tu využité veľmi originálnym spôsobom. Rovnako je veľmi dobre spracovaná aj línia duší a smrti. Možno sa nejedná o režisérov najlepší film, ale na konci zostane veľmi dobrý pocit, aj napriek ťažkej látke. A Javier Bardem podáva rozhodne jeden zo svojich vrcholových výkonov.(12.1.2015)

  • Rosalinda
    *****

    Konečně nový Iñárritu ve španělštině a kupodivu vyprávějící jediný příběh přímočaře od začátku do konce, žádné skládané střípky. A ono to funguje a funguje to dokonale i s tentokráte minimálním hudebním doprovodem. K tomu moje milovaná Barcelona z více než odvrácené strany a božsky hrající Javier Bardem. Užívala jsem si to. Příběh v sobě nese mnoho vrstev, ač necestuje po světě. Všechny postavy jsou tak barvitě napsané a tak přirozeně zahrané! Pro mne v tom bylo něco naprosto přirozeného. Jako bych se ani nedívala na film, ale byla tam fyzicky přítomná. Navíc podobně drnkavá Santaolallova muzika mne provází v různých životních okamžicích už deset let, takže i tím mi to bylo celkově dost blízké. Blízké je mi i Iñárritovo vnímání světa, což mě začíná až trochu děsit. Ve svých filmech zobrazuje Iñárritu život. Tvrdý, syrový, pravdivý, bez příkras, až je téměř hmatatelný a pokaždé člověka silně zasáhne. A člověk se jím nechá zasahovat znovu a znovu. Délku filmu jsem ani nevnímala. Jednoznačně 100%(30.8.2011)

  • H34D
    ****

    Úžasný Javier Bardem a odvrácená tvář Španělska. Všude chudoba, bída a lidé bojující o svůj kousek šťastného života. Příběh Uxbala zdařile kombinuje ryze osobní rozměr s určitou výpovědí o nižší společnosti jako o celku. Iňárritu nás provází celým příběhem s citem, ale netlačí na emoce víc než je nutné, člověk by však od něj čekal nějakou údernější pointu, či více silných scén... 7/10(17.1.2015)

  • - Alejandro González Iñárritu strávil stříháním filmu 14 měsíců. (Teodorik)

  • - Prvá scéna s prsteňom je skoro doslovnou citáciou prvej scény Formanových Lások jednej plavovlásky (1965). (zachary_m)

  • - Iñárritu během konkurzů po celém Španělsku nenašel nikoho vhodného pro ztvárnění postavy trpící maniodepresivní poruchou. Až těsně před natáčením zkusil casting v Argentině a narazil na tamní divadelní herečku Maricel Álvarez. (Olík)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace