Mother and Child

Spletenec 3 příběhů, které se na konci protnou mě dost dostal. Byly totiž všechny tak nějak přirozené, uvěřitelné, skvěle herecky obsazené (oblíbenců bych zde našel až překvapivě hodně, nejvíc se mi ale asi líbila role Annette Bening, u které byla vidět největší změna charakteru) a se všemi 3 "matkami" jsem dokázal soucítit a fandit jim. Ty niterné a křehké pocity, které je naplňovaly, ta intimní hudba a pomalejší ubíhání příběhu mi připomněly Iñárritův rukopis a možná, kdyby se sám ujmul režie, mohl být výsledný dojem ještě silnější. Tím však nechci říct, že by Rodrigo García zklamal, spíš naopak. Možná to není na čistých 5*, ale já je s radostí Mother and Child přiklepnu. Pro Swansea: To by ses divila :-D aneb tento film nemusí zasáhnout pouze ženskou část publika. (09.01.2011)

Nezvrhává-li se film v banální dojímadlo o tom, že správná křesťanská matka své dítě nikdy nedá, pak díky věcné režii a realistickým hereckým výkonům. Během pár úvodních záběrů je s brutální jednoduchostí shrnuto několik desítek let života i hlavní „prohřešek“, který hlavní hrdinku od jejího mládí pronásleduje. Stavbou příběhu – tři odděleně se odvíjející dějové roviny – připomíná Mother and Child drastičtější dramata Alejandra Gonzáleze Iñárritua, výkonného producenta filmu. Neromanticky fyziologické pojetí sexuálního aktu pro změnu oživilo mé vzpomínky na seriál Tell Me You Love Me, aniž bych věděl, že Rodrigo García režíroval jednu z epizod. Rovněž režíroval několik epizod cvokařské série In Treatment, což by mohlo vysvětlovat psychoanalytickou povahu filmu. V dlouhých záběrech, snímaných kamerou jen málo svolnou k jakémukoli pohybu, se odehrávají velká dramata. Jenomže ne melodramaticky, tedy na povrchu. Postavy po sobě nemusí křičet a prožívat šílená muka (vážně, Alejandro), abychom pochopili, jak se úporně snaží najít svá místa v životě a jak je trápí, že to nedokážou. Zatímco u jiných filmů mne ledabylost, s jakou hrdinky vyhledávají a nabízejí tělesnou rozkoš dokáže naštvat, zde mi sex přišel jako přirozená, psychologicky podložená součást dějového vývoje. Třebaže není závěrečné propletení rozpletených dějových nití stoprocentně věrohodné (těch náhod je najednou nějak moc), autentických momentů, kdy jsem plně cítil s postavami, se ve filmu nachází dost na to, abych scenáristům odpustil jejich dobráckost. Osud stejně milostivý nebývá. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, Beagle, mat.ilda (12.12.2012)

Jsem matkou, jsem i dcerou a nepřestávám rekapitulovat, co jsem dostala, co mi dluží, co dávám já a jaký dluh tu jednou zanechám. Co jsem pochopila je, že nikdy není pozdě věnovat někomu svůj čas. Je to dar, co se dárci i obdarovanému vyplatí. V Mother and child sledujeme i matku a dceru, co spolu nežily, navzájem se neobrušovaly, ale mají stejnou studenou krustu, naštěstí se záruční lhůtou, a ta jednoho dne povolí a pustí na svět laskavou a milující ženu, co se zaštítila před světem. Byla jsem dcerou, jsem matkou. Když už není komu vracet, pošlu svůj čas dál a poděkuju, že mám kam, stejně jako matky a dcery v tomhle úžasnym filmu. (31.01.2011)

Ci sa to niekomu paci alebo nie, zivot je ako jedna velka skladacka, ktora do seba casom krasne bud zapadne alebo nam nejaky kusok zostane a nevieme, co s nim. Tento film je jedno aj druhe, podla toho, z akeho uhla pohladu sa nan pozriete. Osudy vsetkych zucastnenych su podane s takou preciznostou, ze som s nimi prezivala vsetko, co im vyslo z ust, kazdy ich jeden pohyb. Naomi a Annette boli bravurne, to ako sa jedna aj druha nakoniec vyprofilovalii z chladnych zien (ale kazda inym sposobom) do tych milujucich a oddanych (kazda niecomu inemu) bolo nieco neuveritelne. Niekomu sa moze zdat, ze takychto filmov je vela, ale mne sa nikdy neprejedia a dufam, ze tieto male velke filmy tu budu stale a budu nam stale mat co povedat. PS: Bolo vyborne vidiet Annette zase v niecom zmysluplnom, kde mohla naplno preukazat svoje herecke umenie. (05.09.2010)

U mě dobrý. Jen bacha na SPOILERY. Charakterová proměna u Anette Bening, náhlý zvrat v případě názoru manžela Kerry Washington a hlavně totálně nepasující délka těhotenství mladé matky a Naomi Watts. Sice to jsou vady na kráse, ale celkovému dojmu tolik neubližují. Protože ten je velmi vymazlený a Rodrigo García dokazuje, že je zdatný scénárista a spisovatel (režijně mě oslovil už dramatem Cestující, i když většinu veřejnosti spíš nikoli). Alejandra Gonzáleze Iñárritua, výkonného producenta filmu, cítíme. Některé momenty naprosto žadonily o to, aby diváka vyždímaly do poslední slzy. García se k tomu nicméně nepřiklání, často je střízlivý a trumfy, které má schované po kapsách, dávkuje velmi umně. Také při castingu měl velmi šťastnou ruku, u mě vede kromě Naomi i třeba Washington nebo Samuel L. Jackson, mnohé scény jsou neotřelé a mají vnitřní sílu. Takže prostě u mě dobrý. (24.06.2015)