Reklama

Reklama

Uslyšte můj křik

Obsahy(1)

Jeden z nejdůležitějších dokumentů v dějinách polské kinematografie. Příběh útlaku a zapomnění, morální povinnosti a kolektivní represe. Film patří k polskému trendu dokumentů 90. let, jejichž autoři se věnovali tématům, o kterých se dlouhá léta mlčelo. Sebeupálení Ryszarda Siwiece bylo tragickým protestem proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Siwiec se upálil před zraky mnoha tisíc lidí na dožínkové slavnosti na varšavském stadionu 8. září 1968 a těžkým popáleninám podlehl o několik dní později, jeho čin se však podařilo tehdejší komunistické moci utajit. Na základě dochovaných dokumentů, výpovědí jeho nejbližších i očitých svědků se autor filmu pokouší odpovědět na otázky, jaké motivy Siwiece k jeho kroku vedly a jaký to byl člověk. (NFA)

(více)

Recenze (2)

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Působivá dokumentární rekonstrukce a výpověď o sebe-upálení "polského Palacha" Ryszarda Siwiece. Snímek s obdivuhodnou otevřeností i víceznačností a bez zjevné autorské manipulace odpovídá na důležité otázky: Kde, jak a proč se upálil? Jaktože o jeho činu, na rozdíl od činu Palachova, téměř nikdo neslyšel ani v samotném Polsku? Co si o Siwiecovi mysleli jeho nejbližší příbuzní a přátelé, jak reagovali očití svědci protestu? Byl Siwiec šílenec, anarchista, svatý muž či dokonce vzor hodný následování? A byla jeho nakonec dokonale ututlaná obět zcela marná? - Silně kritický film "Uslyšte můj křik" významně narušuje vžitý mýtus o hrdinném a vzdorujícím polském národu, který je často porovnáván s mýtem o zbabělém národu českém. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Maciej J. Drygas věnoval památce Ryszarda Siwiece kromě tohoto dokumentu také rozhlasový pořad Testament. A oba tyto počiny patří dodnes mezi nejdůležitější mezníky v otázce připomínání Siwiecova protestu. V 60. letech se ukázal jako velmi vlivný akt sebeupálení buddhistického mnicha Thich Quang Duca, který měl dopad na celou generaci dalších, kteří se rozhodli obětovat za vyšší princip mravní. Více k polským reáliím a hypotéze, zda se Siwiec v září 1968 obětoval z lásky k Československu nabízejí některé texty z pera Petra Blažka. Tento zkratkovitý výklad lze naštěstí doplnit celým příběhem vzrůstající frustrace, která v Polsku sílila po potlačení studentských nepokojů v březnu 1968 (po předčasném stažení "protisovětské" hry Dziady z programu varšavského Národního divadla). ()

Reklama

Reklama