Bhopal: Prayer for Rain
Režie:
Ravi KumarScénář:
Ravi KumarHudba:
Benjamin WallfischHrají:
Mischa Barton, Martin Sheen, Kal Penn, Tannishtha Chatterjee, Rajpal Yadav, Martin Brambach, Sophia Dawnay, Satish Kaushik, Manoj Joshi, Kailash Kher (více)Obsahy(2)
Mozaika příběhů lidí z Indie a USA, jejichž těžká životní rozhodnutí vedla v roce 1984 k největší průmyslové katastrofě v dějinách, která si během několika hodin vyžádala deset tisíc životů. Film je natočen na motivy skutečných událostí. Film Bhópál: Modlitba za déšť, který vznikl na motivy skutečných událostí, se odehrává v prosinci roku 1984, kdy ve středoindickém státě Madhjapradéš zahynuly v důsledku úniku smrtelně jedovatého plynu z továrny na pesticidy tisíce lidí. Snímek natočený v Indii sleduje ty, kteří žili v Bhópálu před touto průmyslovou katastrofou, která je stále považována za největší v dějinách lidstva, a byli zasaženi jejími tragickými následky. Bhópálská havárie, za niž podle mnohých dosud nikdo nenese zvláštní odpovědnost, má zásadní dopad na současný život místních obyvatel. Její oběti do dnešního dne stále neobdržely oficiální omluvu od indické ani americké vlády. (HBO Europe)
(více)Recenze (13)
Nedávno jsem se dozvěděl o této havárii, která byla mnohem horší než Černobyl co se počtu obětí týče a viníci katastrofy z americké firmy se k odpovědnosti postavili ještě hůře než soudruzi v SSSR. Přesto se o ní skoro nemluví, mrtví Indové asi nikoho nezajímají. Ze zvědavosti jsem se tedy mrkl na dosud jediné filmové zpracování. A je s podivem, jak se taková katastrofa s obrovským potenciálem ke ždímání diváckých emocí dá natočit nudně. Ke katastrofě dojde až 20 minut před koncem, předtím se jen představují postavy a moc se toho neděje, a vše, co se stalo pak, je odbyto několika titulky. Přitom u každé katastrofy platí, že zajímavější je to, co se dělo POTOM, ne předtím (to se dá odbýt pár flashbacky). V HBO to pochopili, a i proto byl Černobyl tak super. Tak snad jednou zpracují i tenhle námět. ()
Až do shlédnutí příběhu z Bhópálu jsem měl za to, že nejhorší průmyslová katastrofa byl Černobyl a ono kdeže, tu nejhorší průmyslovou katastrofu zažila ještě o pár let dřív Indie. A režisér Ravi Kumar se s jejím zfilmováním vůbec nesral. Ukázal jak pozitiva, tak negativa a to docela dost věrně. Ono je sice hezké, že jedna americká firma vytvořila pracovní pozice pro mnohé Indy uprostřed země, kde o práci jen tak někdo nezakopne, ale za jakou cenu? A kde v takovém případě hledat chybu, že? To je jako když by nějaký nadnárodní developer otevřel pobočku v Kongu a čekal, že do roka tam všichni budou ekonomové. Bylo mi z tohodle přístupu hrozně smutno a závěrečné scény v tomto filmu vše totálně stvrdili. ()
V ČR bych raději pobíral podporu, než pracoval v takové firmě. V Bópálu bych se zastřelil. ()
Nudné zpracování jedné z největších průmyslových katastrof, která se odehrála v indickém Bhópalu. ()
Katastrofický film, ktorý má ambíciu pokázať na neľudské praktiky nadnárodných spoločností, no chýba mu niečo zásadné – trochu thrillerovej zložky. Dozvedáme sa, akým spôsobom k tragédii prišlo, ale samotná tragédia už postráda emocionálnosť, niečo, čo by diváka naštartovalo, chytilo za srdce. Paradoxne najzaujímavejšie sú až záverečné titulky, kde je popis, čo sa stalo po tragédii... ()
Bhópálská nehoda je událost, kterou jsem před filmem docela znal a v Indii jsem byl, takže nemůžu říct, že bych byl ve filmu něčím zásadně překvapený. Tím nechci říct, že by se mi nelíbil. Naopak. Řekl bych, že jsou tu věci popsány sice zjednodušeně, ale v zásadě pravdivě. Herci tu fungují a dají se jim role věřit, stejně tak lokace působí autenticky. Líbilo se mi i to, že tu dobře popsali, proč byla chemička zrovna v Indii (zelená revoluce, obrovská poptávka po hnojivech), proč zrovna v Bhópálu (střed Indie s dobrou logistikou), proč měli lidi z fabriky ve městě radost (přinesla kvalifikovanou práci, za kterou se tam přistěhovalo dost lidí) a proč jich tolik žilo v její blízkosti (nelegální slum). Nehoda měla vcelku klasickou příčinu v kombinaci faktorů podobným těm černobylským. Podinvestování samotné továrny kvůli úsporám, nedostatečná údržba a řízení rizik, a v neposlední řadě i přístup státních autorit a personálu (to poslední bych zrovna v Indii docela vypíchnul). Někdo tu vytýkal, že se film věnuje úniku plynu až ke konci, mně to nevadí a vlastně mi to přijde i logický (kdy jindy taky, že jo?). Uměl bych si představit, že film bude mít nějaký silnější individální příběh, to je asi jediná věc, která mi tu chyběla. Ale jinak je to faskt povedená věc. ()
Snímek "Bhópál: Modlitba za déšť" není skvělou výpovědí o katastrofě, k níž v roce 1984 došlo - zase jsou až příliš silné ty dovětky, které následují po filmu, ale přece jen, pokud víte, co bude následovat, bude na vás film působit tragicky. A samozřejmě je tragický i bez znalosti události. Ale ta nevyhnutelnost mě nakonec dostala. ()
O tejto kolosálnej priemyselnej katastrofe som sa dozvedel len nedávno, a tak som sa celkom potešil, že som narazil aj na film venovaný tejto udalosti (aj keď by som bol radšej, keby takéto filmy podľa skutočných udalostí nemuseli nikdy vzniknúť). To čo sa udialo v Bhopale v roku 1984 nemá obdoby, a je to nesmierne smutné, že takto tam hazardovali so životmi a zdravým státisícov ľudí. Čo sa týka filmu, tak som od toho čakal akosi viac. Príliš veľa balastu o tom, ako to tam všetko funguje (resp. nefunguje), a samotnému nešťastiu a jeho dôsledkom bolo vo filme tomu venované pomerne málo. Ale inak koncept filmu bol celkom vhodne zvolený a páčilo sa mi, že nám to bolo sprostredkované cez bežné životy viacerých zamestnancov, no napriek tomu mám pocit, že sa tu až príliš veľa času venovalo prezentácii fabriky a amerických investorov. Nuž, asi budem musieť siahnuť radšej po nejakom dokumente. 2* ()
Film mohl byt ve vsech smerech lepsi, nejedna se o zadny velky pocin, na ktery by se hojne chodilo do kina, snad s vyjimkou Indie... Namet o u nas ne prilis zname katastrofe to ovsem pomerne slusne vykompenzuje. ()
V noci z 2. na 3. prosince 1984 došlo v indickém Bhópálu k největší průmyslové havárii v historii. Z chemičky patřící americké firmě uniklo více než 40 tun smrtelně nebezpečných plynů. Údajně dle svědectví místních obyvatel nebyl nikdo včas varován, protože poplašné zařízení prý bylo vypnuto... Následky katastrofální. Tolik stručně internet, kde jsem si musela resp. chtěla zjistit o Bhópálu co nejvíc. Dokud jsem úplnou náhodou neviděla tento film, žila jsem (jako Malarkey) v domnění, že nej hrůza byl Černobyl. Jsem slabší povahy, co se katastrofických filmů týká a tohle mě úplně rozsekalo. Safety is everybody's business... ()
Smutné a děsivé. O této katastrofě jsem nic nevěděl. Další důkaz o tom, že každý lidský život má pro svět (obyvatele) jinou váhu. U nás se například stále dokola věnujeme evropským obětem druhé světové války a o tom, jaká se děla zvěrstva v Asii se bavíme jen okrajově. Stále opakujeme počty mrtvých na té, či oné straně, ale nikdo to nebere v kontextu dějin. Je jasné, že žijeme tu a řešíme si tu rovněž i své věci, ale je potřeba se dívat na svět jako na celek i s historickými návaznostmi. Pak zjistíme, že je utrpení všude stejné, ani větší, ani menší, že bylo, je a bude. Je nutné vše brát v širších souvislostech, pak snad už konečně pochopíme na co si dávat pozor, a co naopak funguje dobře. Ale zpět k filmu samotnému. Západní snímky natočené v Indii na mě nemají patřičný efekt. Někde je vliv jen okrajový, někde už zcela dominantní, jako zde. Jak rád se poté vracím ke klasice. Zcela tuctové vypravování nás seznámí s několika postavami, ale jen velmi povrchně, a všemi událostmi, které zapříčinily smrt tisíců lidí. Samozřejmě těch nejchudších. Ti nemají pro samotné Indy, natož Evropany pražádnou cenu. Přímému následku unikajícího smrtícího plynu je věnován až závěr a poměrně stručně, škoda. Jinak bych ale vše za vinu společnosti nedával a věřím tomu. Jak bylo vidět, nepřítelem Inda je opět a hlavně Ind. Snaha ušetřit, obejít bezpečnostní pravidla, fušeřina nejhrubšího zrna, nekvalifikovaná pracovní síla... Nefalšovaná indická rozkrádací akce a úplatky nezůstaly pozadu. To by jim tam musel neustále někdo stát za zadelí s brokovnicí. Ale odpovědnost nese samozřejmě hlavní vedení, to je naprosto neomlouvá a zachovali se opět klasicky. Peníze tečou dál, nic se nestalo. V dobách před internetem si toho mohli dovolit určitě více, ale i dnes většina lidí uznává jen jednoho boha - peníze, takže... Hodnocení bylo jasné již od začátku a neslo se na vlně třech průměrných hvězd. Zajímavé dozajista, ale žel i ničím překvapující bezvýrazné vyprávění, kde se emocím příliš prostoru nedalo. ()
3/4 filmu dost nudná story. Ty příběhy obyčejných indů, pravděpodobně vycucané z prstu (ale hlavně aby to diváka chytlo za srdíčko..), šly úplně mimo mě a závěrečná katastrofa už ten dojem nevylepšila. Po skončení filmu jsem zavítal na wiki, přečtetl asi 3 články o téhle události a to mi dalo mnohem víc než celý film. ()
Film natočený na základe skutočných udalostiach. Arogancia a profit nad všetkým. Radšej by som to viac ani nekomentoval. Režisérovi Kumarovi vyčítam (len) to, že nebol trošku odvážnejší. Následky katastrofy reprezentované snímkami nepotrebujú žiadny komentár. (Podobne ako predtitulkové snímky). Osobné hodnotenie: 74% (***) ()