Nunta muta
Au diable Staline, vive les mariés !
Režie:
Horatiu MalaeleKamera:
Vivi Drăgan VasileHrají:
Meda Andreea Victor, Alexandru Potocean, Vasile Albinet, Doru Ana, Alexandru Bindea, Dan Condurache, Mihai Constantin, Dana Dogaru, Tudorel Filimon (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Skupina novinářů se rozhodne zmapovat sérii nevysvětlitelných jevů a na své cestě se dostává do zapadlé vesnice, kde prý zmizeli muži. Vzápětí zjišťují, že událostí, která zapříčinila zmizení mužů, je svatba, která se ve vesnici konala v roce 1953 za sovětské okupace hned po Stalinově smrti. Svatební obřad byl náhle přerušen nařízením, které z piety k zesnulému vůdci zakázalo na sedm dní veškeré slavnosti po celé zemi. Vesničané se přesto rozhodli svatbu uspořádat, avšak v naprosté tichosti. Osud vesnice tím byl zpečetěn.
Snímek natočil jako svůj debut Horatiu Malaele, skvělý divadelní herec a režisér, který do filmu vnáší řadu divadelních prvků. Stylově pak může připomínat Kusturicovy filmy s jasnou inspirací magickým realismem. Němá svatba nabízí hluboce působivou reflexi nejen sovětské okupace Rumunska ale komunismu jako takového. (MFF Cinema Mundi)
(více)Recenze (39)
Větší část stopáže velmi zábavný a vtipný film z prostředí rumunské vesnice se v závěru změní na velmi hořké drama. Při scéně "němé svatby" jsem chytal záchvaty smíchu, po scéně poslední nálada klesla na bod mrazu. (8.3. Cinema Mundi 2011) ()
Tak to byl hodně podmanivý snímek, měl v sobě humor, poetiku, orginalitu, ale taky velkou krutost. Horatiu Malaele debutoval opravdu ve velkým stylu a opět se mě potvrdilo, že Rumuni umí natáčet velký filmový zážitky bez potřeby miliardových budgetů, fascinující. ()
Teda poviem vám, málokedy divák zažije taký pocitový šok ako tu, hotová sauna. Prípravy na svadbu ako i samotná nemá svadba to je poväčšine len samá sranda a dobrá nálada, pri svadbe som sa už skoro za brucho chytal, avšak potom zrazu.... totálne ľadová sprcha a emotívny masaker. Pre mňa preto rozhodne zaujímavá záležitosť, aká sa len tak nevidí. Navyše prostredím a niektorými postavami mi to pripomenulo Jakubiska, v niektorých momentoch dokonca aj Felliniho. 80/100 ()
Taká ta divadelnosť snímku mi prekážala. Furt som mal pocit, že sa dívam na nejakú televíznu inscenáciu. Vlastne ma to ani nebavilo. Celý čas som čakal na to, kedy a ako tí chlapi zmiznú, na tú mystériu a ono hovno! Naozaj neviem, kde sa mi mal zatajiť dych, ked' tu zrazu bol už koniec. ()
Nápad 5*, prevedenie 3*. ()
Divadelné zázemie Horatia bolo cítiť a vidieť naozaj vo všetkom. Spôsob, akým bola podaná hlavná myšlienka filmu, bol vskutku zaujímavý. To preklopenie, z humornej polohy do vážnej, bolo dych vyrážajúce. Tie drobné momenty, ktorých bol film plný, boli fantastické. Lepšiu svadbu, ako túto nemú, som asi ešte nevidela. Silné 4*. ()
Způsob rumunského budování komunismu zdá se býti poněkud dekadentním... aneb vyvolávání duchů minulosti skrze jednu divokou němou svatbu v čarovné, téměř středověké atmosféře, s tragickým podtextem a s následky v podobě paranormálních jevů, jimiž je ono magické místo prodchnuto podnes. Přípravu a samotný průběh svatby řadím mezi své nejúžasnější filmové zážitky i krásnou ukázku lidské soudržnosti a radosti ze života za všech okolností, a nebýt rozpačitého konce, důvod k neudělení plného počtu hvězd abych pohledala. ()
Do svého prvního setkání s rumunským filmem jsem moc velká očekávání nevkládala, byla jsem však velmi příjemně překvapena. Po trochu rozpačitém úvodu, zasazeném do současné doby, jsem se přenesla do rumunské vesnice 50. let minulého století a zúčastnila se víceméně humorných příhod ze života jejich obyvatel. Když pak došlo na tu zakázanou oslavu s potlačovaným svatebním veselím, skoro jsem oněměla taky. Oceňuji výkony rumunských herců a práci režiséra Malaeleho. Opravdu podařený debut.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. ()
Je tu mírná analogie třeba s Pelíšky. Pohnutá doba, ve které jsou ale komunisté vykresleni spíš jako směšné figurky, zatímco okolí si žije svoje spokojené životy se všemi slastmi a strastmi. Pak ale přijde chvíle, kdy bolševici krutě zasáhnou do života všech zúčastněných. Film má originální nápad a svérázné obyvatelé zapadlé rumunské vesničky první poloviny padesátých let, seřazené do klasického panoptika, které k podobným komediím neodmyslitelně patří. Vlastně první hodinu se nic moc neděje, ale ta pohodová venkovská atmosféra a jednotlivé postavičky člověka zaujmou a pobaví. Do vážna se přejde ve chvíli, kdy se na scéně nepřímo i přímo objeví ruští vojáci, ale pak přijde vrcholná scéna se samotnou němou svatbou, která mě zase rozesmála a pobavila jak už dlouho nic. Co mi moc nesedělo byla jakási poetika zosobněná podivnou věčnou nevěstou, která mi přišla zbytečná a pak ono orámování televizním štábem. Proti takovému konceptu nic nemám, ale chování filmařů na konci a vlastně i samotný konec, to mi přišlo nepochopitelné. Nicméně Rumuni pobavili. 80% ()
Na první dobrou vnímám jen niterný rozporuplný pocit, haluškové pasáže pro mě moc nejsou, asi jim příliš nerozumím. Smysl pro humor zřejmě také nemám, neb jsem se nebavila, snad jen u těch příprav svatby a samotné hostiny, ovšem jen tu první půli. Jakmile se to přehouplo z ticha do bujarosti, bylo nabíledni, jak to dopadne. Psal se rok 1953 a Džugašvili vládl i posmrtně bolševickou pěstí. A ta celková ukřičenost a teatrálnost, hromadné otáčky a poklony, ach jo. Tohle není můj oblíbený šálek čaje, konstatuji s politováním. ()
Poetický snímek z prostředí jedné balkánské vesnice, ve kterém se komické prvky střídají s těmi tragickými a celé je to zahalené zvláštní mystickou atmosférou. Výborní herci, hudba a svatba, na kterou nejspíš jen tak nezapomenu. ()
Hodně nadsazený pohled na nesmiřitelnost dogmatu kultu osobnosti s požadavky lidské přirozenosti ve své temperamentní poetice a ostrém humoru připomene Mihaileanův Vlak života. I když jsou zde historické souvislosti načrtnuty ve velmi hrubých a přímočarých konturách, jejich rozvinutí v absurdní situaci svatby v době nařízeného národního truchlení a mýtu o vesnici bez mužů vede k jistému prohloubení i neotřelé reflexi dobového vyšinutí. Horatiu Malaele uplatnil především cit pro rozvíjení situací, z nichž vrcholná scéna němé svatební hostiny, v níž všeobecný mumraj a křik blahodárně utichne, až bere dech svoji bezbřehou nápaditostí a tragikomickým rozměrem, v němž se melancholické pocity mísí s výbuchy smíchu. Její sílu nakonec nepřekoná ani přepjatý konec, který chce být až příliš studenou sprchou. Je potěšitelné sledovat, že rumunská kinematografie po letech dosáhla pestrosti a vedle sociální linie se zdárně rozvíjí i vzletnější stylizovaný proud "balkánského espritu", který dal například vzniknout i výtečné alegorii Kdesi v Palilule. ()
...když už si myslíte, že je všechno cajk a nic se nemůže stát, někdo vás jednoduše usadí na prdel. ()
Na konci filmu mě přepadla až fyzická bolest a bezmocnost. Opět mé utvrzení v tom, že roztahovačný národy nenávidím oprávněně. Záběry samotné tiché svatby byly dokonalé. Hodně mi to připomínalo Kusturicu a asi proto se mi to tak líbilo. ()
Úsměvná rurální groteska z období sovětské okupace s netradiční svatební hostinou a velmi hořkou tečkou. ()
Naprosto skvělé! Fantastická kamera, úžasná atmosféra, skvělý soundtrack, scénář, chytrý závěr, super herci...Nemám co vytknout. Kdo má rád např. Kusturicovy filmy bude nadšený! ()
v produkcích bývalých ruských kolonií se občas najde zajímavé dílko a toto je bezpochyby jedno z nich. Na první pohled nenápadný film, z kterého se vyklube silná výpověď o drastickém chování usurpátorů na konci stalinistické éry. Hořkosladké drama potěší poetikou blízkou Kusturicovým filmům a doporučil bych ho i jako výukový materiál. [ PŘÍBĚH: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Temer mistrne namichany mix komedie a dramatu. Behem sledovani nekterych scen, divakovi probehne hlavou tvorba Kusturici ci Felliniho. Vyborne zpracovani a hudba, pro me velmi prijemne prekvapeni... ()
Že moje očekávání budou překročena až takovým způsobem, to jsem opravdu nečekal :) ()
Film o stalinistickom absurdistane v povojnovom Rumunsku. Krásna práca režiséra aj hercov, ktorí v hrali a mali z hry rozhodne zábavu a nežne s takou naivnou poetičnosťou hrali vidiečanov odľahlej rumunskej dedinky, záver bol šokujúco krásne tragický divákovi necháva so smútkom z prežitého filmu pozerať sa na rozvaliny akejsi továrne, ktorá bola postavená misto bývalej dediny, kde sa tak krásne skoro až bezstarostne žilo kedysi. ()