Hitlerovi válečníci

Hitlerovi válečníci tvoří přirozený celek s druhým seriálem Hitlerovi muži - k oběma Guido Knopp, jeden z největších znalců problematiky 3. říše, napsal scénář a shromáždil podklady. Špičková práce v oblasti dokumentaristiky, která se opírá o dokonalou znalost prostředí a historických aktérů. Celkový dojem: 100 %. (24.04.2010)

Prakticky stejná výpovědní hodnota jako u předchozích Hitlerových minions, tedy pomocníků/mužů. Jen s tím rozdílem (a teď se samoz. jedná o ryze subjektivní pohled) že přec jen tato minisérie pojednává převážně o vojácích (čímž je nikterak tímto neomlouvám, jen je snadněji chápu, než ´´ty druhé´´) tělem i duší a nikoli o šílencích, psychopatech a zločinných teroristech. Proto ´´jen´´ za 4. Byť i zde bylo pár části v jednotlivých dílech, které slušně rozjitří nervy, zejména co se týče Stalingradu, což je dle mého jedna z největších hrůz celého 20.st. Jednoznačný vrchol, Rommel a Canaris. V každém př. je Quido Knopp, MISTR.  (11.07.2022)

Prakticky stejná delikátní záležitost jako Hitlerovi muži, pod níž je rovněž podepsán prvotřídní odborník Guido Knopp. Věrohodná fakta jsou proložena archivními záběry i výpověďmi pamětníků. Pokud bych měl vyzdvihnout trio nejzajímavějších dílů, tak za mě: Manstein, Rommel, Udet. 85% (16.12.2015)

Mimořádný dokument o pohlavárech Třetí říše, kterým nebyla do současnosti věnována zásadní pozornost (kromě mýty ověnčeného Rommela), přestože jejich vliv na přípravu nebo průběh války byl zcela zásadní. Čím hlouběji se nořím do souvislostí, tím více mám dojem, že Německá válečná mašinerie byla od začátku skřípajícím strojem, jehož nekonečné zákulisní hry, půtky, ideologické tmářství a zejména nekompetentnost šéfů klíčových resortů, v podstatě již na začátku války odsoudila Třetí říši k záhubě. Smutek však není na místě. Za pozornost rozhodně stojí Ernst Udet, mimořádný pilot, který stojí za technickým vzestupem Luftwaffe ve třicátých letech, střemhlavým útokům a sirénám zkázonosných letadel Stuka a zároveň člověkem, který se až naivně nechal zatáhnout do mašinérie, se kterou v podstatě neměl a nechtěl mít nic společného. Právě on věděl a stále opakoval již v roce 1940, že letadla Luftwaffe již byla zastaralá, což ovšem velkohubý Göring prezentoval záměrně obráceně. Ucelený profil šéfa Abwehru Canarise, jeho dvojí život, včetně záměrné neplnění rozkazů, je skoro neuvěřitelný. A navíc nebyl v NSDAP, což je ještě podivnější, na takovém postu. Za zmínku stojí schopný, ovšem opomíjený, Erich von Meinstein, kterému po válce zásadně zredukovali trest a povolali ho, aby budoval novou armádu či Fridrich Paulus, který se vzepřel Hitlerově vůli a neobětoval svou šestou armádu. Bizardní však je, že za zejetí se vrátilo z cca 5 tisíc vojáků. Naopak neuvěřitelně tupě a bez zrnka invence působil náčelní Hitlerova štábu Keitel, který v podstatě jen plnil rozkazy. (06.02.2011)

Z Hitlerových mužů mi bylo možná víc blbě než z Hitlerových válečníků, ale to nic nemění na tom, že i další Knoppův dokument je po obsahově i emocionální stránce znovu dokonale nabitý. Obě skupiny spojuje kariérní zmrdství, ale osobně mám pocit, že válečnici sice stáli na špatné straně, ale jejich schopnosti by ráda využila i druhá strana. Zároveň hůře nesli zvěrstva na frontách a lidské ztráty ve vlastních řadách. Hitlerovi muži byli v mnoha ohledech neschopní a někteří tak byli i popisováni samotnými pamětníky. Neměli absolutně žádné svědomí a jen se kurvili, vyžírali ve svých vilách a lezli vůdci do prdele. To ostatně dělal i Keitel, který také z výběru válečníků vychází jako totální nula. Největší válečná hvězda režimu Rommel si svou chybu připustila až těsně před svou vynucenou sebevraždou. Manstein Hitlera nikdy neuznával jako vojevůdce. Canaris byl rozpolcený skoro celou válku. Pauluse stalingradské peklo dohnalo až k odmítnutí rozkazu a raději padl do zajetí Sovětů. Udet se k výběru nacistických válečníků dostal jako slepý k houslím. Letecké eso 1. světové války si 20. léta užívalo jako filmová hvězda podle hesla "víno, ženy, letadla". Bohužel pro něho se později nechal překecat svým kámošem z války, výstavním zmrdem Göringem a skončilo to jak jinak než sebevraždou. (15.11.2015)