Jue hun yin
The Fatality
Recenze (4)
Škoda toho poměrně dost zmateného zpracování jinak velmi zajímavého námětu. ()
Hlavním hrdinou je třicetiletý He Zhi Rong z Taiwanu, společensky poznamenaný nehezkou jizvou na tváři, který dosud nenalezl smysl života, cítí se zbytečný, osamělý, nespokojený se svým životem a k tomu jej ještě navíc sužují podivné strašidelné vidiny smrti jeho samotného nebo jiných lidí. Zoufale touží po jiném životě. A zdá se, že se mu jeho touha vyplnila. Jednoho dne se totiž najednou probudí v Thajské nemocnici, s krátkými vlasy, bez jizvy, stojí u něj žena, která tvrdí, že je jeho manželka a všichni ho oslovují Asanee. Lékaři si myslí, že jen ztratil paměť. On si však vše dobře uvědomuje. A ještě něco se změnilo. Jeho vidiny jsou častější a intenzivnější a začínají dávat smysl, ukazuje se, že je Asanee jakýmsi správcem smrti, za nímž chodí mrtví z jeho vesnice, aby jim orazítkoval jejich úmrtní listy. Jeho žena navíc skrývá tajemství, a vlastně i někdejší Asaneeho život, které musí He Zhi Rong odhalit. Asanee je totiž sám něco jako smrt, sám může zajistit, aby zemřel kdokoliv bude on chtít. Hned jak mi došlo, že je to Thajský film, očekával jsem nejhorší. A počáteční rozjezd ve stylu klasické neoriginální asijské duchařiny mě v tom jen utvrzoval. Jenže pak mě Thajci zaskočili. Příběh se totiž zcela neočekávaně začal vyvíjet hodně zajímavě a poměrně originálně. Z duchařiny se stalo pozoruhodné a velmi přijatelné temně mysteriózní, lehce fantasy-horrorové drama. Tento typ příběhů v Asii prostě umí, má to své neocenitelné a myslím, že i do jiných koutů země nepřenositelné kouzlo. Thajci mě tentokrát opravdu překvapili. Příběhově nejlepší a nejzajímavější thajský horror, co jsem viděl. Jediným jeho negativem je, že je tento poměrně originální příběh vyprávěn a natočen zcela v tradicích asijských duchařin, což trochu sráží jeho originalitu a hází jej to do zbytečně stereotypních vod. Je škoda, že i díky tomu to už podruhé asi nebude tak dobré. A možná by mohl být trošku kratší. Pokud vydržíte trošku vlažnější rozjezd, nakonec možná budete i příjemně překvapeni. Já byl. ()
Thajský snímek „Jue hun yin“ je rozhodně potvrzením toho, že thajské horory nejsou až tak špatné. Jen by to chtělo ještě trochu lepší filmovou techniku a budou to skutečně skvělé filmy. Scénář je v tomhle případě rozhodně prvkem, který hraje prim. Pak už jen stačilo udržet atmosféru a vést herce způsobem, který je dostačující. Není to převratný horor, ale je to velmi dobrý horor. ()