poster

Vrah ve mně

  • USA

    The Killer Inside Me

  • Velká Británie

    The Killer Inside Me

  • Belgie

    The Killer Inside Me

  • Nizozemsko

    The Killer Inside Me

Krimi / Drama / Thriller

USA / Švédsko / Velká Británie / Kanada, 2010, 109 min

Předloha:

Jim Thompson (kniha)

Scénář:

John Curran

Kamera:

Marcel Zyskind
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rikitiki
    **

    Nemusí to být špatný román. O dekadentním prostředí násilně udržované fasády cnostného Jihu, za kterým se skrývají všechny možné obsese a náruživost. Třeba se v knize hodně píše o pokřiveném vnitřním světě hlavního zvráceného hrdiny. Ale film nic z toho neukázal. Máme tu jen samoúčelné násilí, opájení se scénami, které jsou kruté a zbytečné. Doplněné četnými nesmysly v ději.(29.5.2018)

  • milka
    ***

    Celkem hodně divný pokus o noir, který má možná v hlavní roli výborně hrajícího Caseyeho Afflecka a manipuluje s celkem dobrou atmosférou 50. let, ale jinak je režisérsky celkem nevyvážený. Navíc příběh mi přišel docela slabý a i přes Aflleckův působivý výkon jsem se hlavní postavě nedostal pod kůži ani trochu. Což je v tomto případě docela problém. Režisér to navíc nemá pevně v rukou a střídají se zde zajímavější pasáže s poněkud nudnějšími. 50%(29.9.2010)

  • Sobis87
    *****

    Jelikož jsem obeznámen s filmografií Michaela Winterbottoma pouze v rozmezí let 2003-2010 – tedy počínaje fascinujícím filmem Code 46 – nebudu tím pádem brát ohled na filmy předcházející. Ze zkušeností s oněmi novějšími počiny si dovoluji tvrdit, že tento progresivní filmař nedokáže uspokojit mainstreamové publikum, a to z jednoho prostého důvodu – ani se o to nesnaží. Reflexní a narativně vrstevnatý Tristram Shandy, artová a sexuálně explicitní drobnokresba vztahu v Devíti písních, pseudodokumentární „nudné“ drama Síla srdce nebo již zmíněné melancholické minimalistické sci-fi Code 46 balancující na hraně spirituality. Vrah ve mně se nejvíce podobá právě Code 46, neboť u obou filmů je k určitému „hollywoodskému“ žánru přistupováno značně progresivně. Winterbottomova novinka – mimochodem adaptace brakového románu – spadá do žánru film-noir, který vznikl ve 30. letech 20. století, vedle klasických žánrových prvků se zde však vyskytují i prvky moderní, díky čemuž by se Vrah ve mně dal označit i za neo-noir. Při projekci jsem si několikrát vzpomněl na Kieœlowského Krátký film o zabíjení, neboť u obou filmů je hlavním cílem především profilace pokroucené mysli, dramatické vyústění ve vraždu a díky famóznímu výkonu Caseyho Afflecka je celá ta podívaná, kdy se z kauzality vyplynuvších násilných aktů stává jednoduchá obsese, neskutečně intenzivní. Pokaždé, když se z milého zevnějšku titulního antihrdiny vyloupne jeho temné násilnické já, je to moment šokující, krutý a děsivě mrazivý. Myslím si, že scéna, ve které se městem pochvalovaný šerif snaží ubít k smrti prostitutku v podaní Jessicy Alby, bude strašit v mysli nejen diváky se slabší povahou a rozhodně se nejedná o jediný moment, kdy člověku zatrne. _____ Vizuálně je Vrah ve mně taktéž na pomezí mezi klasickým a moderním. Prvně Winterbottom natočil celý film barevně (bratři Coenovi svou poctu noir Muž, který nebyl udělali černobíle, stejně tak Soderbergh své Berlínské spiknutí) a dává přednost měkčímu melancholickému svícení před zlověstným tvrdým světlem, díky čemuž ony brutální výjevy vyzní více nečekaně a nepatřičně vůči zdánlivě idylickým 50. létům, v nichž se film odehrává. V některých momentech film dokonce hýří barvami natolik, že připomíná propagační plakát amerického stylu života na idylickém předměstí. V kontrastu s touto vizuální novostí v rámci žánru pak Winterbottom servíruje ikonické obrazy, které dávají vzpomenout na Maltézského sokola nebo Hluboký spánek. Celková atmosféra malebného amerického městečka pak v kontrastu s hnusem, který bublá pod jeho povrchem, připomíná charakter samotného hrdiny – pohledného sympaťáka, v jehož nitru rezonuje čiré zlo (či snad zlost? zlá nemoc?). Jako některé z předešlých Winterbottomových filmů se může i Vrah ve mně zdát vzhledem k celkové délce narativně strožejším a je pravda, že některá ta dramata vřou spíše pod povrchem, stejně tak je třeba do psychiky charakteru proniknout s vlastním aktivním přičiněním. Winterbottom byl „vždy“ (opět upozorňuji na neznalost filmů před r. 2003) hlavně požitkářem, který s divákem komunikuje skrze atmosféru, hudbu a melancholické (či naopak kruté) obrazy. Nechce po něm, aby si nechal vyprávět do detailu vypiplaný příběh, nýbrž aby si ten příběh přímo prožil. A toto Winterbottom jakožto jeden z nejprogresivnějších režisérů balancujících na hraně mainstreamových žánrů a artu zvládá na výbornou. P.S.: To, jak jsou divákovi předkládány indicie pro konstrukci možného motivu vrahova běsnění, aby se vše nakonec zvrhlo čirou obsesi, mě velmi potěšilo.(11.10.2010)

  • larelay
    ***

    Sceny mlatenia zenskych, hlavne Jessicy mi teda vobec nerobili dobre. Boli zbytocne brutalne a obzvlast u tej Jessicy, kedy som si vravela, ze preboha, uz dost. Inak mi to prislo prilis natahovane a v takmer dvoch hodinach filmu zacne liez na nervy aj Caseyho hlas, ktory za normalnych okolnosti az tak otravny nie je. Sklamanie.(23.8.2010)

  • SexyAjinka
    *

    Po necelé půl hodině jsem to chtěla vypnout. Jediné, co tento film, tento příběh má, je násilí, hnus, perverznost a zatuchlá smrt. Když bych to měla převyprávět, tak vůbec nevím, kde začít a co říct, protože to nemělo významný děj, jen prázdné scény, není se za co chytit. Když bych měla něco říct k hercům, tak jen tolik, že to byla další hrůzná stránka. Všichni hlavní protagonisté jsou pro mě béčkoví herci, vhodní tak do laciné komedie. Jessica je, i přes svou nepochybnou krásu, velmi špatná herečka a co se pak stane, když dostane i špatnou roli? Vznikne prázdná postava, která jen dodělává už tak hrůzostrašný film. Její smrt byla to ta nejhorší scéna jakou jsem ve filmu kdy viděla. Bylo to nechutné, násilnické a nesmyslné. A když o sobě distributor filmu prohlásí, že "je to film černější než film noire" uráží tím zejména sebe. Nevím, co temného je na filmu, který je protkán jen a jen brutalitou. Já bych tu mohla vyprávět do nekonečna jak špatné to bylo, protože na tomto filmu není vůbec nic pěkného, ani ta kamera!! A po tom úmorném čase jsem se konečně dostala na konec filmu a musela jsem se smát! Tak nesmyslný a trapný konec jsem dlouho neviděla..(16.7.2012)

  • - Je zajímavé, že o zfilmování tohoto příběhu se zajímali mnozí režiséři a v plánech figurovala ta nejslavnější jména filmového nebe. Z nejrůznějších důvodů ale vždy z realizace sešlo. Poprvé se plánovalo natočení už v 50. letech, kdy měli hrát hlavní postavy Marlon Brando a Marilyn Monroe. Po smrti Marilyn byl ale projekt zrušen. V dalším plánovaném projektu v 80. letech měli hrát Tom Cruise, Brooke Shieldsová a Demi Mooreová. Ani ten se ale neuskutečnil. A do třetice měl zájem Quentin Tarantino, plánoval natáčení s Bradem Pittem, Umou Thurmanovou a Juliet Lewisovou. Projekt byl odložen po 11. září jako příliš brutální. (Zdroj: HCE)

  • - Katherine Heigl, Michelle Williams, Natalie Portman a Sienna Miller byly zvažovány do role Amy Stanton. (Cheeker)

  • - Do úlohy režiséra byl obsazen Marc Rocco, ale později odstoupil. (Cheeker)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace