Happy Tears
Režie:
Mitchell LichtensteinKamera:
Jamie AndersonHudba:
Robert MillerHrají:
Demi Moore, Parker Posey, Rip Torn, Ellen Barkin, Christian Camargo, Sebastian Roché, Victor Slezak, Michael Ahl, Jennifer Butler, Richard Barlow (více)Obsahy(1)
Sestry Jayne (Parker Posey) a Laura (Demi Moore) se vracejí do rodného domu, aby se postaraly o svého stárnoucího otce (Rip Torn). Přestože je plný života a dokonce má novou přítelkyni, Laura si myslí, že bude potřebovat permanentní péči, zatímco Jayne je opačného názoru. Otcova senilita se ale prohlubuje, což vede ke stále vyššímu napětí v rodině. A aby toho nebylo málo, Jayne i Laura se musejí vypořádat se svými složitými životními problémy, které zahrnují práci, manželství a děti. (ČSFD)
(více)Videa (1)
Recenze (10)
Tuctový příběh. Docela mě bavil, když jsem jej sledovala, ale nepamatuju si z něj zhola nic. Holky se starají o stárnoucího tátu, vracejí se kvůli tomu domů....klišé. Proč takovéto filmy vznikají? Aby bylo kam upíchnout některé herce a herečky? Aby to někdo zkusil, natočit si film? Ne, nebylo to nijak zvlášť zlé, jen té banálnosti a ordidérnosti bylo na jednom místě trochu moc. ()
Jezisi ta Demi už od 80.let snad neumí být ošklivá: Neskutečnej balzám pro oči. Daleko větši šok pro mě byla Ellen , jasně hrála postavu kterou hrála, ale stejně by si každej kdo leze k plastickýmu opravaři ksichtu měl ujistit zda dělá dobře a kouknout se na fotku Mickeyho Rourka. Jo a děj ? Nevím, žádnej jsem tam nezaznamenal. ()
Tak tento film je už jen po x-té zrecyklované téma, jak se musí děti, tady konkrétně dvě dcery, postarat o stárnoucího otce s demencí. V tomto případě i s pohádkovou konstrukcí vyústěnou nalezením pokladu. Takže vlastně ono označení drama, se dá použít výlučně na scénu, kdy dcery koupají svého pokáleného otce, anebo se dozvídají lékařský verdikt. Jinak je to spíš úsměvný film. Akorát bych chtěl odradit příznivce Ellen Barkinové. Zub času se na tomto sex symbolu hlavně osmdesátých let dost nemilosrdně podepsal. ()
Svým způsobem promarněná šance. Nepříliš objevný příběh dvou rozdílných sester, které se starají o otce trpícího rychle postupující demencí, má pár výborných halucinačních momentů, řadu výborných dialogů, občasný záblesk intenzivní lidskosti, velmi slušné herecké výkony a vzhledem i výkonem šokující Ellen Barkin v roli ženy z absolutního společenského i intelektuálního dna společnosti. Bohužel se to vše poněkud ztrácí v nepříliš zvládnutém příběhu, který se tak trochu plácá na mělčině, navíc má nepříliš vydařenou strukturu vyprávění, řadu nelogických momentů vnucených příběhu scénáristou a postavy, které nejsou zrovna dvakrát sympatické a snad s výjimkou postavy hrané Demi mi zůstaly lhostejné. ()
No... Děj teda nic moc, je taková... O ničem. Ale to zas až tak nevadí, dotahuje to totiž parádní, talentovaná a krásná Parker Posey, která v té době 41letá vypadala maximálně na 35. A to se ještě většinu filmu mračila, zajímalo by mě, jak se udržuje bez větších vrásek :). Nicméně, film mě určitě nenudil, ale zase ani ne přímo bavil... Byl to takový lehký filmek, kterému dávám čtyři hvězdičky ()
Reklama