Obsahy(1)
Fraška rakouského autora Johanna Nepomuka Nestroye s tajemným názvem Zlý duch Lumacivagabundus aneb Ludařský trojlist je považována za stěžejní dílo tohoto klasika 19. století. Trojice rozpustilých kumpánů holduje všem nepravostem, štítí se práce, toulají se a flámují. Ovládá je zlý duch Lumacivagabundus, král veselé bídy. Bohyně Štěstěny se s ním vsadí, že je přivede k řádnému životu. Způsobí zázrak, že vyhrají velké jmění. Jaký bude jejich osud? Kouzelná báchorka se poprvé objevila na scéně v roce 1835, a tak jako jiné hry tehdy oblíbeného dramatika se stala oblíbenou součástí divadelních repertoárů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Tři lajdáci... - ...a jeden záznam divadelního představení (jednou zase taky konečně z Brna - od tehdejších "Mrštíků"... ;-) coby velmi vydařené taškařice se zpěvy... Dnes by se řeklo muzikál... ;-) . . . Skvěle napsané (tak vypilované texty a hra s pointou - jak v dialozích, tak obzvláště v písničkách...), odehrané (ano, tenkrát ještě těm skvělým hercům stačilo hrát a nemuseli přehrávat a lacině a debilně se pitvořit!...) a zábavné (kde jsou dnešní muzikály, natož muzikálové komedie, že...) divácké divadlo v tom nejlepším smyslu žánru! . . . Nu ano, žádné experimenty, jen poctivě a skvěle odvedené řemeslo... Říká se tomu umění... ;-) . . . Těžko hodnotit tyhle dobové záznamy divadelních her, když s filmařinou má toto společného pramálo - tak tedy pět hvězdiček za nastudování divadelní hry jako takové, jednu za naprosto rutinní a příliš statické televizní zpracování - čili poctivý průměr - a jednu vylepšující nahoru pak ještě za onu milou a odlehčující (přesto však nikterak podbízivou a lacinou - právě narozdíl od dnešních opusů, nezřídka produkovaných jen těmi protekčními netalentovanými dětmi talentovaných rodičů!...) zábavu, která mně osobně tedy narozdíl od kolegy Blofelda (viz jeho komentář) přišla i po téměř čtyřiceti letech od natočení (až na to ryze dobově technické televizní zpracování) takřka nestárnoucí... Protože já jsem se opravdu královsky bavil (zvláště pak právě díky hudbě a písňovým textům) a naprosto od srdce smál... Ano, velmi veselé a žádná bída!!! . . . :-D - - - - - (Poprvé viděno někdy pradávno za nelumpáckých časů v ČST, repete pak tak odhadem po třiceti letech 15.2.2009 na ČT2, komentář zde jako druhý - 15.9.2009) ()
Roztomilá komedie s dobrým obsazením, chytrými dialogy a krásnými výroky. Takových představení v takovém podání už dnes mnoho nenajdeme.!! ()
Lidově bujará veselohra se zpěvy a ponaučením. Johann Nepomuk Nestroy je jakousi rakouskou obdobou J. K Tyla, stylově bychom mohli jeho báchorku Lumpacivagabundus přirovnat třeba právě ke Strakonickému dudákovi. Já nepatřím k obdivovatelům ani jednoho, nicméně Lumpacivagabundus má něco do sebe. V téhle inscenaci mu pomáhá velice dobrý ústřední trojlístek (Kuneš, Zindulka, Tomek) a zábavná hudba, která z něj dělá něco na způsob operetní parodie. Záznam tohoto představení má i tak hlavně historickou hodnotu: ukazuje, jak vypadalo divadlo v roce 1970 či potažmo 1835. Na dnešního diváka už asi bude působit poněkud zestárle. ()