Obsahy(1)
Hrdina románu F. M. Dostojevského je naivní, prostý, čistý, proto se vypočítavým pokrytcům jeví jako idiot. Záznam představení Husa na provázku. Druhý díl cyklu Sto roků kobry, kterým se do Divadla Husa na provázku vrací F. M. Dostojevskij a režisér Vladimír Morávek. Celý cyklus je míněn jako pocta P. Scherhauferovi, který pro toto divadlo zdramatizoval a zinscenoval Bratry Karamazovy. Z tohoto mimořádně zajímavého cyklu jsme pro vysílání ČT zaznamenali dramatizaci Dostojevského románu Idiot, ze kterého Morávek vypíchl to, co je aktuální stále, a tedy i v dnešní době. Jak se pragmatickému, vypočítavému prostředí jeví člověk bezelstný, naivní, který do vztahů vstupuje důvěřivě a s opravdovostí? Jako idiot, který je pro "normální" život nepoužitelný. Čí vinou končí propletenec vztahů tragicky? Na tyto otázky odpovídá Morávek po svém - expresivním, citově silným divadelním tvarem. V hlavních rolích se představí herci, kteří jsou známí brněnskému divadelnímu publiku, ale jejich herecké kvality ještě neobjevil divák televizní - Jiří Vyorálek v roli Myškina, Luboš Veselý jako Rogožin, Eva Vrbková jako Nastasja Filipovna, ale i stálice divadelního souboru Husy na provázku - hostující Simona Peková v roli Čtenářky Dostojevského, Ivana Hloužková, Alena Ambrová, Gabriela Ježková, Pavel Zatloukal a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
Druhý díl famózního "Století kobry". Neuvěřitelná misanscena, dokonalá vizualita. Záznam bohužel inscenaci ubírá tím, že není snímána v celku - ovšem i z obrazovky se line onen populární odér z várnice plné čaje, opojné vůně luxusních parfémů a zatuchlost podlouhlých uliček. Každý záběr je samostatným obazem pověsitelným na zeď. Myškin je vážně idiot a nezamilovat si Aglayu, Adhelaydu i Alexandru je problém, mno a uřvaná famme fatale to krásně umí s skřehotajícím hrabětem. "Jdeš K Ní Že?"... ()
Nejsem z Brna, takže jsem viděl, stejně jako u dalších dílů tohodle cyklu, jen záznam inscenace v tv. Cokoliv co je spojenýho s Dostojevskym mě zajímá, takže je pro mě sledování Idiota nejen zábavou, ale přímo povinností. Oceňuju především výkon J.Vyorálka v titulní roli (neviděl jsem provedení P.Liškou). V inscenaci je patrné neustále dvojsmyslné balancování, které plyne ze slova idiot. Dostojevského geniálnost spočívala v slučování paradoxů a protikladů. Idiot je myslím nejcharakterističtější ilustrací tohoto paradoxu. Je zvláštní, že v románu se píše o kráse Nastasji Filipovny a Aglaji, ale v inscenaci si Morávek vybral patrně záměrně herečky, které nejsou krásné, asi proto, že dobrou herečku krasavici neměl. Herecká stylizace představitelky Aglaji je diskutabilní. V inscenaci je Aglaja cokoliv jinýho, jen ne to, jak jsem si ji představoval. Není špatná, jen jiná. Jinak je ale inscenace výborná a vidět ji naživo by bylo určitě lepší. ()
Idiota mám hodně rád. Bohužel, představy mé se liší s touto inscenací. ()
Díky za Století kobry... ()
Dostojevského sa samozrejme nedá odpsychologizovat, ale predsa len keby sa o to niekto pokúsil, vzniklo by toto. ()
Vynikající a vtipné inscenaci ubírá neustálé řvaní. Je samozřejmě diskutabilní, nakolik je ospravedlnitelné v rámci záznamu představení inscenace používat retrospektivy a eliptické vynechávání divadelního času (scéna Myškinova stěhování se k Ivolginovým) - podle mne vůbec. ()
Dokonalost sama. Poprvé viděno před dvaceti lety. Scéna geniální, hudební podkres pekelnej, herci démoničtí ... největším zjevením pro mě byl Vyorálek. Kdo má rád ruskou klasiku, nechť určitě tento kus nevynechá ... husí kůže ještě teď ... ()