Křížové výpravy

Po stopách křížových výprav.

První křížová výprava 1. část
S dokumentem se společně vydáme po stopách dvou vln první křížové výpravy. Prvnímu křižáckému vojsku urozených rytířů velí hrabě Raymond IV. z Toulouse. Souběžně s nimi z Francie vyráží zcela bez přípravy i početný chudinský houf pod velením šlechtice Gautiera Sans-Avoir a fanatického kazatele Petra Poustevníka. Jejich namáhavá pouť směřuje do Konstantinopole a odtud přes anatolské pláně do Jeruzaléma.
Díky nejmodernější digitální technologii budeme svědky válečné vřavy klíčových bitev křižáků, obléhání měst Antiochie, Maarat an-Numan a Jeruzaléma. Dozvíme se, jak se křižákům dařilo dobývat jedno město za druhým takřka bez jakýchkoli zásob.

První křížová výprava 2. část Po dobytí Jeruzaléma byli křižáci, kteří se ve Svaté zemi usídlili, postaveni před zcela nové dilema: museli přežít na nepřátelském území daleko od domova.
Druhý díl dokumentu o křižáckých výpravách vypráví zcela neznámý příběh o životě a složitých vztazích tehdejších muslimů a křesťanů. Po dobytí Svaté země se křižáci pustili s velkou vervou do oprav chrámu Božího hrobu a dalších křesťanských svatostánků a podél Středozemního moře vybudovali i impozantní síť pevností, které je měly chránit před vpádem nepřátelských vojsk.

Druhá a třetí křížová výprava 1. část 
Saladin se stal hrdinou Západu mnohem dříve, než jeho slávu začal opěvovat na přelomu 19. a 20. století muslimský svět. Slavná dohoda o příměří, kterou uzavřel s anglickým králem Richardem Lví srdce, se bezpochyby zapsala do dějin jako nejvýznamnější událost křížových výprav.
Tento díl dokumentu o křižáckých výpravách odhalí dávno zapomenutý příběh o Saladinovi, Richardovi a třetí křižácké výpravě. Saladin se nečekaně dostal k moci po smrti sultána Núr ad-Dína. Za jeho vlády se slovo "džihád" stalo synonymem pro boj muslimského světa proti nepřátelským křižákům. Po sjednocení Sýrie a Egypta rozdrtil v roce 1187 křižácká vojska v bitvě u Hattínu a zmocnil se Jeruzaléma.

Druhá a třetí křížová výprava 2. část 
Po smrti sultána Saladina se křižácké království zúžilo na úzký proužek pevniny s hrstkou přístavů. Čtvrtá křížová výprava nikdy do Svaté země nedorazila, místo toho se vojsko usadilo v Konstantinopoli. Ačkoli následovaly další výpravy, jejichž cílem bylo podpořit skomírající křižácké státy na Blízkém východě, poslední zbytky křižáků byly nakonec vypuzeni v roce 1291 Mamlúky.

Dokument nám přiblíží poslední okamžiky Svaté říše očima Mongolů, Mamlúků i obléhaných křižáků. (oficiální text distributora)