Mário a kúzelník

Mario und der Zauberer (1930) je klasická novela Thomase Manna. Zpočátku až bolestně připomíná Der Tod in Venedig (1912), později se mění v souputníka pozdějšího díla Thomasova syna Klause Manna, Mephisto: Roman einer Karriere (1936). V této bratislavské televizní inscenaci je začátek obyčejný, pomalý, skoro nudný, ale to vše je nutné prožít jako předehru k velkému sólu Juraje Kukury. Nebála bych se označit právě kouzelníka za Kukurovu životní roli, ačkoli měl mnoho příležitostí zkusit si různé styly práce i v různých jazykových prostředích. Znalost Maria a kouzelníka by měla automaticky navazovat na jakékoli studium věnované meziválečnému nástupu totalitních režimů. A samozřejmě bude časem vhodné doplnit i srovnání s Brandauerovou verzí z roku 1994. Mmj. proto, že Brandauer se také setkával s adaptacemi Mannových opakovaně. (08.02.2022)

Vše funguje skoro dokonale. Očekávané excelentní herectví, kterému vévodí na maximum rozjetý, démonický Kukura, velmi slušně podchycená atmosféra Itálie 30. let a ve finále i varovné poselství o nesvobodě jedince v davu. Bezmyšlenkovitě se podvolují soukromé vůli hypnotizéra, stojícího na prknech divadla či na stupínku za mikrofonem. Ovšem síla tématu a výborní herci naráží na dost slabou režii. K dokonalému prožití silného dráma by mi dopomohla i lepší kamera (je vidět, že Dodo Šimončič na to nebyl sám) a nakonec i hudba, která zde byla nulová a v nejvypjatějších situacích hodně chyběla. Celkově se ovšem jedná o skvělou záležitost s výjimečným námětem a bez diskuze potvrzující nadprůměrnou kvalitu československé kinematografie. (23.01.2016)

,,To vaše predstavenie je zaujímavé, ale zlé." Tak je sympatické, že v době tzv. normalizace občas vznikla v TV nějaká inscenace s myšlenkou či tématem, v rámci kterých pozorný inteligentní divák mohl vnímat jakousi paralelu i ke komunisitcké totalitě. Zde manipulace hypnotizérem v době narůstajícího fašismu v Itálii, což se dá vnímat jako manipulace lidí ze strany kohokoliv, kdo v rukou drží obrovskou moc. Mladý režisér za teprve svůj druhý (televizní) film obdržel ocenění z MTF v Monte Carlu, ale já se u toho skoro po celý čas neskutečně nudil, navzdory tomu, že tam hrály i takové herecké legendy jako Mistrík nebo Vášaryová, a od momentu představení jen vyčkával konce. První polovina představovala bez větších zvratů atmosféru staré Itálie v barevných kulisách a s živou hudbou, pak se rozjelo ono pseudo-kouzelnícké představení na čele s Kukurou, které mi bylo protivné asi víc než bylo potřeba. Myšlenkově určitě podnětné, ale v rámci kontextu příběhu ani zdaleka tak fascinující jako například Hanussen. 55% (16.11.2019)

V rámci možností dobre vykreslená atmosféra prímorského mestečka v Taliansku, kde plnou silou vládne fašizmus. Ako protest to funguje, hoci som očakával silnejší zásah. (02.10.2016)

Dej je situovaný do 30 tých rokov pred 2. svetovou vojnou do malého prímorského mestečka. Jedného dňa sa objavil plagát, že kúzelník príde do mesta. Deti presvedčili rodičov a tí kúpili lístky. Na predstavenie prišiel aj Mário, čašník, ktorého kúzelník zhypnotizoval. Po zistení svojho zneužitia ho čašník zastrelil. Príbeh ukazuje situáciu v Taliansku a na pozadí tejto (cudzinci nie sú vítaní, zhoršujúca sa situácia v krajine) ukazuje príbeh manipulácie s ľuďmi. Dalo by sa povedať, že poukazuje na fašizmus, pretože ten znamená manipuláciu s ľuďmi. Kúzelník len pomocou slov narábal s ľuďmi, manipuloval s ich vôľou a je za to spravodlivo potrestaný. (26.01.2016)

Zapamätaniahodné dielo, ktoré vychádza z dobre napísanej poviedky. Zárodok fašistického Talianska, ktoré priamo i nepriamo stelesňuje kúzelník. Jeho znepokojivý hlas, upriamený pohľad, arogantná povaha, v jeho očiach čítať, že si s každým robí, čo sa mu zachce...pretože má moc. Štandartne skvelé herecké výkony a na televíznu inscenáciu aj vydarené kulisy a kostýmy. (01.02.2016)

Film jsem viděl ještě v rámci slovenských pondělků v ČST, za to, že mi utkvěl v paměti i po 35 letech si zaslouží 5*. (15.02.2013)

Kým neprišiel kúzelník, bolo to trochu mdlé, pomalým tempom sa pripravovala atmosféra predvojnového Talianska. Mistrík, Kňažko, Vášáryová, aj také mená boli rýchlo zatienené špičkovým divadelným predstavením Juraja Kukuru. Z hypnotizéra išlo presne také niečo znepokojujúce, aký bol Mistríkov pohľad na predstavení, a ešte dávno predtým. Viem si dobre predstaviť, ako môže byť takéto dielo zakázané akýmkoľvek totalitným manipulatívnym režimom. Čudujem sa, že ho aj komunisti oficiálne nezakázali, ale kvôli Kukurovi sa v osemdesiatych rokoch táto inscenácia určite vysielať nemohla. –––– Giovanotto je chlapík, ako sa patrí. Robí si, čo chce. Ale už si niekedy urobil niečo, čo si nechcel? –––– Existuje sloboda, aj vôľa existuje. Ale neexistuje slobodná vôľa. Môžete sa slobodne rozhodnúť ťahať alebo neťahať, ale keď potiahnete, potiahnete správne. (24.01.2016)

Předloha Thomas Mann, scénář Alexanderr Koenigsmark. Stříbrná nymfa a cena Cino del Duca za nejlepší dílo vytvořené režisérem do 35 let - MTF Monte Carlo 1977. (21.02.2009)

Kvalitní scénář i režie, výborné herecké výkony. Kukura vynikající, kdyby mluvil a hrál anglicky, tak by byl světoznámý. (20.05.2018)

O jakém Mussoliniho fašismu a napjaté atmosféře Itálie v předvečer 2WW je tu řeč? První polovina těžká nuda a zbytek je o kabaretním představení nějakého potulného iluzionisty, kteréhož kousky si Mann jako zcela nesmyslné vycucal z prstu. Veškeré podobné triky jsou domluvené s lidmi z publika. Nehledě na to, že člověk kouzelníkova typu, i když vzýval Duceho, by v dané zemi a v daném čase velmi brzo skončil za svůj způsob obživy v pracovním táboře. Příběh, i díky vyústění, působí spíše jako přihlouplá pohádka. Kukura předvedl velmi hezký divadelní výstup, body hlavně za něj. Naproti tomu Mistrík (návštěva v šatně, díky tomu že skončila bez odezvy, zcela nesmyslná) i Kňažko prkenní, Vašáryová už jen do počtu. (25.08.2023)