poster

Fish Tank

  • Velká Británie

    Fish Tank

  • Slovensko

    Fish Tank

Drama

Velká Británie / Nizozemsko, 2009, 123 min

Režie:

Andrea Arnold

Scénář:

Andrea Arnold

Kamera:

Robbie Ryan

Hudba:

Phonso Martin

Producenti:

Kees Kasander, Nick Laws

Scénografie:

Helen Scott

Kostýmy:

Jane Petrie
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • L-V
    ****

    Autentická filmová sonda do neutěšené reality jedné patnáctileté dívky bez nároku na štastnou budoucnost. Herecký debut Katie Jarvis, která zde předvádí naprosto precizní výkon, je rozhodně nejsilnější devízou tohoto filmu, při čemž zbylí herci ji velmi zdatně sekundují. Roztřesená ruční kamera přidává na realističnosti jednotlivým záběrům, nicméně lehce přepálená stopáž místy poněkud degraduje intenzitu diváckého zážitku. Podařený scénář pak už jen dokresluje přirozenou a hlavně uvěřitelnou atmosféru celého filmu, který dává pojmu sociální drama zase trochu jiný rozměr...(17.1.2011)

  • lena60
    *****

    Projekt 100 2010: Vycházela-li Andrea Arnold ve svém snímku i z tvorby bratrů Dardennů, jak je avizováno v jednom ze zdejších obsahů k filmu, pak nelze přehlédnout jistou podobnost Fish Tanku s jejich Rosettou. Obě hlavní hrdinky vyrůstají v šedivém prostředí na perifériích menších měst, v rozpadlých rodinách, bez otce, oběma se dostává jen minimum lásky a pochopení od sobeckých a nedospělých matek, které bojují samy se sebou a s alkoholem. S hlavní hrdinkou Fish Tanku Miou jsem na rozdíl od Rosetty měla trochu problém. Že najdu pochopení pro na první pohled nevychovaného a vzpurného spratka jsem opravdu nečekala. A přece se tak nakonec stalo. Realistický příběh se spoustou překvapivých a silných scén (např.účast Mii na konkurzu na tanečnici či loučení obou sester) mě nadchl a v závěru i dojal. Mé hodnocení hodně ovlivňuje osobní až nekritické zaujetí Miiným příběhem. Nečekaně jsem v něm totiž našla pořádný kus sebe samé. PS: Ústřední píseň California Dreaming je mnohem lepší v originální verzi od skupiny The Mammas & The Papas.(11.2.2010)

  • castor
    ****

    Britské sociální drama má slušnou tradici a i Fish Tank se vám zařízne pod kůži jako neposedná tříska. Režisérka Andrea Arnold (došla si už pro druhou cenu poroty na festivalu v Cannes) dokáže emoce vtlačit do uvěřitelných mezí, udrží v divákovi při každé příležitosti jemné napětí a potvrdila, že patří k tomu nejzajímavějšímu, co mohou Britové z ženských autorek nabídnout. Ta ve svém vyprávění nemoralizuje, jednání hrdinů nehodnotí, protože moc dobře ví, jak tvrdá je tahle realita. Příběh se točí kolem rodinky ryze ženského složení, která žije v dosti bídných sociálních podmínkách v husté anonymní panelové zástavbě kdesi v Essexu. Hlavní hrdinka, dospívající Mia na hranici holky i kluka, se s ničím dvakrát moc nepáře a rozděluje svůj čas mezi flákání a chlast - a hlavně tanec. Hip-hop a breakdance jsou pro ní vysvobozením ve ztraceném světě bez skutečných přátel. Bezcílný život jen podtrhuje její postavení ve vlastní rodině - té vládne promiskuitní alkoholická matka, které jde víc o vlastní pohodlí než o Miu nebo druhou dceru, dvanáctiletou Tyler. Odcizenost všeho kolem v moderním světě možná zvrátí sympatický Connor, další z koloušků jejich matky. Mezi ním a patnáctiletou Miou se však vyvine nebezpečná náklonnost, která je tak intenzivní jako pouto, které navazuje režisérka s jednotlivými postavami. Debutující Katie Jarvis na hranici dospělosti má v sobě kus spratka i nevinné dívky v pasti. Michael Fassbender znovu dokazuje, že bychom si ho měli poctivě hlídat (Jezero smrti, Hlad, Hanebný pancharti). Nesmírně přesvědčivá je i Miina sestra, bezprostřední, předčasně vyspělé a sarkastické dítě, které to možná bude mít ještě těžší, než její sestra. Její závěrečné láskyplné „nenávidím tě“ je naprosto odzbrojující.(11.6.2010)

  • Hal_Moore
    ****

    Katie Jarvis jako patnáctiletá rebelující dcera matky alkoholičky a děvky mě přesvědčila, jak to v dnešním Essexu chodí a jaká dokáže být život svině. Namísto rybího akvárka nám však Andrea Arnold naservírovala nekompromisní kalnou tůň, ve které se sice ryby neztratí, za to však občas přes stromy nevidí les. Zmínil jsem ji jednou, zmínim ji i podruhé. Neherečka Katie Jarvis mě okouzlila, dokázala jasně a přesvědčivě ukázat, jak to v podobných dysfunkčních a navíc neúplných rodinách bývá a souhlasil jsem snad s každým (na výjimku či dvě) jejím gestem nebo činem. Ve skutečnosti si však myslím, že situace je většinou ještě horší, než nám její obraz Fish Tank předkládá. Na podobné filmy však nemají dnešní filmaři koule, a tak musím s vděkem kvitovat odvahu Andrey Arnold alespoň za tohle. Bravo.(30.8.2010)

  • Bluntman
    *****

    PROJEKT 100 2010 FISH TANK sice může být vnímán jako ryze autorské dílo, protože pod režií a scénářem je podepsána Andrea Arnoldová, která navíc vyrůstala v Essexu, tj. místě dění, ale tím se opomene formální výlučnost daného snímku. Styl, spočívající v dlouhých záběrech s výbornou prací s hloubkou ostrosti, se zdá nahodilý, odpovídající moderním trendům snímání kamerou jakoby z ruky; přitom je při dalších zhlédnutích patrná promyšlenost a především funkčnost zvoleného přístupu, díky kterému můžeme jít spolu s hlavní, neustále naštvanou hrdinkou, která v nevelikém essexském akváriu umí dobře plavat. Je totiž jako žralok, který, když se zastaví, tak zemře. Vyprávění je přitom videoherně koncipováno, s jasně vymezenými konečnými body, jichž je nutné dosáhnout (osvobození koně), jinak není možné postoupit dál, a leitmotivem v podobě taneční soutěže, které má být finálovým kolem. Podstatná je hudba, která je zprvu jediným únikem z dané mizérie nižší střední třídy a které postavy skutečně osvobozuje, ale nakonec se ukáže býti stejně falešnou, módnímu diktátu se podřizující a lživě neskutečnou jako vše, co (re)prezentují média - hlavně televize. Film tak prostředky, kterým dobře rozumí mládež (videoherně koncipované vyprávění, stylistická modernost) dobře oslovuje svou cílovou, televizí a popkulturou vychovanou skupinu, jež probouzí z iluze a dovolí ji konečně dospět (viz závěrečný lamorisseovský obraz s balónkem ve tvaru srdce). Přitom nejde o další kitchen-sink sociální drama, které by se utápělo v depresi a obávalo se měšťácky překročit meze stanovené v rámci klubových filmů (jinak: dojde k něčemu, čeho byste se u Sama Mendese nedočkali). Naopak je vyhrocená atmosféra přístupná humorem postav, které se se svou situací naučily žít, ale nejsou schopni se s ní sžít, a téměř modelové scény (setkání v kuchyni apod.) a vývoj příběhu jde proti očekávání. Je dobré vidět snímek, po právem sbírající festivalové ceny, který není crowd-pleaserem či hustou depkou a který dovoluje porozumět hlavní hrdince, která je dobrou následovnicí rozzlobených mladých mužů British Free Cinema, přitom ale nezapomněla užívat si každého okamžiku jen pro něj samotný, jako je to patrné u postav Kena Loache.(12.10.2009)

  • - Ceny: MFF Cannes 2009: Cena poroty, BAFTA 2009: výjimečný britský film, Britské nezávislé filmové ceny 2009: nejlepší režie, nejslibnější herecký nováček (Katie Jarvisová), MFF Chicago 2009: Zvláštní cena poroty, nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Michael Fassbender), MFF Edinburgh 2009: nejlepší britský herecký výkon (Katie Jarvisová). [LFŠ 2010] (Jeremy.jk)

  • - Jedná se o první film Katie Jarvis, jež hraje Miu. Vedoucí castingu si jí všiml na vlakové stanici při hádce s jejím přítelem a nabídl jí roli. (Teebo)

  • - Lena Dunham tento film označila za svoj najobľúbenejší film poslednej dekády. (Vaudevillain)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace