-
-
Ceny: MFF Cannes 2009: Cena poroty, BAFTA 2009: výjimečný britský film, Britské nezávislé filmové ceny 2009: nejlepší režie, nejslibnější herecký nováček (Katie Jarvisová), MFF Chicago 2009: Zvláštní cena poroty, nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Michael Fassbender), MFF Edinburgh 2009: nejlepší britský herecký výkon (Katie Jarvisová). [LFŠ 2010]
(Jeremy.jk)
-
-
Jedná se o první film Katie Jarvis, jež hraje Miu. Vedoucí castingu si jí všiml na vlakové stanici při hádce s jejím přítelem a nabídl jí roli.
(Teebo)
-
-
Film byl točen chronologicky a herci měli k dispozici vždy jen část scénáře, podle které se točilo nadcházející týden - žádný z herců neznal vývoj jejich postav v pozdější části filmu.
(Teebo)
V kinech
od:
V kinech
od:
castor
Britské sociální drama má slušnou tradici a i Fish Tank se vám zařízne pod kůži jako neposedná tříska. Režisérka Andrea Arnold (došla si už pro druhou cenu poroty na festivalu v Cannes) dokáže emoce vtlačit do uvěřitelných mezí, udrží v divákovi při každé příležitosti jemné napětí a potvrdila, že patří k tomu nejzajímavějšímu, co mohou Britové z ženských autorek nabídnout. Ta ve svém vyprávění nemoralizuje, jednání hrdinů nehodnotí, protože moc dobře ví, jak tvrdá je tahle realita. Příběh se točí kolem rodinky ryze ženského složení, která žije v dosti bídných sociálních podmínkách v husté anonymní panelové zástavbě kdesi v Essexu. Hlavní hrdinka, dospívající Mia na hranici holky i kluka, se s ničím dvakrát moc nepáře a rozděluje svůj čas mezi flákání a chlast - a hlavně tanec. Hip-hop a breakdance jsou pro ní vysvobozením ve ztraceném světě bez skutečných přátel. Bezcílný život jen podtrhuje její postavení ve vlastní rodině - té vládne promiskuitní alkoholická matka, které jde víc o vlastní pohodlí než o Miu nebo druhou dceru, dvanáctiletou Tyler. Odcizenost všeho kolem v moderním světě možná zvrátí sympatický Connor, další z koloušků jejich matky. Mezi ním a patnáctiletou Miou se však vyvine nebezpečná náklonnost, která je tak intenzivní jako pouto, které navazuje režisérka s jednotlivými postavami. Debutující Katie Jarvis na hranici dospělosti má v sobě kus spratka i nevinné dívky v pasti. Michael Fassbender znovu dokazuje, že bychom si ho měli poctivě hlídat (Jezero smrti, Hlad, Hanebný pancharti). Nesmírně přesvědčivá je i Miina sestra, bezprostřední, předčasně vyspělé a sarkastické dítě, které to možná bude mít ještě těžší, než její sestra. Její závěrečné láskyplné „nenávidím tě“ je naprosto odzbrojující.(11.6.2010)
Anderton
Pre mňa je najdôležitejším kritériom pri hodnotení filmu jeho schopnosť vtiahnuť diváka do deja. Chcem pri nich zažívať ten pocit, že zabudnem na to, že som v kine, alebo v obývačke a prestanem vnímať čas. Potom je jedno, či má film hodinu, dve, alebo tri. Fish tank je presne takým filmom. Potom mu môžem odpustiť aj niekoľko nedostatkov, ako napríklad určitú predvídateľnosť deja, zásadný zvrat v tomto filme cítiť už niekoľko desiatok minút vo vzduchu. Geniálne sú herecké výkony úplne všetkých zúčastnených a schopnosť scenáristu napísať pre nich scény, v ktorých sa nejakým spôsobom zachovajú, alebo niečo povedia a divákovi to napovie, ako sa postava zachová trebárs o hodinu neskôr. Čiže film je silný v detailoch. Hlavná postava prejde takým výrazným vývojom, aký som už dlhšie v nezávislom filme nezaznamenal. Témou samou o sebe je fakt, že dnešní nezávislí tvorcovia sa v prevažnej väčšine zaoberajú sociálne slabšími vrstvami obyvateľstva, čiže ľudmi, ktorí na podobné filmy nechodia. Bergman, Allen, alebo Antonionni sa zaoberali viac intelektuálmi, čiže cieľovou skupinou svojich filmov. Už som to viac krát spomínal a myslím, že je to téma hodná poriadneho rozboru v nejakom filmovom magazíne, alebo diplomovej práci.(10.1.2013)
Radek99
Tradiční britské sociální drama jako by se propletlo s premisami skandinávského manifestu Dogma 95 v autenticky realistickém snímku britské režisérky Andrey Arnold (a není to náhoda, s jedním z jeho zakladatelů Lars von Trierem se Andrea umělecky potkala při definování filmového manifestu Advance Party). Ručně snímaná kamera, dlouhé pozvolné záběry, pomalé tempo, autenticky vyhlížející mizanscéna, k tomu sociálně laděný koncept příběhu a především hudba mající významový přesah, v němž jako jeden z málo fenoménů vertikálně ve své reprodukované a medializované podobě prostupuje sociální stratifikaci společnosti až na její úplné dno, vytváří spojnici mezi světem úspěšných a záměrně medializovaných vrstev (respektive jejich mediálního výseku) a vrstvou sociálně vyloučené lokality, jako spojnice se však pouze jeví, je zdánlivá, je jen mediálním klamem a způsobem, jak jednoduše manipulovat lidmi s omezeným rozhledem a silně zapuštěnou sociální kotvou... Formální stránka tohoto díla má ještě jednu navýsost zajímavou složku, a tou je jakási obdoba lineárního vyprávění napodobující počítačovou hru, respektive Role-Playing Game neboli RPG. Dějová linka je vedena ortodoxně tak, že divák prostřednictvím kamery sleduje prakticky jen hlavní představitelku, funguje tak v jakési modifikaci 3rd person herního módu, jak to známe právě z oblasti herního průmyslu. Z podstaty fungování dnešního filmového média schází samozřejmě prvek interaktivnosti, film za nás hraje režisérka, je to ale samozřejmě spíše návěstí a ukazatel, kam vývoj kinematografie asi směřuje. Každopádně toto skloubení se sociálněkritickým realismem režisérčina uměleckého přístupu je zajímavé...(29.1.2010)
jahol
Dechberoucí výkon neherečky (!?!?) Katie Jarvis (panebože, toho, kdo ji objevil v davu, bych chtěl poznat!) a přímočará "running" kamera, která z poloviny pomáhá Katie ve velmi náročné roli a z poloviny pokryje v dokumentárním stylu tolik prázdnoty a bezútěšnosti života nevyvolených, kolik nezvládnou jiné tři filmy dohromady (vynikající jsou zvláště prostřihy na interiéry, zatímco občasné dokreslující záběry exteriérů jsou přece jen malinko příliš prvoplánově zjednodušenou analýzou panelákového zoufalství - porovnejte třeba s úžasnou Panelstory). Druhá polovina filmu se navíc přesouvá od pocitové studie k vypjatému dramatu a scéna u vody se mnou pěkně práskla o stůl. Herci ve vedlejších rolích mohli být lepší - kromě malé sestry, ta byla naopak geniální a definitivně poslala mé hodnocení na maximum.(14.2.2010)
Fr
,,Říkala jsem Ti, jak jsem s Tebou šla na potrat? Už jsem měla termín......“ Máte zájem vidět film z ,,nepodnětného sociokulturního prostředí“ ? Filmy na toto téma jsou spíš ,,ART“ než něco jiného. A MĚ TO NEBAVÍ! Nikdo mě neštve a všichni mě nudí. Asi že netančím (nejen s vojákama) a vytvořenej sexuální trojúhelník mi napínavej nepřipadá. Tahle holka a celej film jsou zralý na psychologickou poradnu. Tohle se klidně může stát, já tomu rozumím, ale prostě mě to nebere! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Vzrušuje mě ,,piss“. 2.) Chci ženu alkoholičku. 3.) Rajcujou mě filmy o nekonvenčních vztazích. 4.) Nevím co je ,,nepodnětné sociokulturní prostředí“. PŘÍBĚH ***(27.6.2010)