Mít někoho do deště

Šikana byla, je a bude realitou už mezi dětmi ve škole. Šikanovaní se bojí ozvat a ti přihlížející mají snahu v kolektivu někam patřit, zařadit se a k tomu je třeba nebonzovat. Tak to bezmocný pedagogu řeš, když není žalobce, není ani soudce. Kolegyni chtěl z důvodů šikany její slušný syn odejít ze školy a ona jako pedagog se ujala iniciativy sama a šla to na místo řešit. Na synově škole o tomto problému věděli a byli ji za její iniciativu velmi vděčni, protože bez obvinění ze strany postižených nemohli proti šikaně účinně zakročit. Problém se vyřešil a kluk školu úspěšně dokončil. Když je dítě bezmocné, musí rodič v případě, že se mu svěří pomoci, aby neztratil jeho důvěru. Čepek, Galatíková, Besser i malý Lukáš Bech to herecky zvládli i když neměli v krátké stopáži příběhu příliš prostoru. (10.10.2017)

Zatímco spousta bakalářských nesmyslů by se dala smrsknout do pětiminutovky, tenhle příběh by si zasloužil natáhnout klidně na hoďku, s lepší pointou a větším prostorem pro Petra Čepka. V detailech zaujaly dva momenty, jednak realistické ztvárnění, jak jeden ten chlapec dostal slušně nakopáno do koulí a potom Čepek s cigárem v houfu dětí na chodbě školy. (04.04.2016)

Hodně zapomenutý tv film toho moc nenabídl. Herecká příležitost pro tentokrát neLétajícího Česťu Becha se neukázala nějak extra divácky zajímavá. Zřejmě ho zradily hlasivky, neb byl předabován. Nebyl sám, Míla Besser v roli zástupce ředitele školy už asi taky mlel z posledního, tak k němu šoupli úplně miloučký hlas, ten jeho nezaměnitelný chraplák mně tam ale chyběl. A tomuhle nedomrlému pokusu o psychologický film vlastně chybělo docela dost. Školní outsider, který nemá žádné opravdové kamarády, je ve třídě nový a ke všemu je to špekoun, má nálepku agresivního a problémového žáka. Dohromady udělal hovno, ale tak nějak se to negativum s ním vleče. A dvěma spolužákům se náramně hodí, aby na černou ovci třídy hodili další malér - rozbitou školní televizi. Z filmu toho není moc k zapamatování. Zápletka je docela slabá, přece jen bych z rozbitého krámu nedělal takovou aféru. Nedá se říct, že by film byl obsazen špatně. Z tohoto hlediska utkví v paměti výchovná poradkyně Věry Galatíkové, která má do chápavých výchovných poradkyň dost daleko. A bylo fakt znát hereckou zkušenost této vynikající herečky. Atypicky obsazený Petr Čepek v roli táty zde fungoval jako zajímavý protipól v socialistickém zřízení. Chlap, co je na kluka sám a na nočních šichtách tráví hodně času, dal spíše na svoje rodičovské (po)city, než na názor umanuté ženy, která zneužívá svého postavení. Občas se objevila poměrně vypjatá scéna, ale scénář stál tak za piču, že ani ten Moskalyk z toho nic nevydoloval. Ukázalo se, že Lukáš Bech neutáhne film. Byl natolik nesympatický a odporný, že byste jej předhodili pedofilům do gang-bangu. Pozorovat, kterak otylý chlapeček chodí do školy, prohodí před odchodem pár slov s tátou, bezcílně se toulá městem a večer tráví sám ve společnosti knihy, to mně přišlo nudné a nezajímavé. V podstatě se nepřišlo s ničím, co by tu scenáristickou a režijní jalovost rozpohybovalo. Film dorazil dementní a nedotažený konec. Divák se mohl jen dohadovat, jak to s chlapcem a trestem pro něj, bylo dál. Nedalo se tak ani určit, jestli byl ten kluk nevychovaná kurva, nebo jen mrdal na školní řád. Tak nedotažený film o outsiderovi ze školních lavic aby pohledal. Tím pádem ani nelze dost dobře ocenit úpornou snahu o autenticitu bez příkras. 40% (24.01.2016)

Československý televizní film o desetiletém Honzovi Kroupovi, jenž žije pouze s otcem a jenž se stává ve škole terčem šikany dvojice hlupáků. Obtloustlého a nebojácného outsidera, jenž se brání nespravedlnosti po svém, což později vyústí v kázeňské tresty u ne zrovna empatické výchovné poradkyně V. Galatíkové, ztvárnil L. Bech, pro něhož byl Létající Čestmír herecký vrchol. V roli otce, jenž pracuje na nočních směnách v tiskárně, aby mohl synovi zabezpečit maximální péči se objevil P. Čepek, jenž bohužel nedostal příliš v tomto čtyřicetiminutovém filmu příliš prostor, avšak přesto je jasně vidět jeho herecká výjimečnost. V malé roli nestálého žáka zvaného nelichotivě Šprček se ukázal mladý J. Strach a v ještě menší roli se objevil ředitel školy V. Besser. Závěr Moskalykova snímku je těžce rozpačitý, přesto z něho lze vypozorovat jakési poselství a nosnou myšlenku, jak je pro dítě důležité, aby mu byla i přes nepřízeň okolí projevena důvěra a mělo ve svých nejbližších za každého stavu skutečnou oporu. (02.12.2016)

"Všecky stejně nezbiješ." Školopovinná polosirota Bech, vychovávaná otcom Čepkom pracujúcim na nočné smeny v tlačiarni, prestupuje na novú školu. Výchovná poradkyňa Galatíková naňho od začiatku pozerá krivým okom kvôli predošlej dvojke z chovania a spolužiaci ho privítajú šikanou, na ktorú on pohotovo reaguje päsťami a kopancami. Jediné sympatie prejaví tiežoutsider Strach, ktorý ovšem potvrdí svoje priezvisko keď má svedčiť v jeho prospech v kauze rozbitého televízora. Jediný stabilný bod jeho života nakoniec predstavuje dôveru nestrácajúci otec. Realistický a civilne zahraný príbeh, ktorý by si zaslúžil dlhšiu stopáž a rozvinutie charakterov. Za tri kopance do rozkroku počas bitky na školských záchodoch. (30.03.2024)