Odd Man Out
Odd Man Out
Odd Man Out
Režie:
Carol ReedKamera:
Robert KraskerHudba:
William AlwynHrají:
James Mason, Kathleen Ryan, Robert Newton, Cyril Cusack, F.J. McCormick, William Hartnell, Fay Compton, Denis O'Dea, Maureen Delaney, Elwyn Brook-Jones (více)Obsahy(1)
Z jeho tváře vyčetli pravdu o sobě. Britská filmová alegorie o hranicích lidského soucitu a porozumění. Na sedmnáct let byl za hromadění zbraní a munice odsouzen Johnny McQueen, šéf místní organizace IRA. Odseděl si jen osm měsíců, ale těch dalších šest, po které se po svém útěku musel skrývat, si s vězením příliš nezadalo. A v base, jak říká Johnny, má člověk čas přemýšlet. Proto by dnes daleko raději za "jejich věc" bojoval v parlamentu, než na ulicích. Jenomže k mírovému řešení doba ještě zdaleka nedozrála a k pouličnímu boji jsou zapotřebí peníze. Hodně peněz. A ty se dnes Johnny v čele malé skupinky příslušníků organizace chystá ozbrojeným přepadením získat. Nikdo z těch mladých, nadšených mužů ovšem netuší, že jejich tak skvěle připravená a zdánlivě velice jednoduchá akce se zvrtne. A že události, které po ní budou následovat, se stanou prubířským kamenem nejen jejich vlastních charakterů, ale i mnoha dalších, původně zcela nezúčastněných lidí.
Snímek režiséra Carola Reeda, natočený podle románové předlohy F. J. Greena, není politickým filmem ani napínavým thrillerem. Daleko spíš je jakousi alegorií o hranicích lidského soucitu. Nezabývá se bojem mezi zákonem a ilegální organizací, nýbrž pouze konfliktem v srdcích lidí, kteří se z těch či oněch důvodů stanou jeho účastníky.
James Mason (1909-1984) označil Johnnyho McQueena za svou životní roli a "Štvance" za svůj nejoblíbenější film režiséra Reeda.
Svůj filmový debut si tu odbyla Kathleen Ryanová (1922-1985), kterou pro roli Kathleen objevil Carol Reed v Irsku.
Film byl nominován na Oscara za střih a v r. 1948 získal cenu BAFTA za nejlepší britský film.
(Česká televize)
Recenze (27)
Oscar 1 nominace: Střih. . . . Zlatý Lev - výběr ()
Klasické drama s prvky žánru noir, precizně natočené a zahrané, kterému ovšem k absolutnímu vrcholu dobové filmařiny schází hodnověrnější scénář. Ne že by téma uprchlíka, který se skrývá před policií pořádající na něj hon, nebylo nosné, ale postavy se v řadě momentů odklánějí od logiky a především by bylo záhodno, kdyby celá historka byla naroubovaná na klasický kriminální čin a nikoliv na téma terorismu. Tomu politickému a společenskému fenoménu terorismu totiž tvůrci nerozumí a nejspíš ani rozumět nechtějí. Těžce zraněný příslušník IRA by se těžko celou noc potácel ulicemi severoirského města s početnou katolickou komunitou bez pomoci... Dnes je Štvanec doklad vysoké úrovně britského filmu na konci 40. let. Osobně se mi líbil víc než oceňovaný Třetí muž. Celkový dojem: 85 %. ()
Anebo klidně pět hvězdiček, ale těch scénáristických náhod tam bylo fakt moc (například : babička vede zapáleně svůj monolog a ve chvíli, kdy jí vnučka už potřebuje vytáhnout z rukávu revolver a odejít, stará žena prostě najednou usne). Řeší se opravdu vezkrze zajímavé otázky, ale film chvílama jakoby nevěděl, v jakém se má vlastně držet žánru. Roman Polanski se dle svých slov snaží celý život ve svých dílech "dosáhnout kvality tohoto snímku". ()
Vynikající, napínavý a dramatický film. Celý snímek se nese v nezaměnitelné atmosféře, vystihuje kouzlo tehdejšího města a společnosti lidí v něm žijících. Skvělý je děj, od začátku do samého konce se divák nenudí (já tedy rozhodně ne), stále je v očekávání, jak vše dopadne a samotný závěr dodává celému filmu neuvěřitelnou tečku, která celý tento Reedův počin činí nezapomenutelným. Doopravdy jsem tímto snímkem uchvácen a řadím jej na kvalitativní úroveň jako Byl jsem lynčován, Denunciant, Nepravý muž, Maltézský sokol a Jízda do Ox-Bow. Černobílý obraz jen dodává na atmosféře, kterou má jen málo z dnešních filmů (imho). Když si odmyslíme nelogické jednání Johnnyho kumpánů na začátku, tak opravdový filmový zážitek. Doporučuji! ()
Na svoju dobu veľmi provokatívny námet, súcitný so severoírskym teroristom, ma síce až tak nevtiahol a hlavne prvá polovica sa zbytočne ťahá, záver má ale úplne skvelú atmosféru zasneženého severoírskeho mestečka snímaného noirovskou čiernobielou kamerou. ()
Odd man out je ukážkou, ako boli navzájom ovplyvnené štýly dôležitých svetových kinematografií. Pripomenie Udavača Johna Forda (ale hlavná postava tu má opačnú úlohu), samozrejme film noir, ale najviac mi pripomínal poetický realizmus. Predstavme si v úlohe Johnnyho Jeana Gabina v jednej z jeho mnohých osudových nešťastných chlapských postáv. Film nám rozpráva o strate ilúzií vodcu IRA, ktorý sa na nikoho nemôže spoľahnúť. Strach zmiešaný so sebectvom zohráva ústrednú rolu. Johnny ale nie je úplne sám, scenáristi sa rozhodli po jeho boku umiestniť milujúcu ženu a ja som im za to vďačný. ()
Po dlhom čase sa mi podarilo opätovne si pozrieť druhý najúspešnejší Reedov film. Film je mojim rovesníkom a tak, ako na mne, aj na ňom je to primerane vidieť. Striedajú sa v ňom svetlé okamžiky, ktoré aj po rokoch nájdu u diváka odozvu. Bohužiaľ dosť je aj takých, ktoré je možné kvalifikovať, ako chyby neospravedlniteľné dobou vzniku filmu. Celkove považujem oba Reedove filmy za mierne nadpriemerné a neľutujem čas, ktorý som pri ich sledovaní strávil. U tohto filmu som očakával väčšiu spolupatričnosť írskej komunity, ale možno bolo pre tvorcov dôležitejšie ukázať rôznosť typov a charakterov ľudí. ()
Psychologická vec s Jamesom Masonom,ktorého Johnny McQueen je vo veľkých nesnázich,každý o ňom vie,každý v tom vidí iný význam„chlpatí” sú mu na stope,skrýva sa,prežíva muky,ľudia vôkol neho sú zmätení,bonzujú,boja sa,majú nervy-situácia,v ktorej by som asi nechcel byť... Jamesa poznám,určite toto životná rola,i keď veľký priestor tu nemá,ale keď áno,upozorní na seba. Veľmi napomáha depresívna atmoška,ktorú rejža Reed a kameraman Krasker a strihač Fergus vyplňujú do bodky. Sledovanie snímku ma robilo nepokojným,vžil som sa do Johnnyho kože,tak preto... ()
Děs a hrůza, ne však obsahově ve filmu, ale u mě doma se odehrávala při sledování Štvance. Pominu absolutně debilní chování kompliců při honičce (nejen při ní), ale filmu chybí jakákoli dynamika. Hlavní hrdina se pořád někde postřelený válí nebo se s vypětím všechn sil přesouvá půl hodiny filmu z bodu A do bodu B a k tomu nám srdceryvně vypráví revoluční hesla. NUDA! ()
Snažil jsem se na to koukat s tím, že ve 47. roce na festivalu v Benátkách se z toho mohli všichni podělat. Tyhle tendence jsem neměl a nějak mám i problém s hodnocením. Příběh postavený na neustálém úprku zraněného zločince se chvílemi moc táhnul, zvláště v upovídaných polemikách mezi křesťanskou a světskou morálkou. Ale pár zajímavých myšlenek proběhlo. I pár vychytaných scén (třeba ta, kdy žena vyběhne s revolverem na ulici, vy si asi půl vteřiny myslíte, že udělá něco jinýho než chtěla a pak jste hodně překvapení - já teda byl). A jestli měl zanechat dojem konec, tak k tomu to směřovalo od začátku, čili moment překvapení nula. Celkově ovšem lehce nad 50%. ()
Štvanec není nervydrásajícím thrillerem o útěku jednoho muže před zákonem, nýbrž meditativní a atmosférou nasáklé zamyšlení o osudu člověka viděného z perspektivy různých postaviček z prostředí irského Belfastu. Práce s černobílými obrazy doplńovaná subjektivními představami hlavního hrdiny vyznívá jako předzvěst Reedova mistrovského Třetího muže, síla Štvance nicméně spočívá v barvitém podání charakterů, z nichž každý vyznává úplně jinou filosofii a má odlišný pohled na svět. Koexistují tak vedle sebe dobrosrdečný kněz, alkoholický bohémský malíř, spravedlivý policejní inspektor a mnozí další. S postupem času se film mění v zasněženou mozaiku lidských tužeb a nesplněných přání... Výborný kus filmařiny, který si ještě někdy zopakuji (nejlépe o Vánocích). ()
Nebylo by to špatné, kdyby to nebylo tak ukrutně zdlouhavé. Takhle na mě všechno, co se tam stalo (i všichni, kdo se v tom filmu mihli) působilo strašně nevýrazně. ()
Poznáme sinusoidu. Raz hore, raz dole. Tento film je príkladom hodným. Buď sa s nezáujmom dívame na plynúce obrázky s nádejou, že sa to nejako zdvihne, alebo si okusujeme nechty napätím, že sa to nejako happyendovsko vyrieši. A keďže je tých lepších pasáži pomenej, vyhráva dolná stupnica tohto matematického diagramu. ()
James Mason je prostě skvělý herec, který rozhodně nemusí sednout každému. Podobné psychologicky silné filmy jsou ale určené přesně pro něj a právě tady podává naprosto vynikající výkon. Snímek, který krásně ukazuje, že jsme to jen my sami, na koho se můžeme spolehnout. Nikdo jiný nám v krizi moc nepomůže. ()
Teda že by to byl nějak extra kvalitní film, to se rozhodně říct nedá. A jestli to bylo myšleno s tou alegorií o hranicích lidského soucitu a porozumění vážně, pak se to zrovna dvakrát nepovedlo. Pár typově vybraných postav nemůže nic říct ani naznačit, natož aby to opravdu ukázalo, jaké vlastně je to lidské pokolení. Stejně jako je lehece nadprůměrný celý film, tak takové byly vesměs i výkony herců. ()
ocenenia : MFF Benátky 1947 - Nominácia na 1.cenu ◘◘◘◘ BAFTA 1947 - Najlepší britský film ()
Poválečný Odd Man Out je celkem prazvláštní film, co se hereckého obsazení týče, i co se scénáře týče. Na dobových plakátech se ohání Reed Robertem Newtonem, který ale ve filmu hraje zcela mrzký štěk bláznivýho malíře, a jeho postava je zapomenutelná, nezajímavá a nesympatická. Naopak drtivá většina místních dobových herců z Belfastu podala pěkný výkon, v čele pak samozřejmě kouzelná Kathleen Ryan, která je tady v seznamu herců někde úplně na konci v místech, kde by se měl pohybovat Newton. A podobně jako Newton je na tom i James Mason - tohle je pravděpodobně nejshitovější hlavní role, co kdy hrál... po celou dobu se víceméně jen válí, heká a blouzní a veškerou atmosféru tohoto klasickýho noiru odvádí kvalitní kamera a práce studia (např. co se počasí týče). A co bych jinak napsal k tomuhle menšímu klenotu anglické kinematografie? Inu, prvních 60 minut je zábavné vyprávění zpackaného přepadení továrny Organizací (něco jako IRA) a následného skrývání se před policií. Potud to bylo OK. Druhá polovina je ale úplně debilní, objeví se trio klaunů v čele s Newtonem a Mason to prokládá halucinacemi a slintáním a z utrpení to vytrhne až silný závěr s na pozadí odplouvající lodí někam do pryč. Slabé 4* ()
Reziser Carol Reed /3rd Man, Night ttrain to Munich/ natocil uz podstatne lepsi film nez jeho prve pociny. Dejovo je to trochu slabsie, ale tempo divaka udrzi v napati, stale sanieco deje, kulisy sa mi na 40. roky pacili, dialogy tiez an urovni. James Mason mi toho vela nehovori, vsimol som si vsak Cyrila Cusacka /Dva machri mezi nebem a peklem/. 82 % ()
Poučenie z filmu: Najväčší gangstri pijú pred akciou čaj. ()