Odd Man Out
Odd Man Out
Odd Man Out
Režie:
Carol ReedKamera:
Robert KraskerHudba:
William AlwynHrají:
James Mason, Kathleen Ryan, Robert Newton, Cyril Cusack, F.J. McCormick, William Hartnell, Fay Compton, Denis O'Dea, Maureen Delaney, Elwyn Brook-Jones (více)Obsahy(1)
Z jeho tváře vyčetli pravdu o sobě. Britská filmová alegorie o hranicích lidského soucitu a porozumění. Na sedmnáct let byl za hromadění zbraní a munice odsouzen Johnny McQueen, šéf místní organizace IRA. Odseděl si jen osm měsíců, ale těch dalších šest, po které se po svém útěku musel skrývat, si s vězením příliš nezadalo. A v base, jak říká Johnny, má člověk čas přemýšlet. Proto by dnes daleko raději za "jejich věc" bojoval v parlamentu, než na ulicích. Jenomže k mírovému řešení doba ještě zdaleka nedozrála a k pouličnímu boji jsou zapotřebí peníze. Hodně peněz. A ty se dnes Johnny v čele malé skupinky příslušníků organizace chystá ozbrojeným přepadením získat. Nikdo z těch mladých, nadšených mužů ovšem netuší, že jejich tak skvěle připravená a zdánlivě velice jednoduchá akce se zvrtne. A že události, které po ní budou následovat, se stanou prubířským kamenem nejen jejich vlastních charakterů, ale i mnoha dalších, původně zcela nezúčastněných lidí.
Snímek režiséra Carola Reeda, natočený podle románové předlohy F. J. Greena, není politickým filmem ani napínavým thrillerem. Daleko spíš je jakousi alegorií o hranicích lidského soucitu. Nezabývá se bojem mezi zákonem a ilegální organizací, nýbrž pouze konfliktem v srdcích lidí, kteří se z těch či oněch důvodů stanou jeho účastníky.
James Mason (1909-1984) označil Johnnyho McQueena za svou životní roli a "Štvance" za svůj nejoblíbenější film režiséra Reeda.
Svůj filmový debut si tu odbyla Kathleen Ryanová (1922-1985), kterou pro roli Kathleen objevil Carol Reed v Irsku.
Film byl nominován na Oscara za střih a v r. 1948 získal cenu BAFTA za nejlepší britský film.
(Česká televize)
Recenze (27)
Trochu zvláštne krimi, v ktorom ide kriminálna zápletka do úzadia a v prvom rade sa rieši psychológia postáv. Vojnou ešte stále zničená krajina a politická rozpoltenosť Severných Írov je tu fajn prenesená, ale to podstatné obstarávajú postavy. A práve tá hlavná s neustálymi halucináciami - obstaraná mladým Masonom, ktorý mi tu nejako nesadol - je najmenej zaujímavá. ()
Chvílemi jsem si říkala, jaké je to úžasné, a chvílemi zase, kdo mohl proboha ponechat takové nelogičnosti ve scénáři. Znám lepší kriminální dramata z té doby, třeba Zpovídám se. ()
„Nikdy jsi po nikom nestřílel, tak s tím nezačínej teď.“ „Kéž bychom mohli zahodit zbraně a bojovat v parlamentu, ne v ulicích.“ To byla hlavní, leč v té době zcela nesplnitelná idea Johnna McQueena, smutného hrdiny silného filmu. Ve vězení má člověk čas přemýšlet. Jeho nejistota po měsících v base a měsících skrývání, vyjádřená jednoduchými prostředky, byla děsivá. Loupežná akce byla značně amatérská, policejní mašinerie profesionální. Zajímavé, že člověk podvědomě fandí těm špatným, IRA. Ač její jméno ani jednou nepadlo, řeč byla stále jen o organizaci. Postřeh z tehdejší – a možná i dnešní doby - jen pískla píšťalka, už všichni stahovali rolety. Stará Tereza pěkně proradná a ti dva tak důvěřiví a hloupí. Dvě dámy zachránkyně velmi věcné. Byť si daly dvě a dvě dohromady. Nejpravděpodobnější rolí byla babička s rukama znetvořenýma dnou a ocelovými nervy, byť jí z rukávu koukal revolver. Jenže policie nebyla hloupá a vše bylo jen otázkou času. Jsme v Anglii, pročež i irský jitterburg tančit zakázáno. Podobenství o andulce, jen se neprozradit. A odměna se vždycky hodí. Nezanedbatelná role kněze, a ovšem – víra. Ke konci to bylo trochu překombinované, možná i natahované. Napínavý příběh těmi podobenstvími a přílišným hledáním trochu ztratil náboj. Velmi pravděpodobné to, jak se každý snaží Johnyho střídavě získat nebo se jej zbavit. Za větší či menší obnos. Malíř je ziskuchtivý, kněz má své úmysly. Jan Kathleen je věrná až za hrob. „Je to daleko. Odejdeme Johny společně.“ Je půlnoc, loď houká a odjíždí. Pocit z výborného filmu přetrvává ještě hodně dlouho. Jen málo chybí do 5* . ()
3,5 "What we got in the back?" "In the back? Johnny." "All right, Gin, on your way, on your way ..." Veľmi zručne nakrútený film noir s výborne budovanou atmosférou napätia, ktorá v závere parádne graduje. Film má dobre prepracovanú psychológiu postáv (množstvo zaujímavých a rôznorodých postáv), veľmi dobre napísané dialógy, pôsobí hlbším dojmom, ako je štandard v danom žánri. Dej sa odohráva vo veľmi atraktívnom prostredí, väčšinou v noci, na uliciach osvetlených nočným svetlom, kropených dažďom, či padajúcim snehom. Je tu hneď niekoľko silných scén, ktoré človek len tak ľahko z hlavy nedostane (scény s maliarom, pôsobivé blúznivé predstavy). ()
Dávam 5* aj napriek istým nelogickostiam a rozťahanosti, ktoré však dokonale vykrýva atmosféra beznádeje a typický rukopis Carola Reeda spolu so zobrazením rôznych osudov obyvateľov mesta. ()
Výborný thriller s uhrančivým Jamesem Mansonem a stylistická rozcvička pro Carola Reeda, který v podobném duchu později natočil Třetího muže. Perfektní atmosféra a realističnost chování hrdiny i vedlejších postav, dějové ohraničení jednou nocí, nádherná práce s osvětlením a kamerou... to vše dělá ze Štvance nezapomenutelný film, byť paradoxně není tolik znám jako jiné černobílé klasiky. ()
Další černobílý klenot od Carola Reeda... Ocitáme se v poválečném Severním Irsku, kde v neurčeném městě (patrně však Belfast) připravuje místní buňka IRA přepadení mlýna. Jejím vůdcem je Johnny McQueen, toho času uprchlý trestanec. Vše postupuje podle plánu, dokud Johnny během přepadu nezastřelí člověka a sám je postřelen do ramene. Začíná jeho zběsilý útěk za přežitím nočními ulicemi města... Parádní noir, na který jsem narazil díky zmínce v detektivce "Ráno už tu nebudu" od Adriana McKintyho. Zvláštní na něm je, že hlavní postavě fandíte, i když je to vlastně vrah na útěku, tahle nejednoznačnost mě opravdu bavila. Carol Reed si mě již dříve získal noirem Třetí muž z poválečné Vídně, který patří mezi mé nejoblíbenější filmy. Teď zjišťuji, že všechno co v něm použil, fungovalo již o dva roky dříve ve filmu Štvanec. Motiv útěku a pronásledování, krásná práce s kamerou a stíny, u Štvance navíc i se silnou hudbou. Do toho ten krásně hustý déšť podtrhující hutnou atmosféru, který postupem času přechází ve sníh a mrazivý boj o přežití. Hodně moc se mi to líbilo a jsem tak ochotný filmu odpustit i fakt, že se postavy občas chovají dost hloupě. Tohle si určitě ještě párkrát zopakuju... ()