Moneyball

Sportovní filmy mám ráda, ale u tohohle jsem se nudila tak, jak u žádného filmu za poslední dobu. Skoro žádná hudba, nudný Pitt, přemrštěná stopáž a baseballem nezasvěcený divák se ztrácí ve smršti dialogů které nevysvětlují ale neohrabaně oznamují jakým směrem se snímek bude ubírat. (15.01.2012)

Pre niekoho nuda, pre niekoho skvelá baseballová záležitosť. Pesnička v podaní Pittovej dcéry sa nezabúda. Osobne filmy zo športového prostredia moc nemusím a ak sa ku mne dostanú, prejde väčšinou dosť času od ich premiéry. Tu som spravil výnimku kvôli Bradovi Pittovi. Je vidieť, že skvelé športové filmy sa dajú točiť. Tento je jedným z nich, hoci to zo začiatku vyzerá ako obvyklý klišovitý príbeh o chudákoch, čo všetko vyhrajú, príbeh podľa skutočnosti nasadil trochu inú nôtu. Skvelé načrtnutie pocitov a prežitkov postáv, výborné vtiahnutie do hry aj pre laikov a pritom dosť odborne, kvalitné herecké výkony a nápaditý scenár. (10.12.2012)

Přestože baseball bytostně nesnáším a jeho popularita za oceánem je pro mě vysloveně zas*aná záhada, Moneyball na mě silně zapůsobil a donutil mě dokonce o tom sportu více popřemýšlet. I když baseball je tady, jak ostatně čtu v každém druhém komentáři, jen povinným vedlejším motivem (navíc umocněným skutečnou událostí) na pozadí emotivního lidského příběhu s velkou myšlenkou, která nemá sama o sobě s odpalováním míčku vůbec nic společného. Je to vyprávění o ohromné síle a vůli jednotlivce, umocněné jednak přesnou a citlivou režií, a především vynikajícím Pittovým výkonem, který tentokráte v pohodě zastíní vše ostatní, co se ve filmu vyskytuje. A je to také drama ze skutečného života, o čemž svědčí absence oslavného happyendu na úkor civilního a citově působivého zakončení... Tohle se zkrátka povedlo:-) 4,5* (27.06.2013)

Film, který si užije našinec, neználek baseballu, i cukrovkář. Neboť tu jde především o finanční politiku a americká slaďárna se až do příště odkládá. Prim tu hrají konverzační ekvilibristiky, které jsem sice místy nestíhal, ale na oplátku mě dokázaly pobavit. Škoda jen, že lidé sedící za mnou se báli zasmát. Vždyť šlo o peníze jiných, ne vaše! Když už se díky scénáristovi nabízí přirovnání k Sociální síti, mé závěrečné resumé bude znít; užil jsem si filmy oba, ač o fuckbooku a baseballu toho dohromady vím asi tolik, kolik společného má homerun s Homerem Simpsonem. (02.12.2011)

How can you not be romantic about baseball? koukám se na tenhle film v pravidelných intervalech, a přesto, že jsem si myslela, že už to není možný, tak tenhle film je lepší s každým dalším zhlédnutím. 10 hvězd z 5, nejlepší film o baseballu, a co víc, nejlepší sportovní film všech dob. A scéna, kdy jde slyšet zvuk toho perfektního odpalu a začne hrát The mighty rio grande od This will destroy you... To jsou přesně ty filmový momenty, díky kterým je radost se k některým filmům vracet. A tenhle film jich má víc než jeden. (21.08.2020)

Robert Redford ... ehm ... Brad Pitt vo skvelej atypickej športovej dráme, kde minimum scén sa odohráva na ihrisku a hru zväčša sledujeme z prostredia záberov na televíziu a dominantou je zákulisie, taktiky a obchody. Toto točil režisér rutiny menom Capote? (24.09.2012)

Skvělej Pitt ve filmu, kterej mi bohužel nemá moc co nabídnout. (19.08.2013)

Průměrný film s televizní vizáží (Wallymu Pfisterovi udělení Oscara za kameru natolik stouplo do hlavy, že svou práci odflákl), tunami klišé a neuvěřitelně špatnými hereckými výkony (hlavně Philip Seymour Hoffman, Brad Pitt je jenom průměrný) a to nemluvím o písničce, kterou zpívá Pittova filmová dcera - hotové Falling Slowly... Vítězové a poražení a Vzpomínka na Titány zůstavají nadále vítězi v žánru sportovních filmů. (01.12.2011)

Jeden by řekl, že se ve sportovních dramatech toho už moc víc vymyslet nedá. Moneyball mě přesvědčil, že dá. Jak samotným příběhem, tak myšlenkou, kterou se (velmi zdařile) snaží sdělit - že totiž peníze nejsou vždycky cílem, ale někdy spíše měřítkem, za co člověk stojí, když je kvůli němu někdo ochotný je zaplatit. A že někdy člověk může zvítězit i přesto, že utrpěl porážku. (08.04.2012)

Social Network v zeleném, není snad co vytknout. Bohužel většině nás téma Baseballu nic neříká. (20.04.2012)

Fascinuje mě, jak může být film složený z dat a statistik tak emocionálně rezonující. Sorkin už klasicky boduje v dokazování toho, že téměř nikdy nezáleží na tématu, ale vždy na kvalitě zpracování. Ani technicky pak není co vytknout. (03.12.2011)

Dobrý film. Velmi dobrý film. Ani nevím, proč jen 3*, když minimálně porady, nábory a výměny hráčů zasluhují plný počet... Pitt je můj kůň a co se týče Jonaha Hilla, myslím, že se jedná o první film, kde mi neleze na nervy. (Poznámka: V budoucnu musím "Moneyball" zhlédnout znovu a udělený počet hvězd přehodnotit.) (03.08.2015)

Srovnání Moneyball se Social Network kupodivu není tak docela od věci... nicméně ve světě počítačových sítí se vyznám zhruba o milion procent lépe než ve světě baseballu, takže je jen logické že jsem si Fincherů film užil mnohem víc (a hlavně - je to film nepoměrně lepší). Tady se naštěstí moc nehraje na sportovní drama o divných lidech blbnoucích kvůli divné hře, ale jde spíš o ekonomické pozadí věci, což mimochodem nádherně ukazuje i to jak brutálně bizarní svět profesionálních sportů je, a jak brutálně moc tento svět przní původně idealistickou "sportovní myšlenku" a vůbec celý koncept fandění oblíbeným týmům. Ale stranou od poloretardovaných fanoušků - Moneyball je zábavný právě ve chvíli kdy celý sport zredukuje na soustavu rovnic a na pozici nejdůležitější postavy postaví nikoli nabušeného hráče, ale tlustého nerda (hraného přijemně civilním Jonahem Hillem - ve chvíli kdy se nesnaží dělat humory kupodivu není na přesdržku) a už kvůli takovému uchopení tématu si zaslouží pozornost i od lidí kterým baseball nic neříká. I když k nejlepším filmům roku rozhodně nepatří (ale holt oscarová akademie má tahle témata ráda, takže to nepochybně bude jeden z favoritů) 7/10 (29.12.2011)

Film se všeho všudy třemi ženami, které se objeví na plátně z celých 133 min asi na minut 10 a člověk se potom pídí, proč tam vůbec byly. Minimálně jedna (exmanželka) tam působila jako prázdná pauza pro nádech před další sprškou baseballu. Dobře, film je o mužích a sportu. Ve zkratce o tom, jestli vyhrají nebo nevyhrají. Pak je mi ale záhadou, proč jsme z celé série zápasů viděli jako diváci pouze pár střípků (i dokumentárních), což např. mně vzrušení ze hry moc nepřineslo. Hm, tak to tedy asi bylo o jednom muži. Jenže o tom mi celý film řekl asi to, že má tvář Brada Pitta (dobrý tah pro uvíznutí v paměti), je to smolař (a nebo taky ne) a plive do kelímku. A tak snad jediné co si budu z filmu pamatovat a bude mi to vrtat hlavou je to - co a proč plivali (ano, bylo jich víc) muži do kelímků a zda to nějakým způsobem souvisí s baseballem!? (28.01.2012)

Krásný a živý příběh.! musím to vidět ještě jednou. V tuhle chvíli jasných 80% Viděno podruhé. a zvedám hodnocení na 5*.! Tenhle film si to prostě zaslouží. (04.01.2012)

Otřesný film. Od Američanů pro Američany. Navíc nejsem fanouškem Oakland Athletics. To už jsou lepší Yankeeové z Bronxu, i když při svém nesrovnatelném finančním rozpočtu se už dlouho do Světové série nedostali. Chci vidět filmy o něčem, a ne kde se řeší věc, která mě zajímá asi tak, jako jaké zítra bude počasí v Oaklandu. Baseball mám rád, ale tohle se nedalo. 20% (07.02.2012)

O té divné hře tenhle film naštěstí moc není, s gustem se spíše věnuje touze po vítězství. Dokonce si odpouští i klišé standardních sportovních filmů, tedy alespoň některá. Hoffmana je zde žalostně málo a připouštím, že kvůli němu jsem se na film dívala. (30.05.2015)

Ja sportovni filmy moc nemusim, zvlast ne ty, kde se looseri vypracovavaji na mistry, ale tenhle byl tak nejak opravdovy a prost sladkobolnych proslovu, ze me docela chytil. Navic byl z vetsi casti o statistikach, financich a intuici nez o samotnem baseballu... a Brad byl proste uzasny! (30.01.2012)

Lehce rozporuplné pocity ve mně vyvolal tento nejnovější počin B. Millera. Snad bych je popsal sportovní terminologií resp. slovy hlavního hrdiny. „Rekord sice padl, ale pohár zůstal nedobyt“. Nejsilnějším zážitkem bude Moneyball zřejmě pro ty z vás, kteří se o sport (né nutně baseball) zajímají pouze okrajově a k příběhu přistoupí spíše z „obyčejné“ lidské stránky, tedy jako (intimnímu) příběhu člověka s obrovskou touhou po osobním úspěchu, kterému se do cesty (po)staví zdánlivě nepřekonatelné překážky, je ochoten obětovat mnohé, nicméně to ještě nutně nemusí znamenat „jít přes mrtvoly“ a ukazuje (se), že i v tomto prostředí si člověk může zachovat svoji tvář. V(e) (nej)vyšším hodnocení mi (jako zarytému sportovci) brání a nedokážu to přejít resp. p(r)ominout bez povšimnutí, absence většího prostoru ve prospěch samotného sportovního klání. Přičemž argumenty typu „o sport jde až v druhé řadě“ neberu. Tak se měli tvůrci zaměřit, prostor (tu) rozhodně byl, jiným (nesportovním) směrem. Osobně dávám přednost např. Stoneovu resp. Al Pacinovu pojetí http://www.csfd.cz/film/8750-vitezove-a-porazeni/. Jednoduše potřebuju být neustále vtažen doprostřed toho všeho dění (cítit vůni přebytečného testosteronu, nasát vůni (z) propocených šaten…..) Byť přiznávám, srovnávat zrovna tyto dva snímky, není zcela fér. 80% za vkusně umírněného B. Pitta a absenci (tolik typických pro podobné tipy snímků) klišé, patosu a sentimentu (Sorkin umí, to bez debat). P.s. bez podrobných statistik, analýz… se (v současné době) žádný masový sport již neobejde, nicméně (a to mi na snímku vadí snad nejvíce) je potřeba také dodat, že ani bez kvalitního trenéra (v současné době navíc suplujícího i roli psychologa) podpořeného kvalitním scoutingem, velkou díru do světa neuděláte. Na tom (si) trvám. P.p.s. to uživ. Shadwell – je vidět, že nechodíš moc často na Letnou. Pokud se Ti (v tom zdejším chaosu na hřišti) podaří najít algoritmus, máš u mě pivko a klobásu zdarma. Frontu si ale musíš vystát sám. (04.09.2012)

Pevná ruka Aarona Sorkina je cítit z každé minuty tohoto malého filmového zázraku. Moneyball nejenže dokonale těží z hereckého umu Brada Pitta, zároveň se mu i daří prodat Jonaha Hilla jakožto velmi schopného dramatického herce, tedy všechna čest! Líbila se mi celá ta decentnost, zručná práce s klišé a absence vlezlého patosu, ke kterému většina sportovních filmů sklouzává. Moneyball vlastně ani není typický sportovní film (stejně jako Eastwoodův nedoceněný Invictus), neboť jednotlivá utkání zde nehrají prim a akorát jednou jedinkrát nějaký zápas nabírá na osudovosti (místo klišé se však dočkáváme precizně promyšleného závěru, který je hluboce lidský a nijak vykonstruovaný). Čeho si na Moneyballu nejvíce cením, je jeho přirozený hluboce lidský rozměr a spousta detailů, které dávají postavám život, a to díky vypilovanému scénáři, skvělým hercům a pevné režii Bennetta Millera. (24.01.2012)