The Reckless Moment
Režie:
Max OphülsKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Hans J. SalterHrají:
James Mason, Joan Bennett, Geraldine Brooks, Henry O'Neill, Shepperd Strudwick, William Schallert, David Bair, Harry Harvey, Roy Roberts, Peter Brocco (více)Obsahy(1)
Snímek Lehkovážný okamžik (1949) je posledním z jeho hollywoodského období, kdy své filmy podepisoval jako Max Opuls. Režisér se v odlišných podmínkách filmové výroby adaptoval překvapivě dobře. Obdivoval efektivitu studiového systému i technické vymoženosti, jež měl k dispozici (byl obzvláště posedlý takřka neomezenou pohyblivostí kamery). Lehkovážný okamžik vznikl podle povídky, uveřejněné v ženském měsíčníku Ladies Home Journal a vypráví o ženě, která se snaží zachránit dospívající dceru před vztahem s nehodným mužem, a patří do tehdy oblíbeného žánru filmu noir. Kromě vizuálních kvalit, jež jsou režisérovým forte, film vyniká hereckými výkony Joan Bennettové v úloze matky a zejména anglického herce Jamese Masona v nejednoznačné roli vyděrače s dobrým srdcem. Zajímavé je i využití reálů, především v okolí jezera Balboa v San Fernando Valley a v obchodním centru Los Angeles. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Kriminálna dráma (toho noir tam teda veľa nebolo) podľa poviedky v ženskom časopise, s banálnou zápletkou točiacou sa okolo jedného, dosť nezmyselného vydierania. Pokiaľ ešte spočiatku má film aké-také napätie, to sa postupne rozpustí v záplave nekonečných rozhovorov. Postavy, úprimne povedané, lezú na nervy svojim nezmyselným jednaním, predovšetkým hlavná postava matky. Tá sa správa dosť čudne - najskôr pôsobí úplne nezaujate, keď rieši, čo s mŕtvolou, na konci zase predvádza melodramatické výlevy, ktoré nie sú príliš na mieste, navyše v podaní Joan Bennett málo uveriteľné. Čudný je aj vydierač s dobrým srdcom v podaní ako obyčajne slizkého Jamesa Masona a aj jeho vzťah k hlavnej postave. ()
Vzhledem k tomu, že se hlavní role ujal James Mason, i když pravda, úplně hlavní je zde ženská postava, čekal jsem nějaký velkolepý herecký výkon. James Mason je opět skvělý, ale příběhově mi snímek nijak moc nesedl. Začátek je ještě dobrý, ale následně se jede na poměrně slabé vlně a film nedokáže diváka strhnout. Koncem to pak úplně nezachraňuje. ()
Pravděpodobně můj první Film-Noir. Příběh ženy, která se snaží zachránit svou dceru. Matka je vydírána mužem, který se do ní zamiluje, pak pro ni i zabije (i když ve rvačce) a nakonec zařve sám - nechce, aby byla do vraždy zapletena, tak raději odmítne po autohavárii pomoc. To se snad může stát jen ve filmu. Nebylo to to špatný, ale na dnešní dobu..., trochu málo. Pro mě takovej průměr, neurazí, ale ani nenadchne. Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete ()
4/10 Dobry rozjezd, ale postupem casu se z toho vytraci napeti i spad - bohuzel se na tom dost podepsal vek filmu - v dobe vzniku to muselo byt lepsi - ale pravda ten konec je takovy az moc pohadkove-idealni. Max je formalni hracicka, coz zkratka pro me jako filmoveho divaka neni dostatecne, i kdyz ta latka je cocela nosna - matka chranici svuj rod pred nebezpecim z venci je docela sile tema, ale ten zvratek v zaveru je takovy podivny s ohledem na to, co se odedalo do te doby... ()
Nevím, u kterého jiného režiséra mě prostě tam moc baví sledovat pohyb postav v prostoru. Lehkovážný okamžik doplácí co do přijetí pravděpodobně na chladné a vypočítavé chování postav. Ty jsou sice skvěle koncipované a stejně tak skvělé jsou dialogy, ale samotná rozhodnutí a chování jsou... divná. James Manson pak jako by byl spíš chodící koncept postavy než postava, které by šlo jakkoliv uvěřit. Ale vzhledem k tomu, že potěcha z Ophulse beztak pramení z ryzí filmařiny, kdy vtahující je síla média, které na sebe neustále upozorňuje, mi tahle umělost nevadí. Asi by to nefungovalo systémově, ale u Ophulse ano. Protože jsem si ho prostě oblíbil. ()
Reklama