poster

Krásný Antonio

  • Itálie

    Il bell'Antonio

  • Francie

    Le Bel Antonio

Drama

Itálie / Francie, 1960, 105 min

Režie:

Mauro Bolognini

Předloha:

Vitaliano Brancati (kniha)

Scénář:

Pier Paolo Pasolini

Střih:

Nino Baragli

Scénografie:

Carlo Egidi

Kostýmy:

Piero Tosi
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rikitiki
    ***

    Nějak jsem to nepochopila. Téma pokrytecké prudérnosti mnohem zábavněji a líp zpracoval snímek Svedená, opuštěná. KOUSEK DĚJE - je snad Antonio potentní jenom s prostitutkami a vůbec ženami, na kterých mu nezáleží, protože si sex spojuje s něčím nečistým, takže se nemůže milované ženy doopravdy dotknout? /29. 5. 11./(29.5.2011)

  • tomtomtoma
    ****

    Krásný Antonio má v sobě vznešenou sarkastickou noblesu italské kinematografie tehdejší doby, která na všech možných úrovních tepala do zavedené spořádané společnosti a nastavila jí jízlivé zrcadlo. Krásný Antonio se s humorným nadhledem pouští do tradičních symbolů maloměšťáckého uspořádání. Mauro Bolognini vzývá vášně, vyvolal boha Nota a s jeho pomoci rozfoukává choulostivou pýchu. Hlavní postavou příběhu oběti tradicionalistického pragmatismu je Antonio Magnano (vynikající Marcello Mastroianni), obletovaný mladík s předpokladem zářné budoucnosti. Ze všech svých možností hraje svou společenskou roli. A jeho duše pátrá po spáse a hlubokomyslné prapodstatě krásy a štěstí. Hlavní ženskou postavou je Barbara Puglisi (zajímavá Claudia Cardinale s hlasem Rity Savagnone), příkladně nevinná a cudná novomanželka žádaného mládence. A prostoduchá nevinnost je poslušna všeobecnému očekávání i v konečné fázi rozhořčení. Výraznou postavou je Alfio Magnano (velmi zajímavý Pierre Brasseur s hlasem Ivo Garraniho), hrdý Antoniův otec, který se v žádném případě nechce smířit se společensky ostouzejícím zjištěním. K výraznějším postavám patří také notář Puglisi (zajímavý Ugo Torrente), Barbařin otec, neoblomně vyžadující společenskou satisfakci a zjednání nového uspořádání. A Rosaria Magnano (dobrá Rina Morelli), starostlivá Antoniova matka, snažící se uchovat možnost synova štěstí. Z dalších rolí: upovídaný Antoniův nejbližší kamarád Edoardo (příjemný Tomas Milian s hlasem Sergia Fantoniho), do Antonia zamilovaná sousedka Elena Ardizzone (sympatická Fulvia Mammi), nevinná a oddaná služtička Santuzza (Patrizia Bini), Barbařina matka (Anna Arena), upřímně prostořeká hospodyně Francesa (Maria Luisa Crescenzi), či katolický kněz Rosario v rozpacích (Salvatore Fazio). Impotence ve výsměchu společenské zlomyslnosti zneuctí celou rodinu. Nečekaně nalezená důstojnost se oslavuje v tělesných tónech rozkoše, a roztažené nohy anděla přináší nejsladší vůni vítězství. Italský temperament je blízký mým náladám.(2.4.2018)

  • PetrPan
    ***

    Kritika pokrytecké společnosti a maloměšťáctví se zcela míjí účinkem díky mamánkovské hlavní postavě Antonia, kterému díky jeho pasivitě a slabošství nelze než podobný osud přát. Za nejsilnější scénu lze považovat rozhovor Antoniovy matky a její snachy, ano, v téhle jediné scéně se zrcadlilo vše, co chtěl autor říci. Vše ostatní vyznělo chabě. Zhlédnuto díky účasti Tomase Miliana, jehož na první pohled nevýznamná role v závěru dostala nečekaného opodstatnění. Tři odřené hvězdy, protože ono téma "chudáčka muže" mi zkrátka a jednoduše nesedlo.(25.8.2018)

  • sportovec
    ****

    Neprudérní film v stále prudérní podobě nemohl nevyvolat náležitou odezvu zejména v zermi svého uvedení. Jeho zpracování ani nepovznáší, ale také nekazí dojem. Mastroianni tu stále působí dojmem herce, který se pořád tak trochu doučuje své profesi. Činí tak však zajímavě i jímavě a filmu očividně prospívá právě tak jako mladičká Cardinalová.(26.8.2007)

  • GilEstel
    ****

    Dnes již klasická společenská satira režiséra Bologniniho. Díky propracovanému scénáři (na kterém se krom režiséra podílel i Pier Paolo Pasolini a Gino Visentini) a hvězdnému hereckému obsazení, se stal film velmi populární. Mastroianniho roli tradičního italského milovníka skvěle doplňuje mladičká Claudia Cardinale. Snímek rozvíjí ve své době velmi citlivé téma impotence. Tento mužský problém se stává v kombinaci se starosvětskou italskou morálkou jakousi obžalobou společnosti, kdy muž je obětí systému. Tato církví hájená šikana vylučuje postiženého muže ze společnosti, jelikož nedokáže fyzicky naplnit svátost manželskou. Situace, kdy společenské předsudky vítězí nad city i rozumem, je jasným varováním, které je aktuální i v dnešní době. Film byl oceněn Zlatou mušlí na MFF v Locarnu. 71%(30.10.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace