Casanova '70
Casanova 70
Režie:
Mario MonicelliKamera:
Aldo TontiHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Marcello Mastroianni, Virna Lisi, Michèle Mercier, Marco Ferreri, Enrico Maria Salerno, Guido Alberti, Liana Orfei, Moira Orfei, Margaret Lee (více)Obsahy(1)
Světácký lamač srdcí, major Andrea Rossi-Colombotti (Marcello Mastroianni) zažívá životní krizi. Po rozchodu se svou přítelkyní (Michele Mercierová) se nedokáže milostně sblížit s jedinou ženou, přestože mu samy téměř padají do náruče. Rozhodne se proto vyhledat pomoc známého psychoanalytika a odvypráví mu skoro všechny své avantýry v naději, že mu pomůže odhalit příčinu jeho náhlé indispozice. Doktor pro něj ovšem má překvapivou diagnózu: v Andreovi se probouzí sexuální apetit jen ve chvílích bezprostředního nebezpečí a protože příznaky budou sílit, měl by se raději připravit na život v celibátu. Andrea se chvíli zkouší dvořit Gigliole (Virna Lisiová), která složila slib cudnosti, ale po pár týdnech podlehne v cirkuse krotitelce šelem přímo ve lví kleci a pak už se eskapády s ženami a jejich žárlivými manžely či běsnícími otci jen násobí... Známý příběh o největším svůdníkovi všech dob přepracoval režisér Mario Monicelli do dnešní doby a namísto samolibého proutníka si představuje Casanovu jako tragikomickou postavu, jež je zcela ve vleku svých vášní. Hlavní role se pak ujal světově proslulý italský herec Marcello Mastroianni, známý jak z Monicelliho hýřivých komedií, tak Felliniho filmových fresek. Původní scénář bláznivé erotické komedie, který Monicelli napsal s dalšími čtyřmi spoluautory, získal v roce 1966 nominaci na Oscara. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Oscar 1 nominace: Scénář ()
Další z velkých italských slavných neorealistických filmů bourajících mýty prudérní společnosti si až drsně všímá manželského života, jehož vzornost má spočívat v syntéze plodivosti a nábožensky zabarvené konvenčnosti. Skutečnost je složitější a film o to barvitější a zábavnější. Mastroianni tu hraje jeden ze svých špičkových standardních partů, za zmínku však stojí i Michelle Mercierová, naznačující na relativně malé ploše velký herecký talent, nesmyslně zmarněný na kontroverzní sérii všemi možnými intimitami protahovaných Angelik a jiných předchůdců "odvážnějších" filmů. Z komentářů i celkového ohlasu filmu je cítit značný odstup od kdysi populárních, v dobových souvislostech nadprůměrných a inspirativních děl. Je to škoda - neplatí to však ani pro jejich tvůrce, ani pro ty, kteří si k těmto dílům klestí a posléze nacházejí cestu. ()
Nemám ráda filmy, které jsou založené na problému s erekcí. Chudák Michèle Mercier. A to se v jedné ze svých autobiografií dokonce domnívá, že hrála hlavní ženskou roli. ()
Další z klasických Monicelliho komedií. Oddechová zábava bylo to, co italskou společnost v 60. letech velmi zajímalo. Růst životní úrovně a překonání obtížných poválečných let, si začal žádat nové zdroje lidové zábavy. Film se stal jedním z nich. Monicelli sic režisér, který prokázal své režisérské a zejména scénáristické schopnosti ve vážných dramatech neorealistické vlny, šel vstříc novým trendům. Publikum ho za to milovalo. Pozitivum je, že i u svých populárních komedií si režisér dokázal držet uměleckou laťku. Satira na život tradičních italských gigolů přišla v pravou chvíli. Propracovaný scénář, na kterém dělalo hned několik scénáristů, včetně scénáristických spolupracovníků od režisérů Felliniho a Viscontiho, vytvořil kvalitní základ pro dobrou komedii. Originální groteskní zápletka, kdy hlavní hrdina sic pro dámy okouzlující svým šarmem, ale se sexuální úchylkou, kdy ho vzruší pouze pocit nebezpečí, přináší řadu výtečných scén. Jelikož hrdina svou úchylku před okolím tají, dostávají peprné scény, kdy dává všanc kolikrát i vlastní život, o to větší komičnost. Kvalitní základ, kterým scénář beze sporu je, dotáhl k dokonalosti herecký projev Marcela Mastroianniho (nejlepší herec MFF San Sebastian). Jestli si chcete užít nějakou lepší italskou komedii se sexuálním podtextem a zároveň na úrovni, CASANOVA 70 je dobrá volba. 76% ()
Úžasný film s neobyčejnou koncentrací krásných žen a humorných situací, které si mě zcela podmanily. Při jeho sledování jsem se královsky bavil a přál si, aby to nikdy neskončilo. Marcello Mastroianni v titulní roli je jako vždy naprosto neodolatelný a herecky excelentní, vrcholně jsem si jeho ztvárnění Andrey Rossi-Colombottiho užíval. Závěrečné vyústění celého příběhu pak hodnotím jako zcela skvostné. Báječný film, který vůbec nezestárnul a který na mě zapůsobil jako blahodárná živá voda - nejraději bych si ho teď hned pustil znovu. ()
Pamätám si aký záujem u našich divákov vyvolal tento film s nádejným názvom. A v prostredí plnom budovateľských a vojnových filmov mal aj očakávaný úspech. Marčello a jeho čriedočka krásnych herečiek väčšine divákov bohato stačili na spokojnosť. Po viac ako pol storočí je už situácia iná. Aspoň dúfam. A keď opätovne nie u väčšiny, tak u mňa rozhodne. Sedemdesiatkového Casanovu považujem za nudný film, s minimom humoru a prebytkom hereckých hviezd. ()
Ale jo, nakonec jo. Epizodní začátek zase tak moc zábavný není, hlavní příběh kolem hluchého žárlivého hraběte ale diváka k filmu přitáhne. Kromě sympaticky nešťastného záletníka Mastorianniho je Casanova´70 neskutečnou přehlídkou opravdu vzrušujících hereček. Vyjmenovávat je nemá cenu (snad jen nejvíce nedobytnou Marisu Mell), prakticky všechny ženy ve filmu mladší než hlavní hrdina by stály za hřích. Viděno italsky s titulky Anny Kareniny pro Levné knihy. ()
Opäť jeden z talianskych filmov, ktorý si robí žarty z vážnych vecí ( tentokrát impotencia ) a robí to ľahkovážnym a ironickým spôsobom. Mastroianni je správna voľba, jeho postava dokázala stvárniť všetky nuansy "postihnutého" muža. Ako to však aj častokrát býva, film nedokáže vyťažiť z témy viacej, pláva len na povrchu a minutáž mu tiež nepomáha. ()
Opravdu vtipný, pro ty, kdo znají Itálii, zvláště tu jižní, tak ještě vtipnější. ()
..........vo filmovom klube na Hviezdoslavovom námestí v taliančine s titulkami.....hooodne zaujalo:atmosféra,predstavitelia....a po rokoch mu aj rozumiem :) ....... ()
Úsměvný příběh mladého plukovníka, který je milovníkem žen, ale pohlavního aktu je schopen pouze za extrémních situací podložených strachem a nebezpečím. Mastroianni je v této roli bezchybný. Velice povedné scénky u profesora, který vyšetřuje co vlastně plukovníkovi je, s údajně hluchým baronem a italská klasika na závěr v soudní síni. ()
Velmi příjemná ztřeštěná komedie až parodie, o muži, který musí netradičním způsobem řešit svoje problémy s erekcí. Major Andrea Rossi-Colombotti (dobrý Marcello Mastroianni) má potíže se svým sexuálním libidem. Zažívá krachy, a pestrá dobrodružství při svém zvířecím ukájení svých sexuálních tužeb, která volala po nebezpečí přistižení, či po velmi nebezpečném dobývání. Napětí a nebezpečí v jakékoliv podobě ho sexuálně stimulují do patřičné hloubky. Nakonec soudní proces a usazení. Zástupy žen protínají jeho cestu. Ať už to byli ty, se kterými zažil neúspěch, jako jeho první přítelkyně Manuela (Michele Mercier), letuška (Seyna Seyn), či pokojská (Rosemary Dexter). Nebo ty, které stouply do jeho cesty v jeho zvířecké etapě, jako generálova žena Dolly (Margaret Lee), poskvrněná novomanželka (Jolanda Modio), smůlu přinášející Santina (Moira Orfei), krotitelka lvů (Liana Orfei), a především hraběnka Thelma (Marisa Mell). Cudná Gigliola (půvabná Virna Lisi) se stává jeho konečným přístavem a nutnou podporou. Z dalších rolí je to psychoanalytik (Enrico Maria Salerno), nosící dámské síťované punčochy, a nebezpečně žárlivý hrabě a manžel Thelmy (známý režisér Marco Ferreri), jemuž se stala osudnou jím připravená past na cizoložníka. Příjemně hravá a ztřeštěně zábavná komedie o svůdci, lvovi ženských srdcí a klínů. Ať žijí ženy a bláznoviny, které pro ně děláme! ()
Není to tak hloupé, jak se může zdát na první pohled. V podstatě jde o jednu z hlavních myšlenek Milana Kundery ve Smešných láskách. Je rozdíl mezi Velkým sběratelem, který bere ty dívky okolo, jež jsou lehce k mání (takových je fůra), a Velkým svůdcem, který si vybírá ty nejnepřístupnější cíle. Bohužel film se podle tehdejší módy bezzubě strefuje do aristokracie a církve, aby vlastně navnadil co nejširší spektrum diváků peprným pohledem na high society a dívky v nových kostýmcích. Svůdné ženy, luxusní prostředí...Film je komerční součástí toho, co kritizuje. ()
Je to komedie. Drama sem bych nemíchal, (ani nevím co tu dělá ten žánr, navíc -komedie- není ani doplněna). Je to tentokrát ten Mastroianni, který pořád padá do nepohodlných situací (třeba Zločin a la Neapol). Scénář je prakticky jen o něm a žádná z hereček (a těch tady je) nepodává výkon k zapamatování. Jen průměrný film s dobrým M. 3/5 ()
Dobývá. Kasá se. Neodbytný svobodný pán, který to rád, pro něhož je nutnost, dobře /po/milovat. Neutuchající, neuhasitelný, neodbytný znalec ženských krás, vášnivých slastí i debat. Smilný nenechavec, věrný přelétavosti. Kasá... halenky, sukýnky. Rozvazuje stuhy. Získává ostruhy. Další a další objekty touhy, "motýlky do sbírky." S živočišnou precizností, hraje s chutí. Smyslný milostný biliár, už po staletí, než dorazí indispozice intimity, fyzické lásky marné snahy. Následný ďábelský restart hobby pro bohy. Ve velkém. ()
Charisma Marcella Mastroianniho dokázala hodně a tady dokázalo utáhnout doslova celý film! Nevím, jestli by se mi to s jiným hercem líbilo. Když k tomu připočteme plejádu krásný hereček (obzvlášť Virnu Lisi) a příjemný humor, je to fajn podívaná. Film mi ani nepřišel úplně jako drama, opravdu jsem se zasmála. Je to takové oddechové pokoukání. ()
Manželka k Vítězslavu Nezvalovi: Víťo, máš to zapotřebí? Proč to děláš? VN: Protože rád mrdám. V nesourodé mozaice hysterických sexuálních výpadů se za dramatických okolností šustí, co se dá. Tragédie je, že se dá vlastně všechno; komedie, co všechno člověk musí vymyslet a naaranžovat, aby to nebyla jen připitomělá kopulační rutina. Monicelli v sedmdesátkovém Casanovovi zpracovává jako obvykle zásadnější téma nalehko. Role impotentního donchuána se skvěle zhostil Marcelo Mastroianni, který roli pojal jako šaškovnou variaci na svou obvyklou polohu křehkého mužství. Nejpodivnější okolností sledování Monicelliho výsměšné obhajobě diluviálního klátiče je to, že frivolní šedesátá léta, jejichž optikou je nahlížen, jsou nenávratně pryč. V časech ajcu, chlamydií, syflů, kapavek a papilovirů je všeklácení opět adrenalin. Vyzkoušejte sami. ()
Belmondo + Richard = Mastroianni ()
"Snadná kořist mě neláká..." Zajímavý námět s výborným Mastoiannim. De fakto jde o černou komedii. Ale také klasicky italsky uřvané zpracování. ()
Na nejlepších Italské komedie šedesátých let to podle mě nemá. Ale i tak Casanova stojí za vidění. Už jen kvůli všudypřítomným italským femme fatale. Takovou koncentraci v jediném filmu jsem nikde jinde neviděl. A Mastroianni je tu výborný ()