Tito
Obsahy(1)
Charismatický komunistický politik, který ubránil Jugoslávii před Stalinem, milovaný vůdce i krvavý diktátor v autentických vzpomínkách nejbližších spolupracovníků a unikátních archivních záběrech. Dokument režisérky Janji Glogovac v koprodukci Radio Televizja Ljubljana a České televize.
Určitě jednou z nejvýraznějších politických osobností XX. století byl jugoslávský prezident Josip Broz-Tito. Hrdina osvobozeneckého boje proti německé okupaci se na dlouhá desetiletí stal šéfem socialistického státu, na který Moskva neměla přímý vliv, což mu zajistilo nenávist Stalina i většiny jeho vazalů a následovníků, na druhé straně pak respekt a sympatie za železnou oponou. Přes relativní svobodu však i jugoslávský model socialismu byl cestou do slepé ulice a kult osobnosti jeho charismatického vůdce si v ničem nezadal s jinými diktátory.
Mladé slovinské režisérce Janje Glogovac, absolventce FAMU, se podařilo natočit svědectví, která Titovu osobnost vykreslují z nezvyklých úhlů: výpověď jeho bodyguarda, komorníka, krejčího, kuchaře, osobního houslisty, šéfa protokolu a dalších lidí z bezprostředního okolí. Ve spojení s unikátními archivními materiály se tak podařilo složit zajímavý portrét člověka, který se dodnes těší zbožňování i prokletí.
(oficiální text distributora)
Recenze (6)
Když tak člověk na konci filmu vidí Husáka před rakví Tita, nejlíp si uvědomí, jaký byl rozdíl mezi ubohými československými poskoky (kteří si bez dovolení Moskvy ani neuprdli) a hrdým samostatným tvůrcem a vládcem SFRJ. Nedá se popřít, že byl diktátor, ale (možná s výjimkou prvních pár let) docela mírný a osvícený. Jeho smrt musela být pro obyčejné lidi obrovský šok, soudím už jen podle toho, kolikrát už jsem v různých jugoslávských hraných filmech viděl různé hrdiny prožívat moment, kdy se dozví o jeho smrti. Samotný film samozřejmě nemá šanci během jedné hodiny popsat osobnost takového formátu, tak se spíše zaměřuje na různé více či méně bulvární zajímavosti. Naštěstí se film vyhnul poplatnosti nacionalismu devadesátých let, kdy Tita nenáviděli extremisté všech národností. ()
Sice jsem se dozvěděla, že Tito byl oblíbený politik jak ve své zemi tak v zahraničí, převlékal se 5x denně a rád jedl a jeho jídlo hlídali chemici. Nic o dětství a jeho rodině. Jak se dostal k politice, co dělal za války a proč byl tak populární ve své zemi. To bych spíše uvítala, protože o tomto politikovi vím jenom to, že se nenechal zlomit od Stalina. takže nic moc. ()
Veľmi nerád, ale treba priznať farbu. Tento dokument mi neponúkol ani chronológiu, ani životopis, nedal mi veľa informácií o jeho živote a to sa ešte divím, že trval skoro hodinu. Taktiež informácie od ľudí, čo ho poznali boli dosť zle usporiadané, dokonca sa tam dvakrát opakovalo, že má rád módu a potrpí si na oblečení. Tento slovinský dokument mi veľa nedal, je to dosť zbabrané a bez informácií. Je to len akási ochutnávka k tomuto človeku a jeho životu. ()
Pěkné seznámení s jogoslávským presidentem, pravda, jak napsal předřečník, struktura trochu pokulhává, ale je vypovídající. Dovoluje pochopit proč Tita lidé milovali. V dokumentu prakticky není vystižena záporná stránka vůdce a nastavuje jim zrcadlo snu každého jižana být hrdina, být milován, moci si dovolit dobře vypadat, dobře jíst pít. Další škoda, že není vyobrazeno jaké populistické kroky Tito vedl aby si tuto přízeň uchoval, což později vedlo k rozpadu Jugoslávie a etnickým nepokojům. ()
Mizerný dokument, chaotická směsice nejrůznějších střihů, vetšinou druhořadého významu. Místo toho, aby se začalo od jádra věci, popořádku, kým Tito byl, kdo byla jeho matka, otec, kde se narodil, co jej ovlivnilo v dětství, jaké měl názory, vliv dějinných událostí atd. , místo toho tu mluví biochemik o tom, jak ochraňoval vše, co přišlo, aby nebylo otrávené apod. Nejrůznější zpravodajství a reportáže smíšené dohromady. .Je to záměr nebo idiotství tvůrců tohoto paskvilu? Jakousi cenu to má hlavně obrazovým materiálem a tedy většinou jen tím, co je nechtěné... ()
Reklama